Nejen extrémní vedra, v Evropě stoupá i průměrná teplota

Průměrná teplota v Evropě byla loni přibližně o 2,3 stupně Celsia nad takzvaným předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900. Průměrná roční teplota na kontinentě se tak loni pohybovala mezi druhou a čtvrtou nejvyšší zaznamenanou teplotou. Místy rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, byla jednou z hlavních příčin nadměrného počtu úmrtí souvisejících s počasím. Mezi lety 1997 a 2022 ztratily evropské ledovce 880 kilometrů krychlových ledu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022.

Zpráva, kterou WMO vypracovala společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, svědčí o rostoucích teplotách, nízkých srážkách, rostoucím počtu požárů, či nebývalém tání ledovců. Evropa je podle WMO nejrychleji se oteplujícím kontinentem světa. Rok 2022 byl poznamenán extrémními vedry, suchem a lesními požáry. Teplota mořské hladiny v celé Evropě dosáhla nových maxim, což doprovázely vlny mořských veder. Tání ledovců bylo bezprecedentní, konstatuje organizace.

Zpráva ukazuje, že Evropa se od 80. let 20. století otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr, což má dalekosáhlé dopady na socioekonomickou strukturu regionu a ekosystémy. V roce 2022 byla Evropa přibližně o 2,3 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem (1850-1900), který byl použit jako výchozí hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu.

"Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, byla jednou z hlavních příčin nadměrného počtu úmrtí v Evropě souvisejících s počasím. Bohužel to nelze považovat za jednorázovou událost nebo zvláštnost klimatu. Naše současné znalosti klimatického systému a jeho vývoje nás informují o tom, že události tohoto typu jsou součástí vzorce, díky němuž budou extrémní tepelné stresy v celém regionu častější a intenzivnější," uvedl šéf služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo.

Na základě informací v databázi mimořádných událostí (EM-DAT) měla meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 za následek 16.365 hlášených úmrtí a přímo zasáhla 156.000 lidí. Přibližně 67 procent událostí souviselo s povodněmi a bouřkami, což představuje většinu celkových ekonomických škod ve výši přibližně dvou miliard dolarů (téměř 44 miliardy korun). Závažnější z hlediska úmrtnosti byly vlny veder, které údajně vedly k více než 16.000 nadměrným úmrtím.

Generální tajemník WMO Petteri Taalas konstatoval, že v roce 2022 zažilo mnoho zemí západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. "Léto bylo nejteplejší, jaké kdy bylo zaznamenáno: Vysoké teploty zhoršily vážné a rozsáhlé sucho, podnítily prudké lesní požáry, které vedly k druhé největší vypálené ploše v historii, a vedly k tisícům nadměrných úmrtí spojených s vedrem," upozornil šéf WMO.

Srážky byly v minulém roce na většině území Evropy podprůměrné. Na Pyrenejském poloostrově to byl čtvrtý suchý rok v řadě a například zásoby vody ve Španělsku se do loňského 26. července snížily na 41,9 procenta celkové kapacity. Také ledovce v Evropě ztratily od roku 1997 do roku 2022 objem přibližně 880 kilometrů krychlových ledu. Nejvíce byly postiženy Alpy, kde se tloušťka ledu snížila v průměru o 34 metrů.

Průměrné teploty povrchu moří v oblasti severního Atlantiku byly loni nejteplejší v historii a velká část moří v regionu byla postižena silnými nebo dokonce extrémními vlnami mořských veder. Míra oteplování povrchových vod oceánů, zejména ve východní části Středozemního moře, v Baltském a Černém moři a v jižní části Arktidy, byla více než třikrát vyšší než celosvětový průměr. Mořské vlny veder přitom vedou k migraci druhů a hromadnému vymírání, příchodu invazních druhů a narušení ekosystémů a biologické rozmanitosti.

Znamením naděje do budoucna je podle WMO skutečnost, že v loňském roce bylo poprvé vyrobeno více elektřiny z obnovitelných zdrojů, než ze znečišťujících fosilních paliv. Větrná a solární energie v roce 2022 vyrobila 22,3 procenta elektřiny v Evropské unii (EU), a předstihla tak fosilní paliva s podílem 20 procent. "Poprvé bylo v EU vyrobeno více elektřiny z větrných a solárních zdrojů než z fosilních paliv. Větší využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie je klíčové pro snížení závislosti na fosilních palivech," uvedl Taalas. "Klimatické služby hrají klíčovou roli při zajišťování odolnosti energetických systémů vůči otřesům souvisejícím s klimatem, při plánování provozu a při informování o opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti," dodal šéf WMO.