Macron trestá Fialu, že měl vlastní hlavu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
EDITORIAL
V Panské ulici č. 1, v prezidentské kanceláři v domě bývalého piaristického kláštera, která připomíná původní kapli, jsou dvě kožené pohovky, uprostřed stůl s ...
Z tendru v Dukovanech se stává mezinárodní roztržka, kde proti sobě stojí Česká republika a Francie. Spor už má dvě roviny.
Minulý týden Krajský soud v Brně znemožnil na žádost francouzského energetického kolosu EDF české vládě podpis dohody s Korejci, jejichž KHNP rok předtím vyhrál tendr na stavbu dvou reaktorů. Předběžné rozhodnutí soudu hrozí způsobit zpoždění se začátkem stavby o několik měsíců – a premiéru Fialovi nezbylo než ho respektovat a s Korejci zatím nic nepodepisovat.
Pořád ale čin soudce můžeme brát jako rozhodnutí nejmenšího odporu. Soud také mohl stížnost z nějakých důvodů nepřipustit – a pak si představme ohňostroj, který by kolem toho Francouzi rozpoutali. Tak, jak s tím začali v Bruselu.
Brusel je důležitější než Brno. Včera bylo oficiálně potvrzeno, že viceprezident Evropské komise pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné před týdnem české vládě poslal dopis se stejným přáním, s jakým se státní EDF předtím obrátila na soud: Neuzavírejte dohodu, dokud nebude rozptýleno podezření, že v korejské nabídce je skryta nepřípustná státní podpora. Tady už hrozí průtahy v řádu let. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který silnými slovy na veřejnost šetří, včera Séjournovo psaní okomentoval dramaticky: „Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro Českou republiku.“
To je. Všimněme si, že praktici – a Beneš je praktik – se vůbec nezdržují řečmi o tom, že komisaři nesledují zájmy své vlasti, ale Evropské unie jako celku. Tady jde o Francii. Loni na jaře byl v Praze na státní návštěvě prezident Emmanuel Macron a část české politické scény blouznila o strategickém partnerství s evropskou velmocí, které nám prý přivezl. Námitce, že strategické partnerství mělo vzniknout na základě vítězství EDF v Dukovanech, lze kontrovat otázkou, jakou povahu má asi nabídka přátelství, když je tak dokonale zištná.
EDF si stěžuje, že český stát, jmenovitě premiér, se po vyhlášení výsledků ani nenamáhal se s nimi sejít. Je to pravda a je to chyba. Ale ne taková, aby kvůli tomu Francouzi ohrožovali budoucnost naší energetické bezpečnosti.
A proč by Paříž chtěla, aby u nás Korejci nestavěli, jak ji podezírá ředitel Beneš? Paříž nechce, aby se KHNP v nějaké, jakékoliv, evropské zemi etabloval jako konkurent státního EDF. Nezájem o budoucnost energetiky v jiném členském státě je pro ně druhořadá.
Zrcadlově platí i to, že jako vstupní brána na unijní trh jsme my byli cenní pro Korejce, také proto dali nápadně dobrou nabídku. Ale kdyby si Korejci nebyli jistí, že až se na unijním trhu etablují, budou schopni konkurovat EDF i bez státní pomoci, nedávalo by jejich dvoření české straně ekonomicky žádný smysl. EDF tvrdí, že jejich nabídka odpovídá realitě. Nikdo jim nebrání ji aspoň v základních parametrech zveřejnit.
Petr Fiala bude do voleb na podzim ochuzen o slavnostní podpis dohody. Je to škoda pro něj (rozhodnutí pro Korejce bylo sice na doporučení ČEZ, přesto bylo sebevědomé a věcně asi jediné správné), a hlavně je to škoda pro republiku.