Biden povolil Ukrajině používat americké zbraně hluboko v Rusku. Putin varoval před válkou s NATO

Americký prezident Joe Biden, který v lednu opustí Bílý dům, povolil Ukrajině použít Spojenými státy dodané rakety dlouhého doletu proti cílům na ruském území, napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT) s odvoláním na americké představitele. S podobnou informací přišla jen chvíli poté s odvoláním na své vlastní zdroje také Reuters. Bílý dům věc odmítl komentovat, dodala agentura. První údery se podle ní uskuteční během příštích dní. V reakci na Bidena oznámila zrušení omezení i Francie a Velká Británie, uvádí Le Figaro. Bude to vážná eskalace, zní z Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin už v září naznačil, že použití západní dlouhého doletu proti Rusku by neznamenalo nic jiného než přímou účast Spojených států a dalších zemí NATO do války na Ukrajině.

Podle informací NYT budou zbraně nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem podpořit ukrajinské jednotky v západoruské Kurské oblasti. Podle zdrojů Reuters Ukrajina plánuje provést v následujících dnech první údery proti Rusku s raketami dlouhého doletu. Podrobnosti ale zdroje s ohledem na bezpečnost nesdělily.

Map from ISW: Where ATACMS missiles can strike

With a maximum range of 300 kilometers, ATACMS missiles could target key sites such as the Kursk airfield and surrounding military bases. pic.twitter.com/vrNHLTn2BQ

— NEXTA (@nexta_tv) November 17, 2024

V nadcházejících dnech proběhnou první dálkové údery, oznámily zdroje agentuře Reuters, aniž by z bezpečnostních důvodů zveřejnily podrobnosti.

Podle deníku Bild Biden obecně nezrušil limity doletu, ale povolil pouze útoky střelami ATACMS k obraně území drženého Ukrajinci v ruské Kurské oblasti. Jako možný cíl jsou výslovně zmíněny severokorejské jednotky, jedná se tedy o výjimečnou situaci kvůli severokorejské intervenci a ne o plošné rozšíření operace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zprávu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. V příspěvku na telegramu poznamenal, že takové věci se neoznamují, ale střely hovoří samy za sebe. Bílý dům se v neděli k této eskalaci války nevyjádřil.

Americké raketové útoky hluboko do ruských regionů nevyhnutelně povedou k vážné eskalaci. Agentuře TASS to řekl šéf výboru pro mezinárodní záležitosti Státní dumy Leonid Sluckyj. Jeho kolega z horní komory ruského parlamentu senátor Vladimir Džabarov rozhodnutí Bílého domu nazval bezprecedentním krokem, který může vést k začátku třetí světové války.

Putin už v září naznačil, že případné rozhodnutí použít západní zbraně dlouhého doletu proti Ruské federaci by neznamenalo nic jiného než přímou účast Spojených států a dalších zemí NATO ve válce na Ukrajině. Dnes to připomněla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marja Zacharovová. Výrazně to změní samotnou podstatu a povahu tohoto konfliktu a Ruská federace učiní příslušná rozhodnutí na základě hrozeb, které pro ni budou vytvořeny, upozornil ruský prezident.

"Letové úkoly pro tyto raketové systémy mohou ve skutečnosti zadávat pouze vojáci ze zemí NATO. Ukrajinští vojáci to dělat nemohou. A proto nejde o to, aby ukrajinský režim mohl zasáhnout Rusko těmito zbraněmi, nebo ne. Je to otázka rozhodnutí, zda se země NATO přímo účastní vojenského konfliktu, nebo ne,“ řekl v září Putin, kterého dnes citoval Fox News. "Pokud toto rozhodnutí padne, nebude to znamenat nic menšího než přímou účast zemí NATO, Spojených států a evropských zemí ve válce na Ukrajině," dodal.

TASS dnes zároveň informoval s odkazem na nejmenovaného členy Trumpova týmu, že ten možná rozhodnutí svého předchůdce přehodnotí.

Ukrajinská armáda v srpnu překvapivě pronikla do ruské Kurské oblasti a obsadila tam stovky kilometrů čtverečních ruského území. Kyjev podle médií mimo jiné doufal, že touto ofenzivou přinutí Moskvu přemístit jednotky z východu Ukrajiny a zpomalí tak tamní ruský postup.

Rozhodnutí končící Bidenovy administrativy přichází zhruba dva měsíce před nástupem nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se funkce ujme 20. ledna příštího roku. O povolení použít americké zbraně proti ruským vojenským cílům daleko od ukrajinské hranice žádá Bidena ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již měsíce.

Rozhodnutí zároveň přichází poté, co se severokorejští vojáci začali podílet na snaze ruských sil znovu ovládnout ukrajinskými jednotkami v srpnu obsazené území ruské Kurské oblasti, což vyvolalo obavy v Kyjevě i ve Washingtonu.

První ukrajinské údery budou zřejmě provedeny americkými střelami ATACMS, které mají dolet přibližně 300 kilometrů, uvedly zdroje Reuters.

Zatímco někteří američtí činitelé vyjádřili pochybnosti nad tím, zda rakety dlouhého doletu změní vývoj války, nynější rozhodnutí by mohlo Kyjev dostat do lepší vyjednávací pozice, pokud by začaly rozhovory o příměří, napsal Reuters. Podle zdrojů NYT je cílem Bidenova kroku také vyslat Severní Koreji vzkaz, že její vojáci jsou v Rusku ve zranitelné pozici a že by neměla vysílat další.

Zda Trump Bidenovo nynější povolení zruší, až se ujme funkce, není jasné. Trump nicméně dlouhodobě kritizuje výši americké finanční a vojenské pomoci Ukrajině a tvrdí, že válku rychle ukončí, ačkoliv neupřesnil jak.

Biden začal zmírňovat omezení ohledně nasazení amerických zbraní na ruském území poté, co Rusko v květnu zahájilo přeshraniční útok zaměřený na Charkov, druhé největší ukrajinské město. Aby pomohl Ukrajincům bránit Charkov, povolil jim Biden použít proti ruským silám přímo za hranicí salvové raketomety HIMARS, které mají dostřel asi 80 kilometrů. Použít rakety dlouhého doletu ATACMS jim ale při této obraně Charkova nepovolil, uvedl NYT.