Bez velvyslance v Moskvě jsme kuriozita. Pavel nesouhlasí: „Popřeli bychom pomoc Ukrajině“

Česko nemá od začátku roku velvyslance v Moskvě. V kontextu zuřící války na Ukrajině to někteří politici vládních stran vítají. Ve srovnání s důležitými evropskými státy zůstáváme ale kuriozitou. Německo, Francie nebo Velká Británie v Rusku své zastoupení na úrovni velvyslanců, nikoli pouze diplomatických zástupců, mají. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) by to považoval za vhodný krok, ať už kvůli prosazování českých zájmů, nebo získávání informací. Prezident Petr Pavel, který by nového velvyslance musel pověřit, si to ale nyní nedokáže představit. „Vidím spíše negativa než pozitiva,“ řekl prezident.

Českým velvyslancem v Rusku je oficiálně Vítězslav Pivoňka. Ten už však v Rusku strávil obvyklých pět let a od začátku roku pobývá v Praze. „Pan velvyslanec Pivoňka je stále velvyslancem v Ruské federaci, pouze v tuto chvíli poskytuje konzultace ohledně své agendy v ústředí,“ řekl pro Echo24 mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Přivolání velvyslance spadá do gesce ministra zahraničí. Lipavský by díky tomu Pivoňku mohl stejně tak poslat zpět do Moskvy. Ministerstvo zahraničí se ale mezitím soustředí na výběr nového kandidáta, který by tak či tak Pivoňku nahradil.

V médiích už se objevilo jméno analytika Daniela Koštovala, který dříve působil jako náměstek ministra obrany a z diplomacie má zkušenosti. Ministerstvo ale kandidáty předem komentovat nechce, což odpovídá zvyklostem. „Proces výběru velvyslanců probíhá v utajovaném režimu, tudíž detaily nebudeme komentovat,“ uvedl Drake.

Ministr zahraničí Lipavský na začátku týdne nicméně připustil, že brzké jmenování nového velvyslance v Moskvě je navzdory válce na Ukrajině v českém zájmu.

„Mě nijak netěší, v jakém vztahu jsou česko-ruské vztahy. Pravidelně a velice tvrdě odsuzujeme ruskou agresi proti Ukrajině, nicméně všechny ostatní klíčové země našeho bloku mají velvyslanecké zastoupení v Moskvě,“ řekl Lipavský před odletem do Rumunska. „Jsou pro to právě důvody prosazování zájmů, místní informace, ale koneckonců také čas od času si s Ruskem vyměňujeme někdy technické, někdy i zásadní informace. Je dobré mít zastoupení na úrovni velvyslance,“ dodal.

Velvyslance v Moskvě mají všechny důležité země včetně Německa, Velké Británie a Francie. Činnost svých velvyslanectví tam utlumují jen pobalstké země nebo Island.

S povoláním velvyslance zatím nesouhlasí prezident Petr Pavel, jehož podpis je ovšem na pověřovací listině nenahraditelný. V posledním rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že si to v tuto chvíli nedokáže představit, a to především kvůli probíhající válce, kterou Rusko vede na Ukrajině.

„Teď si kladu velice zásadní otázku, co bychom tím jako Česká republika získali, kdybychom usilovali o obnovení postu velvyslance v Ruské federaci. Vidím spíše negativa než pozitiva,“ prohlásil prezident. Podle svých slov o tom ale zatím neměl možnost hovořit ani s ministrem zahraničí, ani s premiérem Petrem Fialou (ODS).

„Nejdřív si vyslechnu jejich argumentaci. Pokud bude racionální a uvidím, že z takového kroku by pro Českou republiku plynul nějaký přínos, anebo pro naše partnery, budu o tom uvažovat. V tuto chvíli si to nedokážu představit. Navíc si myslím, že bychom tím dost popřeli to, co děláme ve prospěch Ukrajiny, kdybychom požádali prezidenta Putina o obnovení normálních diplomatických vztahů,“ dodal prezident.

Během doby, kdy se velvyslanec Pivoňka vrátil na ministerstvo do Prahy, hájí české zájmy v Moskvě jeho zástupce, takzvaný chargé d‘affaires, Jiří Čistecký. Jmenovat nového šéfa ambasády na úrovni zástupce může ministr sám a nepotřebuje k tomu ani souhlas ruské strany, tedy prezidenta Vladimira Putina. Zástupce velvyslance ale nikdy nemůže být tím, co plnohodnotný velvyslanec.

To potvrzuje bývalý ministr zahraničí za KDU-ČSL Cyril Svoboda. „Politicky je zahraniční politika Ruska, a tedy i jeho diplomacie, imperiální. Součástí velmocenské politiky je symbolika. V duchu této politiky chargé d’affaires není zván na řadu akcí, není pro řadu osob přijatelným partnerem. Pochopitelně i z tohoto důvodu po vypuknutí války proti Ukrajině některé země NATO vyslaly do Moskvy své velvyslance.“

V souvislosti se jmenováním nového velvyslance v Moskvě zaznívá kritika, a to i z vládních řad, podle níž je nemyslitelné, aby za současné situace Česko vyslalo svého zástupce do Kremlu, kde tradičně probíhá přijímací akt. To však podle Svobody nyní nehrozí. „Rusko zavedlo novou praxi předávání pověřovacích listin u prezidenta Putina bez podávání rukou a společné fotografie,“ uvedl k tomu bývalý šéf české diplomacie.

Jména vedoucích zastupitelských misí schvaluje na návrh ministra zahraničí vláda. Dle Ústavy pak pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí prezident republiky.