Tržby hospodských stoprocentně rostou – v paralelním světě

EET má kromě rušení hospod a zdražení služeb další nezpochybnitelný výsledek. Vytvořila paralelní svět. Vzniká na informacích od finanční správy o úspěšném výběru daní díky zavedení elektronických pokladen a konkuruje obyčejnému světu, na jaký jsme byli dosud zvyklí. V tom obvyklém světě jsou dvojnásobné tržby hospod v prosinci 2016 pouze výmyslem či chimérou.

První zprávu z paralelního světa přinesla tisková konference z 19. ledna, na níž ministr Andrej Babiš prohlásil: „Jednoznačně se potvrdilo, že skutečně došlo k nárůstu zvýšení tržeb, podle našich propočtů o sto procent.“ Dodal, že za prosinec 2016 hospodští a hoteliéři evidovali 20 miliard korun, zatímco v prosinci 2015 deset miliard.

Poté se ukázalo, že tento výklad odporuje běžné realitě, kterou zachycuje Český statistický úřad. Z jeho údajů se dá pomocí trojčlenky vypočítat, že tržby v sektoru restaurací a hotelů v prosinci 2015 dosahovaly cca třinácti miliard. Počátkem února pak byla publikována informace, podle níž se tržby ve stálých cenách v prosinci 2016 meziročně zvýšily nikoliv o sto, nýbrž o sedm procent, což odpovídá trendu za celý rok 2016. Jako kdyby se zavedením EET nic nezměnilo.

Něco se změnilo u tržeb v běžných cenách, které podle ČSÚ meziročně vyrostly o patnáct procent, tedy opravdu mimořádným tempem. Ovšem pořád nejde o dvojnásobek. Navíc se nabízí interpretace, že spouštěčem zdražení byla snaha hospodských dostat zpět investice vložené do elektronických pokladen. 

Impérium vrací úder

Jako by se svět vrátil do normálu. Jedno další opatření nemělo významný efekt na výběr daní ani na vývoj tržeb, jak ostatně čekal každý, kdo nepřeceňuje možnosti byrokracie. Ministerstvo mohlo mlčet, vydržet pár dnů kritiky a na přehnané superlativy o EET by se zapomnělo.

To se však nestalo, naopak finanční správa vrátila úder. Byla k tomu nucena, protože ministr svůj výrok o stoprocentním růstu tržeb nehájil, ale odkázal novináře na své úředníky. Proto finanční správa přišla s výkladem, že její data o vybraných daních nelze srovnávat se statistickým šetřením.  

Žijeme ve dvou nespojitých světech. „Není překvapivé, že se údaje liší,“ napsali finanční úředníci do tiskové zprávy, neuvedli však přesvědčivý důvod, proč k rozdílným údajům o růstu tržeb došlo. Omezili se na nedůležitou připomínku, že se do statistiky ČSÚ dostanou i platby bankovními převody, jež pokladny EET neevidují. V každém případě „tržby vykázané EET jsou tržby z údajů uvedených na jednotlivých účtenkách a neexistuje v rámci České republiky přesnější systém ani údaj, který by dokázal vyčíslit výši hotovostních tržeb“. Pouze populistická kritika prý může popřít, že zavedení EET významně a zřejmě až o 100 procent zvýšilo tržby.

„Aspoň vycházejí z konkrétních čísel“

Je to tedy jasné, můžeme si vybrat a věřit buď obvyklým statistickým údajům, anebo číslům finanční správy, když už ne oběma. Úředníci se svou argumentací uspěli přinejmenším mezi novináři Hospodářských novin. Ti ocenili zvláště hlavní argument finanční správy, výběrové šetření mezi čtyřmi procenty hospod. Jeho detailní výsledky odhalily, že vyšší růst tržeb zaznamenaly velké hospody – a z toho novináři usoudili, že právě tam se nejvíc podvádělo. „Můžeme si o čtyřprocentní minoritě z pera ministerstva financí myslet cokoliv, ale alespoň vychází z konkrétních čísel a ne z dotazníkového šetření,“ napsaly Hospodářské noviny.

Vznikem paralelního světa ovšem vznikají nová rizika, protože onen uměle vytvořený druhý svět je obvykle agresivní. Musí být, aby se prosadil proti samozřejmosti světa obvyklého. V této samozřejmosti je totiž zřetelným faktem, že reálnou informací je šetření statistického úřadu. Nejde ani tak o to, že se ho povinně účastní všechny hospody a hotely s více než dvaceti zaměstnanci a u ostatních provozoven se provádí reprezentativní výběr podle přesných pravidel. ČSÚ je podroben dohledu z Eurostatu, který může jeho postup kdykoli prověřit.

Finanční správa ovšem nenechá svá data zkoumat nikoho. Dá se přitom pochybovat, že v ní pracují lidé s odborností statistiků, aby dokázali získaná data správně setřídit a vyhodnotit. Dá se u nich předpokládat motivace, že budou hledat data, která by potvrdila, že jejich EET funguje přesně tak, jak se velkohubě slibovalo před jejím spuštěním. Tvrzení, že „skutečně došlo k nárůstu tržeb o sto procent“, tak exaktně znamená, že „je možné najít čtyři procenta hospod, kde došlo v průměru k nárůstu tržeb o sto procent“. Samozřejmě se předpokládá, že si tyto hospody přičinlivý úředník nevymyslel.

Tím se ovšem finanční správa dostává daleko od reality. Kdyby touto metodikou hodnotili nepřátelé islámu kriminalitu v Německu, jistě by zjistili, že skoro všechny trestné činy spáchali uprchlíci z Asie a severní Afriky. „Aspoň vycházejí z konkrétních čísel,“ mohli by je pochválit novináři.

ČSÚ si zachoval uctivý odstup a v oficiálním prohlášení uvedl: „Tržby v ubytování, stravování a pohostinství rostou už delší dobu. Vliv zavedení EET na jejich základě nelze potvrdit ani vyloučit. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství totiž metodicky neodpovídají datům o tržbách z EET.“ Jako by tím připouštěl, že opravdu existují dva různé nespojité světy. Opatrnost statistiků lze ovšem pochopit. V obvyklém světě, v jakém žijeme, neútočí subalterní státní zaměstnanci na členy vlády.

Řešení samozřejmě existuje. Stačilo by srovnat metodu, pomocí níž získávají finanční úředníci data ke svým odvážným tvrzením, se zavedenou praxí statistického úřadu. To jistě nebude možné, dokud bude finanční správa razit strategii paralelního světa. V takovém případě je vždy bezpečnější držet se obvyklé pravdy a nevěřit agresivním proklamacím z neznámého prostoru, kde platí jiná pravidla. Maximálně stojí za to tyto proklamace zařadit jako příklad nové formy politického marketingu a prozkoumat, jestli se neuplatňují ještě v jiných oborech, než je daňová správa.