Janeček a Babiš blokují kontrolu korunových dluhopisů

Generální ředitel finanční správy Martin Janeček a ministr financí Andrej Babiš (ANO) zřejmě zneužívali své postavení, aby zabránili prověření případu korunových dluhopisů. Svědčí o tom jejích výroky v médiích v posledních týdnech. Na chování Janečka, Babiše a pracovníků finanční správy v dluhopisové kauze reaguje trestní oznámení, které v uplynulém týdnu obdržel Městský státní zástupce v Praze.

„Žádný zákon to nezakazoval“

V případu korunových dluhopisů se průběžné objevují další detaily. Vyšlo najevo, že koncem roku 2012 tyto speciální dluhopisy vydalo zhruba 500 firem v hodnotě celkem 160 miliard korun. Přitom majitelé dluhopisů, pokud šlo o fyzické osoby, nemuseli podle tehdy nastavených pravidel z výnosů platit žádné daně. Na riziko daňových úniků upozornila už v červenci roku 2014 Babiše jeho tehdejší náměstkyně Simona Hornochová, ministerstvo financí ani finanční správa však ani poté neučinily žádné opatření, aby únikům zabránily.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Babiš i Janeček výslovně odmítli cokoli dělat, i když se počátkem letošního roku objevilo vážné podezření, že konkrétní podnikatelé včetně samotného Babiše nebo majitele Student Agency Radima Jančury opravdu dluhopisy k obcházení daní zneužívali. Zneužití dluhopisů mělo spočívat v tom, že podnikatelé nakoupili emise svých vlastních firem a každým rokem od nich inkasovali vysoké úroky, ze kterých nemuseli odvádět žádné daně. Nemuseli tedy od svých firem vybírat dividendy, ze kterých se odvádí patnáctiprocentní daň. Zároveň si tyto firmy snižovaly za vyplacené úroky daňový základ. V obou případech stát přicházel ročně o částky v řádu desítek milionů, přitom nešlo mezi vydavateli dluhopisů o naprosté výjimky.

Dvacátého února odmítl Janeček v České televizi jakoukoli aktivitu ve věci dluhopisů slovy: „Neuvědomuji si, podle jakých nástrojů, zákonných norem bychom měli postupovat.“ Přitom dodal, že ani nemá informace o tom, že by v případě dluhopisů k únikům došlo. Babiš stejného dne poslal premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) dopis, kde hájil firmy emitující dluhopisy. „Finanční správa dospěla k závěru, že vydání korunových dluhopisů nikdy žádný finanční předpis nelimitoval ani nezakazoval,“ nezdaňování úrokového výnosu „proto nejde hodnotit jako nezákonné,“ dozvěděl se Sobotka.

Možné zneužití práva

Tyto výroky je těžko možné hodnotit jinak, než že ministerstvo ani finanční správa nechtějí zasáhnout v poměrně jasném případu. Nikdo neobviňuje podnikatele, kteří vlastní korunové dluhopisy svých firem, že porušovali zákon, mohlo však dojít k tzv. zneužití práva. Je totiž možné, že někteří podnikatelé nepoužívali legální finanční nástroj tím způsobem, jaký předpokládal příslušný zákon, ale že hlavním účelem vydávání dluhopisů bylo získání daňové výhody. Finanční správa tedy měla vyzvat vydavatele a majitele dluhopisů v jedné osobě, ať svůj postup vysvětlí.

Tento výklad přitom finanční správa odmítla v oficiálním stanovisku z 6. března. Mimo jiné v něm prohlásila, že princip „zneužití práva“ může aplikovat pouze v případech, kdy pro tento postup vzniknou podmínky. To se prý v případu korunových dluhopisů nestalo. „Jedná se o daňové zvýhodnění určitého druhu příjmů srovnatelné s jakoukoliv daňovou výhodou, mezi něž patří typicky takzvaná sleva na poplatníka, daňová odečitatelnost úrokových nákladů na hypotéky nebo další zvýhodnění,“ vysvětlili Janečkovi úředníci, proč nezahájí žádné daňové řízení s firmami a podnikateli podezřelými, že vydáním dluhopisů obešli daňové povinnosti.

Finanční správa ani ministerstvo financí nechtějí kontrolovat podezření z daňového deliktu, kterého se mohl dopustit i jejich nadřízený ministr. Babiš s Janečkem se snaží snaží vzbudit dojem, že na postupu Babišovy společnosti Agrofert není nic nezákonného ani nesprávného. Na takové chování reaguje trestní oznámení, které míří na odpovědné úředníky ze Specializovaného finančního úřadu. Právě tento úřad je odpovědný za kontrolu velkých firem. Svým nekonáním měli porušit paragrafy 329 a 330 trestního zákoníku, které stíhají zneužití pravomoci úřední osoby případně maření úkolu úřední osoby z nedbalosti. Sazba dosahuje až deseti let odnětí svobody, pokud takovým přestoupením zákona vznikne velká škoda. Podání obdrželo ve čtvrtek Městské státní zastupitelství v Praze a v kopii Nejvyšší státní zastupitelství v Brně od anonymního stěžovatele. Mluvčí brněnských státních zástupců Petr Malý příjem potvrdil.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.