Šílenství kolem výživy. Co tak ještě přestat jíst?

Třiatřicetiletý Lukáš z Prahy si dává velký pozor na to, co sní. Zná složení každé potraviny, kterou kupuje, ví (nebo si aspoň myslí, že ví), odkud jídlo pochází, a mezi jednotlivými pokrmy si dopřává pauzu nejméně tři hodiny. Pozvat Lukáše na oběd je pro hostitele výzva. Patří mezi ty, kdo si důkladným výběrem jídla chrání své zdraví. „Už nejsem zvyklý trávit některé potraviny, když sním sýr, cítím se divně,“ přiznává. Podle něho za většinu nemocí může přemíra masa, mléka a všeho smaženého. To je důvod, proč lpí na zdravé stravě. A není sám. Počet těch, kdo do svého žaludku nepustí jen tak něco, roste. Dnes je kolem potravy velký rozruch.

Lukáš nejí dřív než v deset ráno, pozdní snídani nejčastěji tvoří müsli s rostlinným mlékem. Obědvá většinou ve veganské restauraci a k večeři si servíruje hummus s celozrnným pečivem, občas přidá mořské řasy. Když má chuť, vyrobí si domácí banánovou zmrzlinu. Vyhledává bio potraviny, snaží se kupovat ovoce bez postřiků. A jak je pozná? Má osvědčenou metodu: stačí přejet kuchyňským nožem po jablku, a shrne-li vrstvičku bílého prášku, dostává důkaz o přítomnosti vosku zajišťujícího čerstvost ovoce. Složení zkoumá i u pečiva, není prý nijak složité získat informace též o nebaleném.

K uvažování nad skladbou svého jídelníčku ho přivedly filmové dokumenty o tom, jak se jídlo vyrábí. Nejdřív vyřadil z jídelníčku červené maso, později se z něho stal vegan. „Nejvíc se stravuji vařeným a pečeným jídlem. Snažím se jíst co nejméně průmyslově zpracované potraviny a o to víc ty základní,“ dodává Lukáš.

Pokud se budete na internetu pídit po tom, co jíst a nejíst, zaručeně se toho dovíte hodně. Je to marketing a vydělávají na něm nejen výživoví poradci, ale i výrobci „nezávadných“ potravin bez éček. „Faktorů, které ovlivňují tento současný trend zdravého jídla, je určitě víc. Velký vliv mají média a sociální sítě informující o účincích a dopadech zdravého stravování na naše zdraví, také je dnes in být zdravý a fit a v neposlední řadě je to skvělý byznys,“ vysvětluje psycholožka Zuzana Douchová.

Proč si i zdraví jedinci myslí, že je potřeba stále víc a víc zkoumat, co by tak ještě jedli, aby byli ještě zdravější? A co je nutí myslet si, že jsou nemocní, ačkoli žádné zjevné příznaky choroby nepociťují?

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.