Životní úroveň a platy nám dramaticky klesly, měsíčně jsme o tisíce chudší. Co bude příští rok?

Češi letos zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. A i příští rok čeká českou ekonomiku další citelné zdražování, i když cenové šoky už asi nepřijdou takové jako letos a míra inflace má podle optimističtějších očekávání klesat na jednotky procent. Tu zatím nadále táhnou hlavně násobné ceny energií, které nebývale zatěžují výdaje domácností, a také potravin, které navyšují hlavně nákladům neúměrně vysoké marže zemědělců a potravinářů, jak jsme psali zde. 

Podle listopadových dat rostly ceny meziročně o 16,2 procent, úplně nejvyšší byla zatím inflace v září, a to osmnáctiprocentní, což znamenalo nejrychlejší zdražování od roku 1993. Do konce příštího roku bychom se už neměli potýkat s dvoucifernou inflací a ceny by podle ekonomických odhadů měly růst „jen“ o jednotky procent. Nejvyšší míra inflace, která může být dvacetiprocentní, se očekává na začátku roku.

Centrální banka pod vedením Aleše Michla razí přístup nezvedání úrokových sazeb a i při šestnáctiprocentní inflaci je drží stále na sedmi procentech. Tento přístup se očekává i v dalších měsících, i přesto, že Michl ubezpečil, že bankovní rada je připravena sazby zvýšit, pokud vzroste riziko poptávkové inflace.

„Evropa si v poslední době zvykla, že když přijde nějaký šok, vláda ho bude kompenzovat. Představa, že přijde nějaká hluboká recese, která bude dost silná na to, aby tu inflaci zastavila, není reálná. Vlády se té recesi budou za jakoukoli cenu bránit. Jako jsme se jí bránili za covidu. Bez výrazného zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb, se proto těžko dostaneme zpátky k cenové stabilitě. To neplatí jen u nás, ale všude v Evropě. Očekávám, že centrální banka bude okolnostmi dotlačena k dalšímu zvýšení úrokových sazeb,“ vyjádřil se k tématu v salonu Echa šéf národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

„Co se týče platů, žijeme v minulosti“

Velký propad životní úrovně je vidět na mzdách. Průměrná mzda na konci roku u nás činila 39 858 korun, za deset let vzrostla o 63 procent. Po zohlednění růstu cen se však reálné mzdy, které vyjadřují kupní sílu Čechů, meziročně snížily o 9,8 procenta, což je velký skok. Od začátku devadesátých let si přitom Češi každý rok co se týče výše výplaty o nižší jednotky procent polepšili. Na takový propad platů vzhledem k růstu cen tedy nejsme zvyklí.

„Když se podíváte na důvěru spotřebitelů, tak je na naprostých historických minimech. Dlouhodobě platí, že když se Češi cítí nejistí v ekonomické situaci, tak si moc nevyskakují ve vyjednávání o platech. Tak to bylo vždycky,“ uvedl k tématu šéf České bankovní asociace Jakub Seidler.

A podobně mluví i Hampl. „U platů žijeme v minulosti. Roky jsme byli zvyklí, že vyjednávání o platech se odehrávalo na nízké úrovni. Přirozeně, když byla nízká inflace. Jenže u těchto růstů platů jsme zůstali, stejně jako centrální bankéři zůstali u sazeb. Lidé stejně jako ti bankéři nebyli schopni se přizpůsobit nové situaci časů vysoké inflace. Jediný, na koho to celé hrneme, je vláda, která má zajistit kompenzaci všech cenových šoků,“ tvrdí někdejší viceguvernér centrální banky.

Mzdy tedy nerostou a zároveň panuje obava z nezaměstnanosti kvůli přicházející recesi. V Česku je však nezaměstnanost specificky jedna z nejnižších vůbec, její míra nyní činí 3,5 procenta a očekává se, že v příštím roce se zvýší na čtyři procenta. I přestože některé firmy propouštějí a ruší pracovní pozice, lidé nemají i nadále ve většině případů příliš velký problém sehnat nové zaměstnání. Podle některých názorů tedy může být mírný pokles ekonomiky i očišťující, protože bude platit, že čím silnější recese, tím razantnější bude pokles inflace.

Podle statistických dat tuzemská ekonomika letos poprvé mezičtvrtletně klesla ve třetím čtvrtletí, kdy pokles HDP proti druhému čtvrtletí činil 0,2 procenta. Za recesi je obecně považováno období poklesu ekonomické aktivity, statistici za technickou recesi považují mezičtvrtletní pokles HDP v alespoň dvou po sobě následujících čtvrtletích.

Co se týče cen energií, prudký meziroční růst přijde především na začátku příštího roku. Oproti loňskému lednu budeme podle odhadů analytiků platit ceny na úrovni dvojnásobku. Výrazné zdražení v energetice dopadne navíc i na další odvětví. Příští rok totiž skončí až dvěma třetinám firem fixace cen, a to se plně promítne do nákladů.

„Rok 2023 bude pro českou ekonomiku náročný, ovšem nikoliv tragický. Hlavním tématem bude nadále dostupnost a cena energií. Ty zůstanou ve srovnání s minulostí drahé, ale nedojde k jejich nedostatku a ceny se ani nevrátí do astronomických výšin pozorovaných v létě roku 2022,“ řekl k tomu hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.