Přímé daně bych snížil, nepřímé zvýšil. Potřebuji na to ale většinu, říká Stanjura, „reprezentant střední třídy“

Kdybych měl udělat komplexní daňovou reformu, šel bych cestou zvyšování nepřímých daní a snižování přímých daní. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že k takové změně je ale potřeba většinová shoda v obou komorách parlamentu, kterou vláda Petra Fialy (ODS) nedisponuje. Stanjura rovněž uvedl, že se cítí jako reprezentant střední třídy, která je podle něj základem státu.

Ministr Stanjura v rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že kdyby měl jako ministr financí napsat komplexní daňovou reformu, vybral by si variantu zvýšení nepřímých daní a snížení těch přímých. „Ale na to potřebujete většinu ve společnosti a v obou komorách parlamentu a taková většina dnes neexistuje. Neznám žádnou politickou stranu, která by v této chvíli navrhovala zvýšení daní. Není tady od voličů poptávka po tom, aby se daně zvyšovaly,“ řekl Stanjura.

Debata o změně daňového mixu je podle něj samozřejmě na místě. „Ale musíme si taky říct ty míry. Největší daň je dneska sociální pojištění – 700 miliard ročně. Z daně z nemovitosti se vybere 18 miliard ročně. Kdyby kterákoliv vláda zvýšila daň z nemovitosti třeba třikrát, což je dramatické zvýšení, tak by to přineslo 55 miliard. Tyto daně jsou tedy rozpočtově nevýznamné. Druhá je DPH,“ dodal Stanjura.

Vláda podle něj u veřejnosti platíme za tzv konsolidační balíček svou popularitou. „My jsme si toho vědomi a udělali jsme to proto, že jsme věděli, že je to potřeba, byť to bylo nepopulární. Podle mě by bylo nejhorší, kdybychom neudělali nic a deficit bychom měli o 200 až 300 miliard vyšší a byli bychom populárnější vláda. To by ale nebylo odpovědné. Myslím, že v rámci tohoto volebního období jsme udělali maximum, co se týče snižování deficitu. Na razantnější kroky, které si také umím jako ministr financí představit a které umím napsat, ale potřebuji většinu,“ řekl dále Stanjura s tím, že kdyby většinu měl, v příštím období by velkou daňovou reformu připravil. Vládní koalice opakovaně uvádí, že tzv. konsolidační balíček byl maximální možný kompromis (tehdy) pěti koaličních stran.

Stanjura dodal, že navzdory svému vysokému platu, který dostává za práci ministra, se považuje za reprezentanta střední třídy. „To, že máte nějakou práci, kde je příjem vyšší než průměrný plat, neznamená, že těm lidem nerozumíte. Není to podle mě o konkrétní výši příjmu, ale o pocitu. Chtěl jsem říct, že střední třída je základem státu a platí naprostou většinu daní i sociálního zabezpečení. Ti příjmově slabší v zásadě neplatí žádné přímé daně – tedy daně z příjmu. A podíl nejbohatších na celkovém daňovém příjmu je vlastně zanedbatelný. Jestli tedy někdo financuje základní služby státu jako obrana, bezpečnost, školství, sociální systém, tak je to střední třída,“ uvedl Stanjura.

Domácnosti s příjmem platí podle PAQ Research vyšší daně než vysokopříjmové osoby, což souvisí například se zrušením superhrubé mzdy, ale také daňovými slevami na dítě či odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Podle Stanjury to ale není pravda. „Máme dvě sazby daně z příjmu. Ti vysokopříjmoví mají druhou sazbu od trojnásobku průměrné mzdy a platí 23 procent a pokud platíte méně, tak platíte 15 procent,“ připomněl ministr.

„Pokud se podíváte na mezinárodní srovnání, tak tyto domácnosti už často daně neplatí, pokud pracují oba rodiče, a ještě existuje daňový bonus a v okamžiku, kdy mají dvě a více dětí, tak si ho mohou uplatnit a sleva se promítne ve vratce. Museli bychom vidět konkrétní příjem a konkrétní slevy, ale obecně si myslím, že taková rodina nemusí platit žádnou daň z příjmu,“ dodal.

Spor o účinnost konsolidace

Vláda Petra Fialy se chlubí zdravějšími veřejnými financemi, než jak je zanechala vláda Andreje Babiše (ANO), což z pohledu DPH potvrzují data Českého statistického úřadu. Podle něj deficit veřejných financí loni klesl na 2,2 procenta HDP z 3,8 procenta v roce 2023. Schodek za loňský rok činil 177,2 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí v loňském roce stoupla na 43,6 procenta HDP z předloňských 42,5 procenta. Česká republika tak plní jedno z Maastrichtských kritérií.

Šéfka poslanců hnutí ANO a Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová nicméně poukazuje na nakumulovanou nominální výši státního dluhu, která za Fialovy vlády překročí 1,2 bilionu korun. „Kumulovaný dluh za vašeho úřadování vzrostl o neuvěřitelných 1,2 bilionu korun. Je to historicky nejrychlejší tempo, za které byste se měl stydět, omluvit se a o konsolidaci veřejných financí už nikdy nemluvit,“ dodala Schillerová.

Stanjura na její slova reagoval s tím, že Fialova vláda deficit veřejných financí za tři roky snížili z 5 % HDP na 2,2 %. „Vy jste ho zvedla o 6 % HDP za 1 rok. A teď řeknete, že to ‚není zlepšení‘ a že ‚odevzdáme deficit veřejných financí na úrovni covidového roku‘? Bere vás ještě někdo vážně? Každý soudný člověk by chodil kanálem,“ dodal Stanjura.

Stanjura zároveň čelí kritice ze strany ekonomů včetně Národní rozpočtové rady, která ve svém stanovisku k fiskální a rozpočtové politice upozornila na naplnění rizik letošního rozpočtu souvisejících s nerespektováním principů řádného rozpočtování. Problém je mimo jiné 20 chybějících miliard na podporu obnovitelných zdrojů, které vláda pokryla mimo jiné z rozpočtové rezervy a nespotřebovaných výdajů z předchozích let.

NRR upozorňuje také například na to, že bude nutné pokrýt výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá současná podoba státního rozpočtu. Mezi dalšími problémy jsou příjmy z emisních povolenek. Vláda také hledá osm miliard na obranu, aby splnila závazek v rámci NATO vydávat na obranu 2 % HDP.