Narušuje televize funkčnost rodiny? Může i izolovat, tvrdí odborníci

Přestože některé prognózy v souvislosti s nástupem digitálních technologií televizi už odepisovaly, ta si svoji dominanci v domácnostech zachovala. Lidé u „novodobého krbu“ stráví denně v průměru zhruba tři hodiny. Změnil se pouze způsob jejího sledování. Mnozí u puštěné televize surfují na internetu, uklízí nebo večeří. Podle některých odborníků to ale může narušovat zdravé fungování rodiny a podporovat izolaci jejích členů.

„Televizor skutečně svého času byl tím krbem, před kterým se rodina scházela. Jedna metafora dokonce mluví o ‚malém domácím oltáři‘ – to se ještě dávaly na televizor rodinné relikvie jako fotografie nebo upomínkové předměty. Ovšem už tehdy se psalo o tom, že to komunikaci v rodině narušuje, protože všichni koukají jedním směrem,“ řekl deníku ECHO24.cz profesor Jan Jirák z katedry mediálních studií Univerzity Karlovy.

Další vývoj podle Jiráka vedl k tomu, že si rodiny začaly do domácností pořizovat více televizí. Jejich role ale s nástupem digitálních technologií zeslábla. Lidé si totiž začali kupovat další zařízení typu notebooky či tablety, na kterých mohou televizní programy sledovat.

„Postupně to vede k tomu, že se televize stala více individuální. A to do té míry, že dva lidé v jednom bytě mohou každý na svém přístroji sledovat stejný pořad a ani to o sobě navzájem nevědí,“ doplnil mediální analytik Jirák.

Sledování televize jako znak špatného stravování rodiny i jejích vztahů

Rostoucí individualizaci jednotlivých členů domácnosti potvrzuje i to, že málokterá rodina se sejde k jídlu u společného stolu. Podle výzkumu Nadace Kooperativy společně večeří jen zhruba třetina rodin. Hlavním důvodem jsou rozdílné příchody domů nebo právě sledování televize, minimálně jako kulisu ji má při jídle puštěnou každá čtvrtá domácnost.

„Společné stravování u televizního programu navíc vyvolává otázku, zda lidé v domácnosti večeří spolu, nebo spíše vedle sebe,“ komentovala přední česká socioložka Jiřina Šiklová. Podle odborníků přitom společné stravování vede k celkově zdravějšímu pocitu celé rodiny.

Kromě večeří nedodržují rodiny i přes masovou popularizaci zdravého životního stylu pravidelné stravování. Třetina domácností pravidelně nesnídá, ovoce a zeleninu jí denně méně než polovina českých rodin. Pětina navíc dojídá zbytky od oběda. V jídelníčků pak dominuje česká kuchyně následovaná italskou. Mezi slavnostní pokrmy se nejčastěji řadí smažený řízek nebo svíčková.

Výsledky výzkumu pojišťovny Kooperativa, která se snaží označit největší nešvary českých rodin, do určité míry navázaly na studii publikovanou v britském zdravotnickém magazínu The Lancet letos v únoru. Podle ní patří Češi mezi nejhorší jedlíky na světě.

Ve stravovacích návycích je na tom hůře než Česko jen Arménie, Maďarsko nebo Belgie. Důvodem je právě jídelníček složený převážně z tučných a nezdravých jídel, nedostatek ryb, ovoce, zeleniny a luštěnin.

Více zde: Pořad o zdravé výživě doporučil i polévku z pytlíku

Stravovat se při sledování televize nepředstavuje podle mediálního odborníka Jiráka ale zas až takový problém, hlavní je, že se rodina u společného jídla vůbec sejde. „Myslím, že pokud rodina dodržuje zvyk společného jídla, pak je vcelku jedno, jestli u toho běží televize,“ uvedl dále Jirák.

„Buď si mají co říct, pak program ztiší, překřičí či vypnou, nebo nemají a chyba je jinde. Televize není příčinou narušených vztahů, ale může být jejich indikátorem,“ dodal.

Čtěte také: ‚Párky způsobují rakovinu.‘ Na obalech má být nové varování

Nejhorší jídla na pracovišti? Ohřívaná ryba a vařená vejce

Rozuzlení Piškotygate. Opavia opravdu klame, potvrdil rozbor