Třicet tisíc lidí se bojí o pitnou vodu. Polský důl ohrožuje české pohraničí

Lidé na Frýdlantsku se strachují, že přijdou o pitnou vodu. Poláci totiž chtějí rozšířit těžbu hnědouhelného lomu Turów, který leží blízko česko-polské hranice. Kvůli tomu by mohlo dojít ke snížení hladiny podzemních vod. České ministerstvo životního prostředí po Polácích chce vědět, jaké by rozšíření těžby mělo dopady. Ti jakékoliv ohrožení pitné vody odmítají.

„Ve čtvrtek proběhne ve Wroclawi schůzka česko-polské odborné skupiny, kde zasedají zástupci dolu, hydrogeologové, geologové, zástupci českého ministerstva životního prostředí a polské Národní správy vodního hospodářství,“ popsala pro server Echo24 mluvčí resortu životního prostředí Petra Roubíčková podrobnosti o blížícím se jednání.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Přibližně tři desítky tisíc obyvatel z Frýdlantska a obcí Chrastava a Hrádek nad Nisou mají strach, že je rozšíření těžby připraví o pitnou vodu. „Nelíbí se nám, že by měli Poláci těžbu rozšiřovat. Samozřejmě máme strach, že to bude mít vliv na kvalitu i cenu vody. Už teď tu stojí kubík vody přes sto korun,“ řekl Echo24 občan města Frýdlant.

Hnědouhelný lom se už nyní rozkládá v blízkosti česko-polské hranice a vidět je i z několikakilometrové dálky. Dobývací prostor by se přitom podle plánu měl rozšířit k hranici ještě více. Řeč je přitom o výměře téměř 2,5 tisíce hektarů.

Poláci dopady odmítají

Na programu jednání zástupců polské a české strany je revize požadovaných a předaných podkladů k problematice. Zástupci ministerstva také čekají informace o postupu zpracování dokumentace EIA. Ta by měla ukázat, jaké dopady má těžba na životní prostředí. Zástupci polské strany by měli říci, kdy dokumentaci dodají. „Také chceme polskou stranu požádat o možnost návštěvy jižní části lomu Turów při české státní hranici,“ dodala Roubíčková.

Češi si ale zároveň nechávají zpracovat vlastní studii dopadu. Proto po Polácích chtějí dodání geologických dat, zvláště z oblasti výsypky ve východní části na polsko-české hranici, a zároveň poskytnutí polského hydrogeologického modelu dolu. Studie by měla ukázat, jaký vliv má těžba v Turówě na zdroje pitné vody v oblasti.

Polská strana přitom odmítá, že by rozšíření těžby mělo jakýkoliv vliv na podzemní vodu nebo životní prostředí. Starostové obcí v regionu jsou ale skeptičtí. „Dnes je hranice dolu zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Z výše položených domů pak budou koukat přímo do těžební jámy,“ řekl pro ČTK starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!). Už nyní podle něj tamní studně vysychají a hraniční potok zcela zmizel.

Už na začátku roku na úbytek vody upozorňovaly vodárenské společnosti, pro něž to bude znamenat vysoké náklady. „Vodárenské společnosti musejí řešit problém, který nezavinily, a zajistit obyvatelům příhraničí pitnou vodu,“ řekl David Votava ze Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Zajistit bude podle něj třeba přivaděče a nové vodovody, což může znamenat investice v řádech stovek milionů korun.

Úbytek vody v pohraniční oblasti souvisí s odčerpáváním vody z dolu. V minulosti podobný problém trápil sousední Německo, teď se s posunem těžby přesouvá k českým oblastem. Podle informací z databáze EIA počítá vlastník s prohloubením dolu až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře. Odčerpávání vody z dolu podle měření výrazně snížilo na Frýdlantsku hladinu spodních vod. Podle EIA z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí do řek. Pro srovnání – toto množství představuje více než 80 procent roční spotřeby vody celého Libereckého kraje.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Drahá voda. Z každé koruny za vodné a stočné si stát bere 42 haléřů