Lidé mají mít zbraně a bránit se teroristům. Vzácná shoda českých politiků
Bezpečnost, nebo omezování svobody?
Evropská unie chce zpřísnit pravidla pro pořizování a držení střelných zbraní. Na kompromisním znění směrnice se zástupci unijní osmadvacítky s europarlamentem dohodli jen den po útoku v Berlíně. Od novely, kterou Evropská komise začala prosazovat po loňských podzimních teroristických útocích v Paříži, si slibuje větší kontrolu nad zbraněmi a zajištění bezpečnosti pro občany. Česko však směrnici jednohlasně odmítá a tento způsob boje EU s terorismem označuje za nefunkční. Češi by podle poslanců měli mít možnost bránit se sami.
„Od samého počátku je tento návrh špatný a nic neřešící. Namísto zvýšení ochrany schengenských hranic a zpřísnění azylové politiky jde Unie cestou omezování legálně držených zbraní. Jakoby nevěděli, že případní teroristé a zločinci si pořizují nelegální zbraně,“ uvedl k tomu pro Echo24.cz Antonín Seďa (ČSSD), člen parlamentního výboru pro obranu.
I předseda výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD) označil tento „navrhovaný princip boje“ za nefunkční. „Česká republika to zásadně odmítá a svoji pozici držíme,“ řekl pro Echo24.cz. Současně prohlásil, že jej děsí, jakou prioritu EU z boje proti terorismu učinila. „Skoro to vypadá, že to chtějí protlačit bez povšimnutí veřejnosti,“ dodal Váňa, podle kterého z nesmyslné směrnice a kompromisu může vzejít leda „kompromisní pitomost“.
Čtěte také: Zeman je pro držení zbraní. Bataclan by dopadl jinak
To jeho kolegyně z výboru Jana Černochová (ODS) už dříve označila směrnici za absolutní omezení svobod a práv občanů. „Nejsem schopná pochopit, jaký smysl má mít perzekuce legálních držitelů zbraní v zabránění teroru v našich ulicích. Takové myšlenky jsou zcela zcestné a skandální. Komisaři evidentně žijí v jiném světě, který se diametrálně liší od reality. Zákona dbalí občané jsou tak vystavováni ještě většímu nebezpečí, kdy jim bude krácena možnost se v případě nutnosti efektivně bránit,“ komentovala pro Echo24.cz. Obdobný názor má i poslanec Bohuslav Chalupa (ANO). Na dotaz deníku Echo24.cz odpověděl, že je zastáncem toho, aby se o sebe občané raději postarali sami, než aby spoléhali na to, že se o ně postará stát.
Proti směrnici se postavilo ivedení TOP 09 a Starostů. Předseda tohoto poslaneckého klubu František Laudát uvedl, že omezením práv občanů legálně držet zbraně se hrozba útoků nijak nesníží, protože „teroristé si přece nechodí žádat o zbrojní průkaz“. Také jeho kolega Marek Ženíšek se směrnicí nesouhlasí i proto, že podle jeho názoru je problematika zbraní celkem dobře ošetřena v české legislativě. „Na druhou stranu je asi fér říct, ze tohle s Berlínem nesouvisí. Neumím si dost dobře představit, jak by této tragédii – najetí nákladního vozidla do davu lidi – oprávněný držitel zbraně zabránil,“ dodal pro Echo24.cz.
Skeptická je ke směrnici také Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). „Rozumím tomu, proč se EU po strašných teroristických útocích věnuje změnám zbraňové legislativy, nemohu se ale zbavit dojmu, že spíš než příčiny problémů řeší tato reforma pouze některé jejich důsledky. Ostatně zkušenosti z Nice a teď i z Berlína ukazují, že teroristé mohou napáchat mnoho velkých škod i bez střelných zbraní,“ uvedla.
Svůj dříve kritický názor na to, aby občané nevlastnili střelné zbraně, změnil v posledních měsících i prezident Miloš Zeman. „Podle pana prezidenta by se měli občané ozbrojovat právě v souvislosti s teroristickými hrozbami,“ řekl k tomu pro Echo24.cz jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Konec divadelním a filmovým rekvizitám?
Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO), která byla při vyjednávání stínovou zpravodajkou za liberální frakci ALDE, ve směrnici i po úpravách zůstala některá kontroverzní opatření, kvůli kterým pro návrh v této podobě ruku nezvedne. Uvedla také, že poslední fázi jednání provázel velmi silný politický tlak. „Je neuvěřitelné, jak moc byl v rámci svého projednávání celý dokument zpolitizován,“ řekla Charanzová.
O novele budou europoslanci rozhodovat zřejmě v březnu. Pokud projde a potvrdí ji i státy EU, budou mít členové 15 měsíců na úpravu svých zákonů.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) bude většina europoslanců hlasovat spíše proti této směrnici. „Přísnější držení zbraní neomezí přístup ke zbraním. Jen to pomůže byznysu na černém trhu,“ uvedl pro Echo24.cz. Podle Zdechovského by bylo užitečnější, kdyby se Evropská unie zaměřila na zbraňovou amnestii v zemích, odkud do Evropy proudí útočníci.
Pokud europoslanci novelu odhlasují, civilisté by nemohli vlastnit krátké poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než 20 nábojů a dlouhé poloautomatické střelné zbraně se zásobníkem na více než deset nábojů. Zákaz by se vztahoval také na dlouhé střelné zbraně, které mají skládací či teleskopickou pažbu, a proto je lze snadno ukrývat. Nutná registrace by se nově týkala i zbraní upravených pro slepé náboje, které slouží jako divadelní a filmové rekvizity. Takové zbraně, které se můžou v některých zemích volně kupovat, totiž mohou být poměrně snadno upraveny ve střelné zbraně. Podle Rady EU je použili třeba teroristé během loňských listopadových útoků v Paříži.