Co dělat při blackoutu a za války? Rakušanův manuál má učit Čechy přežít krizi
NÁVOD PRO KATASTROFY
Stát připravuje novou příručku pro občany, která jim má pomoci zvládnout mimořádné události od výpadků elektřiny až po chemické havárie či válečný konflikt. Jednu z takových pohrom za sebou mají Španělsko a Portugalsko, které postihl masivní a v Evropě rozšířily obavy o stabilitu energetických sítí. I na to by měl nový dokument z dílny ministerstva vnitra pamatovat.
„Znalý a připravený občan je základním předpokladem pro zvládnutí mimořádné události. Brožura, kterou nyní připravujeme, nabídne konkrétní rady, jak se zachovat v prvních hodinách krize,“ uvedl před časem ministr vnitra Vít Rakušan. Podle něj půjde o praktický návod pro zvládnutí situací, kdy lidé zůstávají několik desítek hodin bez pomoci.
V prvních 72 hodinách krize se nemělo panikařit, ani jezdit vykupovat toaletní papír. Spoléhat se musíme na hlavně naučené postupy a dobrou přípravu, která nás dostane do bezpečí. Vnitro vytváří brožuru, která vám pomůže připravit se na nečekané situace. Dnes jsem celý koncept… pic.twitter.com/YEfopZVx07
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) March 27, 2025
Inspirací je Finsko a jejich plán pro to, co dělat v prvních třech dnech katastrofy. „V prvních 72 hodinách krize se nemělo panikařit, ani jezdit vykupovat toaletní papír. Spoléhat se musíme hlavně na naučené postupy a dobrou přípravu, která nás dostane do bezpečí,“ doplňuje Rakušan.
V České republice existuje příručka Hasičského záchranného sboru „Pro případ ohrožení“, kterou by úřady mohlyaktualizovat a rozšířit.
Hasiči jako základ
Hasičský manuál využívají občané i krizové složky při povodních, požárech, chemických haváriích nebo evakuacích. Příručka obsahuje například informace o varovných signálech sirén, obsahu evakuačního zavazadla či doporučeném chování při úniku nebezpečných látek.
Mezi základní rady patří okamžitě se ukrýt, zavřít okna a vypnout ventilaci, nepoužívat mobilní telefon zbytečně a poslouchat oficiální informace, připravit si zásoby jídla, pití, léků, dokladů a hygienických potřeb, pomoci slabším – dětem, starým a nemocným lidem.
„Chceme, aby každý člověk v zemi měl jednoduchý návod, co dělat, když selže elektřina, přijdou povodně nebo se v ulicích rozezní varovné sirény. Společnost je odolná jen tehdy, když každý ví, co má dělat,“ zdůraznil Rakušan.
Blackout jako varování
Že se taková příprava může vyplatit, připomněl nedávný rozsáhlý výpadek proudu ve Španělsku. Při pondělním blackoutu došlo k náhlému poklesu výroby energie o 15 gigawattů, což odpovídalo zhruba 60 procentům momentální spotřeby. Síť byla následně odpojena od zbytku Evropy. Energetická společnost Red Eléctrica upozornila, že problémy způsobily zřejmě solární elektrárny na jihozápadě země. Šéf opozice Alberto Núñez Feijó blackout označil za důsledek „ideologické zátěže“ systému s vysokým podílem obnovitelných zdrojů.
Ačkoli španělská vláda variantu kybernetického útoku vyloučila, incident vyvolal mezinárodní debatu o stabilitě energetických soustav, které se stále více spoléhají na solární a větrnou energii. I proto chce stát zvýšit připravenost obyvatel.
Koncept 72 hodin
Připravovaný manuál má přizpůsobit finský model „72 hodin“, který počítá s tím, že po mimořádné události mohou lidé zůstat až tři dny bez pomoci státu. V této době je klíčové, aby měli potřebné zásoby a věděli, co dělat. Podobné brožury existují také ve Švédsku, Francii či Polsku.
Francouzský manuál například doporučuje mít doma šest litrů pitné vody na osobu, tucet konzerv, bateriovou svítilnu, lékárničku a základní léky, rádio na baterie, nabitý telefon a důležité dokumenty.
Česká verze má tyto informace upravit na místní podmínky. Součástí projektu budou podle všeho i. „karty pro starosty“, tedy jednoduché návody pro vedení obcí, jak postupovat při různých typech krizí – od povodní po ozbrojený konflikt.
Součástí zlepšování krizové připravenosti je i nový výstražný systém, který odráží určité poučení státu z tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konkrétně jde o „zavedení systému cellbroadcast pro varování a informování obyvatelstva“, který spadá pod hasiče. Systém umožňuje odeslat zprávu do vymezené oblasti s maximální délkou 1395 znaků. Zprávy jsou směřovány do rádiových buněk, nikoliv na konkrétní telefony, a doručují se i do oblastí s horším signálem. Více jsme spali zde.
„Odolná společnost není jen ta, která má armádu a hasiče, ale i ta, kde každý občan ví, jak se zachovat. A právě k tomu má nový manuál pomoci,“ uzavírá Rakušan.