Čína staví. Horám, větru i vodě navzdory

Stejným tempem, jakým roste čínská ekonomika, se rozrůstají i čínská města. V horských oblastech, kde žije až pětina čínské populace, však chybí vhodný terén pro stavbu domů i úrodná půda. Čína se tento zádrhel rozhodla vyřešit megalomanským způsobem: vrcholky hor “jednoduše“ zplošťuje, upozorňuje vědecký týdeník Nature.

Myšlenka je to ve své podstatě jednoduchá. Číňané doslova “odřezávají“ vrcholky hor, čímž chtějí docílit vytvoření relativně rovné plochy, na které budou moci stavět nové budovy. “Proces výroby“ desítek kilometrů čtverečných půdy probíhá od dubna 2012 v městských prefekturách Čchung-čching, Š‘-jen, I-čchang, Lan-čou a Jen-an. Cílem je zdvojnásobit prostor, na kterém mohou vyrůst budovy.

Místní úředníci jsou optimističtí a věří, že jim prodej nebo pronájem nově vzniklých pozemků vynese miliardy renminbi (pozn. čínská měna, jejíž aktuální kurz činí 0,16 dolaru). Současně také doufají ve snížení tlaku na zemědělské a kulturně cenné pozemky v daných regionech. Tak jednoduché to ale není.

Číňané se do projektu vrhli po hlavě, aniž by se před tím obtěžovali podrobnějšími výzkumy. Až tři měsíce po zahájení prací v regionu Yan se například zjistilo, že vrcholky hor jsou tvořeny miliony let starými ložisky bahna. Tato bahenní ložiska mohou v důsledku dešťů změknout a vést k masivním sesuvům půdy.

V městské prefektuře Š‘-jen práce způsobily sesuvy půdy a záplavy už teď. Původní iniciativa, která chtěla odklonit tamní vodu z koryt řek do kanálů, totiž nakonec způsobila ještě větší erozi půdy a ukládání sedimentů do lokálních vodních zdrojů. Jinde jsou zase práce doprovázeny obrovskými mraky hnědého prachu. To je důsledek práce dělníků za typických povětrnostních podmínek, které tam panují.

Celý projekt je proto podle Nature jednou velkou katastrofou. Následky tohoto bezpříkladného projektu nebyly předem promyšleny – ani enviromentálně, ani technicky či ekonomicky. Podle odborníků, kteří poskytli časopisu svá vyjádření, Číňané zanedbali nezbytný výzkum terénu a expertízy.

Vedlejšími důsledky probíhajícího projektu jsou proto nejen znečišťování vzduchu a vody, ale i sesuvy a propady půdy, ničení lesů a zemědělsky využívané půdy. Paradoxní také je, že vlastně ani neexistují přesvědčivé důkazy pro to, že by zploštění hor bylo lukrativním podnikem. Odhad hovoří o nákladech převyšujících 16 miliard dolarů, přičemž peníze by se investorům měly začít vracet nejdříve za deset let (a jestli se vůbec vrátí!). Změklá půda bude totiž vyžadovat minimálně desetiletý “odpočinek“ před tím, než se stabilizuje a bude se na ní moci stavět.