Putinovy věčně plytké řeči. Proč chlácholení o útoku na Česko nic neznamená

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek mírnil obavy, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Českou republiku. Doslova to označil za „naprostý nesmysl“. Jak ale ukazuje přepis celého rozhovoru s vojenskými piloty, šéf Kremlu ve skutečnosti přiznával, že Moskva zdaleka nezbrojí v takovém měřítku, jako Západ a nemůže se s ním tak pustit do většího konfliktu. Není to přitom zdaleka poprvé, co si ruská propaganda pohrávala s vyzněním svých prohlášení, nebo je rovnou měnila.

Putin podle původní verze šířené v západních médiích prohlásil, že NATO se snaží zastrašovat obyvatele s cílem udržet jejich podporu pro další pomoc Ukrajině, proti které Rusko už více než dva roky vede válku. Šéf Kremlu zároveň upozornil, že pokud Západ dodá Ukrajincům bojové letouny F-16, ruská armáda je sestřelí.

Putin kritizoval rozšiřování NATO a o zemích na východním křídle aliance řekl, že „se zřejmě domnívají, že to všechno nějak odpovídá jejich národním zájmům, bojí se velkého Ruska“.

„Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl Putin. „Takže to je naprostý nesmysl, možnost útoku na nějaké další země, na Polsko, Pobaltí, straší i Čechy. Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl také v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.

Zbrojíme zlomkově

Jenže, při rozhovoru s piloty Putin také tvrdil, že členské země NATO v čele se Spojenými státy mají mnohonásobně větší výdaje na obranu než Rusko. Citoval přitom data Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2022 – tedy první rok ruské invaze na Ukrajinu.

„Devětatřicet procent světových výdajů připadá na Spojené státy. A Rusko – 3,5 procenta. A my co? S přihlédnutím k tomuto poměru se pustíme do války s NATO? To je prostě nesmysl,“ řekl ruský prezident, který tak de facto připustil zaostávání za Západem. Na podzim minulého roku přitom přiznal, že výdaje na obranu a bezpečnost se v Rusku zdvojnásobily, ze tří na šest procent hrubého domácího produktu (HDP).

Mlžení v DNA

Je to přitom už mnohý důkaz toho, jak Rusko neustále pracuje se svými prohlášeními a jak je postupně mění. Nejznámějším příkladem je Putinova rétorika okolo počátku ruské invaze na Ukrajině. „Tato vojenská cvičení jsou čistě obranná a nepředstavují žádnou hrozbu pro jinou zemi. Byla naplánována a všech cílů těchto cvičení bylo dosaženo,“ tvrdil o vojenských cvičeních Ruska šest dní před vpádem prezident. „(Invaze) není naše preferovaná volba, nechceme to. (Západ) nám musí dát záruky, a to okamžitě,“ pronesl pak jen o den později.

Neustále se mění také údajné ambice Ruska na získání ukrajinského území. „Nejenže jejich (ukrajinská) protiofenzíva selhala, ale iniciativa je zcela v rukou ruských ozbrojených sil. Pokud to tak bude pokračovat, může být ukrajinské státnosti zasazena nenapravitelná, velmi vážná rána,“ prohlásil mimo Putin s odkazem na loňskou ukrajinskou protiofenzívu.

O něco později pak ale přiznával, že to se zabráním celé Ukrajiny tak horké není. „Nevylučuji…, že v určitém okamžiku budeme nuceni vytvořit určitou bezpečnostní zónu na územích ovládaných kyjevským režimem,“ uvedl ruský prezident bez dalších podrobností.

Známá je také dosti volná interpretace toho, kdo válku na Ukrajině začal, a proč to nebylo Rusko. „Ustavičně sílí vojenský a politický tlak (Západu) a na to musíme reagovat. Nejednou jsem říkal, že my jsme nezačali takzvanou válku na Ukrajině. Naopak, my se ji snažíme zakončit,“ řekl před časem Putin, jehož vystoupení vysílala televize Rossija 24 v přímém přenosu. Za začátek ukrajinského konfliktu ruský prezident opět označil dění v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014, které označil za „krvavý a protiústavní“ a Západem organizovaný státní převrat.

Sám přitom třídenní speciální vojenskou operaci označil za válku a vůbec se netajil tím, že invaze byla naplánovaná. „Dynamika je pozitivní. Vše se vyvíjí podle plánu ministerstva obrany a generálního štábu,“ řekl jednou Putin. Jeho plány únorové invaze přitom podle západních zemí i podle médií počítaly s tím, že Rusové obsadí Ukrajinu za několik dní. „Doufám, že nás naši vojáci ještě nejednou potěší svými bojovými výsledky,“ poznamenal také.

Rakety v Evropě

I samotné chlácholení ohledně útoku na Prahu nebo Varšavu je přitom poměrně bezpředmětné. Moskva v minulosti už několikrát tvrdila, že je v řádu minut schopna poslat do ledasjaké evropské metropole rakety.

Russian TV keeps threatening nuclear strikes against Western nations, desperately trying to deter them from continuing to help Ukraine. On a side note, this is the first state TV host who doesn't seem to be eager to die for the Motherland, arguing with a trigger-happy lawmaker. pic.twitter.com/PBvBP5V1lk

— Julia Davis (@JuliaDavisNews) April 28, 2022

Krátce po začátku války takto například ve státní televizi Rossija 1 hrozili Velké Británii, nebo Francii. Debatu vedla populární moderátorka stanice Olga Skabejevová. Jeden z diskutujících, ruský poslanec Alexej Žuravljov, se v průběhu pořadu rozčílil a navrhoval odpálit jaderné střely. „Jeden Sarmat a je to,“ prohlásil Žuravljov. „Byly Britské ostrovy a už nejsou,“ glosoval. Ostatní debatující mu namítali, že vedou vážnou diskuzi a že navrhované řešení by stálo život všech na planetě. „Já to ale myslím vážně (...) Alespoň bychom začali s čistým štítem,“ nechtěl ustoupit poslanec.

Režie televize posléze ukázala grafiku s odhadovanou délkou letu rakety z Kaliningradu do Berlína, Paříže a do Londýna. Zatímco o hlavního města Německa by střela údajně dopadla za 106 vteřin, ve francouzské metropoli by byla za 200 vteřin a v Londýně za 202 vteřin.