Tvrdší kontrola ČT a klouzavé mandáty. Reformy Ústavy končí v šuplíku, šance bude až po volbách

Přísnější kontrola veřejnoprávních médií, zavedení klouzavých mandátů nebo snazší cesta k ústavní žalobě na prezidenta. I tyto ústavní změny mají poslanci a senátoři stále na stole. Vzhledem k blížícím se volbám se ale očekává, že žádná z nich už letos neprojde. Po volbách by však podle politiků mohla být alespoň část návrhů znovu otevřena. V některých případech totiž panuje shoda napříč politickým spektrem.

Jedním z nejvýraznějších návrhů je novela, která by rozšířila pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Návrh, který vzešel ze Senátu, podpořila vláda i několik ministerstev. Jde o reakci na letošní zvýšení koncesionářských poplatků i dlouhodobé volání po větší transparentnosti médií veřejné služby.

Podle předsedy poslanců ODS Marka Bendy už ale není reálné, že by návrh prošel do říjnových voleb. Po nich ale ano. „To vůbec ne. (...) Vzhledem k tomu, že to chtějí vlastně všichni, tak by to mělo jít,“ uvedl k vyhlídkám po volbách.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je ještě konkrétnější: „Poslanci i senátoři hnutí ANO jsou tuto novelu připraveni podpořit. Pokud se to do voleb nestihne, určitě to prosadíme hned po nich,“ odpověděla.

Aby jakákoli novela ústavy prošla, je třeba získat ústavní většinu v obou komorách Parlamentu. To znamená podporu alespoň tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. I proto jsou ústavní změny mimořádně náročné na politické vyjednávání a téměř vždy vyžadují podporu napříč stranami.

Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob připouští, že čas se krátí. „Kontrolu médií veřejné služby NKÚ plně podporuji. Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby došlo i ke změně Ústavy, považuji za nereálné, aby se taková změna stihla do voleb.“

Nyní už opoziční Piráti, kteří původně přišli s širší verzí novely, kritizují podle nich vlažný přístup vlády. „Asi každému je zjevné, že Fialova vláda neudělala proaktivně vůbec nic pro to, aby těch víc než 10 miliard, se kterými hospodaří televize a rozhlas, bylo pod nezávislou kontrolou,“ uvedl předseda pirátského klubu Jakub Michálek. Dodal, že Piráti se budou snažit vládu k dohodě dotlačit, ale vzhledem ke krátkému času je podle něj pravděpodobné, že změna skončí stejně jako některé další neúspěšné reformy.

Klouzavé mandáty i snazší žaloba na prezidenta

Vedle novely o NKÚ leží ve Sněmovně také širší ústavní reforma, s níž přišel bývalý pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Ta počítá mimo jiné se zavedením tzv. klouzavých mandátů – tedy možností, aby poslance, který se stane členem vlády, dočasně nahradil náhradník. Inspirací byly například Slovensko či Švédsko.

Další navrhovanou změnou je snížení kvóra pro ústavní žalobu na prezidenta. Dnes je nutné získat třípětinovou většinu v obou komorách. Novela by vyžadovala v Poslanecké sněmovně pouze nadpoloviční většinu všech poslanců. „Chceme, aby ústavní žaloba byla skutečným nástrojem kontroly a nikoli pouze symbolickým opatřením,“ píše se v důvodové zprávě.

Ministerstvo spravedlnosti ale varovalo před nejasnostmi, kdy a jak by mělo docházet k přechodu mandátu na náhradníka. Ministerstvo financí se zase obává dopadů na státní rozpočet, zejména kvůli platům náhradníků. Hospodářská komora navíc kritizovala možné zásahy NKÚ do podnikatelského prostředí. „Je nutné jasně vymezit, jaký majetek státní podniky a jiné právnické osoby spravují, jinak by kontrola NKÚ mohla zasahovat i mimo veřejnou správu,“ uvedla.

Šalomoun před svým odchodem z vlády označil aktuální návrh za základ pro další debatu. „Bude záležet na tom, zda bude vláda v dalším procesu pokračovat, či nikoli,“ uvedl. I on ale připustil, že do října nebude novela prioritou. Větší šanci na prosazení mají podle něj návrhy, na nichž je napříč spektrem shoda. Mezi ně patří právě kontrola ČT a rozhlasu NKÚ. Pokud voliči nevymění parlament příliš radikálně, mohla by to být jedna z prvních změn nové sněmovny.