Výzkum: Navzdory Angele, na Němce padla úzkost. Z uprchlické krize
Skepse zasáhla Německo
NOVÉ
- Echo24,
- ,
Poslední průzkum v Německu ukázal jak velká je propast mezi elitami a občany v přistěhovalecké krizi. Pouze 16 % Němců považuje uprchlíky za přínos pro německou ekonomiku. Něco málo přes 20 % respondentů uvedlo, že přijetím emigrantů získá Německo uznání mezi ostatními státy. Avšak majorita Němců (56%) zastává názor, že Německo není připravené přijmout najednou takové množství lidí. S odkazem na Ipsos Institut to na svých stránkách zveřejnila německá stanice Deutsche Welle.
Průzkum také poukázal na to, že pouze 18% dotázaných německých obyvatel hledí do budoucna s optimismem a sebevědomím. Oproti 50% procentům, kteří patří do kategorie tzv. skeptiků.
Čísla jsou o to varující ve srovnání s minulým rokem, kdy optimisticky hledělo do budoucna 45% respondentů. Podle provedené analýzy tak většina Němců propadá úzkosti a strachu z budoucna. Podle experta Horsta Opaschowského je to tím, že Němci nedůvěřují vládnímu programu pro řešení uprchlické krize. Podle něj počet běženců, kteří proudí do Německa, nekontrolovaně roste, a nálada ve společnosti se kontinuálně horší.
Horst Opaschowski, který je renomovaný futurolog a politický a ekonomický poradce, a který průzkum uskutečněný Ipsos zadal, míní, že přistěhovalectví by nemusely provázet problémy, kdyby pro vzájemné soužití ve společnosti platily jasné zásady jako v USA. Jako příklad uvádí americké firmy, které zaměstnávají pracovníky až osmdesáti různých národností, v nichž je ale vše stanoveno AÍZENO až do nejmenších detailů prostřednictvím pravidel a kontrol. Ukazatelem do budoucna jsou podle Opaschowského „pravidla chování“.
Průzkum Ipsos dále ukázal, že většina Němců se domnívá, že uprchlická krize přerostla politikům přes hlavu. 56 procent si myslí, že aktuální výzvy politici zvládají čím dál méně. Větší skepse existuje v obcích s méně než pěti tisíci obyvateli, tam už od politiků nečeká řešení 66 procent respondentů.
Obecně se víra v politiku zmenšuje, uvádí Opaschowski. Nedávno tento expert a hamburská Nadace pro otázky budoucnosti (BAT) hovořili o návratu takzvaného „German Angst“ (obsahově širší a složitější termín pro typicky německý strach, obavy, světabol, utrpení…).
Poprvé po řadě let hledí většina Němců na nový rok spíše se strachem než s důvěrou. Počet pesimistů výrazně převyšuje optimisty. Opaschowski uvádí, že občané na to reagují tím, že hledají více mezilidské důvěry v privátní oblasti, v rodině a u přátel. Dokládají to i cifry Spolkového statistického úřadu, podle nichž klesl počet rozvodů a manželství jsou stabilnější.
Nadace BAT dokonce hovoří o renesanci „lidské blízkosti“. Podle průzkumu agentury GfK očekává 44 procent respondentů, že lidé se v příštím roce více semknou. To je o tři procenta než před rokem.
Z průzkumů nevycházejí dobře ani německé sdělovací prostředky, důvěra v ně v uplynulých měsících rovněž postupně klesala. Aktuální průzkum Demoskopického institutu v Allensbachu (IfD) zjistil, že se zpravodajstvím mainstreamových médií o uprchlické krizi je zcela nebo částečně nespokojena více než polovina Němců – přesně 51 procent.
Mnozí mají dojem, že zpravodajství je jednostranné, zavádějící či neúplné. Zhruba každý druhý si stěžuje, že se vynechávají důležitá fakta, a 41 procent má dojem, že se ve velkém potlačují kritické hlasy. Že média přinášejí realistická obrázek o složení uprchlíků a jejich kvalifikací, se domnívá pouze 25 procent dotázaných.
Hesla o „lživém tisku“ (Lügenpresse), která skandují mimo jiné příznivci hnutí Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu), považuje podle IfD za oprávněné 53 procent těch, kdo mají pocit, že jim média přinášejí falešné informace.
K práci svých německých kolegů v informování o uprchlické krizi se občas kriticky stavějí i některá renomovaná západní média. Poměrně tvrdý byl v tomto směru švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ), který doslova hovoří o jednostrannosti, odhlížení od faktů, kamuflovaném zpravodajství, propagandě vítací kultury, morální a emocionální extázi, ztrátě kritického odstupu a snaze dostat domácí pod tlak a vychovat je ke kladnému přijímání uprchlíků.
„Ze zpravodajství (o uprchlících) se stala kampaň,“ uvedl NZZ.
