V Římě se dohodla další pomoc Ukrajině v hodnotě 10 miliard eur. Pavel představil svůj plán

Představitelé desítek západních zemí a institucí se v Římě zavázali k další investiční podpoře Ukrajiny ve výši 10 miliard eur. Na rekonstrukci země je ale potřeba nejméně 500 miliard eur. Na setkání se také probírala další pomoc v rámci koalice ochotných, jejíž setkání se poprvé účastnil i zástupce Spojených států. Český prezident Petr Pavel pak předložil jedenáctibodový plán věnující se poválečné rekonstrukci Ukrajiny.

Podle premiérky Itálie Georgie Meloniové, která celou konferenci hostí, je důležité posilovat obranyschopnost Ukrajiny, budovat její pozici pro vyjednávání o míru, ale též zaměřit se na to, co bude po válce. „Musíme znovu vybudovat to, co bylo zničeno – školy, cesty, nemocnice,“ řekla.

Nejmenovaný zdroj z italské administrativy podle Reuters uvedl, že na rekonstrukci, obnovu a modernizaci Ukrajiny bude zapotřebí přibližně 500 miliard eur (asi 12,3 bilionu korun), a to podle odhadů Světové banky. Stejný údaj zmínil i německý kancléř Friedrich Merz.

Mezinárodní konference o obnově Ukrajiny se koná dnes a v pátek s cílem mobilizovat podporu, včetně soukromých investic, pro Ruskem napadenou zemi. Konference se mimo řady státníků podle agentury AFP účastní zástupci přibližně 2000 firem a 40 mezinárodních organizací.

Celkem se během prvního dne podařilo získat závazky na podporu Ukrajiny v hodnotě 10 miliard eur. Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Today, the EU reaffirms its unwavering commitment to Ukraine’s EU future and long-term reconstruction.

At the UA Recovery Conference in Rome, President @vonderleyen announced new investments to accelerate Ukraine’s gradual integration into the EU ↓

— European Commission (@EU_Commission) July 10, 2025

Šéfka exekutivy EU dnes také oznámila vytvoření nového kapitálového fondu na obnovu Ukrajiny, který podpoří Evropská investiční banka, Francie, Německo, Itálie a Polsko. S počátečním kapitálem 220 milionů eur je cílem fondu do roku 2026 mobilizovat 500 milionů eur.

Klíčové aspekty pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak na konferenci vyzval všechny partnery k navýšení investic a podpory z hlediska produkce dronů či protivzdušné obrany. Ukrajina má podle něj jednu z nejpokročilejších dronových technologií na světě. Potřebuje investice, zároveň i potřebu sdílet svoji expertizu a své technologie s partnery. "Všechno, co nyní budujeme pro ochranu Ukrajiny, bude také chránit vás," řekl.

Poděkoval spojencům za podporu, ať už co se týče vojenského materiálu, tak například za úsilí o návrat ukrajinských dětí unesených Ruskem.

Zelenskyj také vyzval k utvoření koalice pro obnovu Ukrajiny ve stylu Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Měly by být vytvořeny konkrétní finanční mechanismy. Využít by se podle prezidenta měly nejen zisky ze zabaveného ruského majetku, ale i samotná zablokovaná aktiva.

Pavlův plán

O nutnosti Marshallova plánu mluvil na konferenci také český prezident Petr Pavel. Ten představil jedenáctibodový plán na obnovu Ukrajiny. Jeho součástí by měly být například nízkoúročené úvěry či záruky soukromému kapitálu, integrace Ukrajiny do evropského trhu či digitální sledování pomoci a její centralizace, pomoc by podle prezidenta měla být i geograficky vyvážená, co se týče území Ukrajiny.

„Na závěr bych rád zopakoval, že Středoevropané ví, co to znamená prováhat příležitost. Nemít místo v obnově vlastního kontinentu. Proto je tak důležité zajistit, že Ukrajina nepodlehne stejnému osudu," řekl Pavel.

Jednání koalice ochotných

Dnes se také konalo setkání koalice ochotných, tedy uskupení států napříč světem, které podporují vojenskou podporu Ukrajiny v čele s Velkou Británií a Francií.

Na jednání bylo domluveno, že se Paříž stane novým stálým ústředím takzvané koalice ochotných. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.

Dnešního jednání koalice ochotných předsedali Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, který dnes končí třídenní státní návštěvu Británie. Ostatní včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, německého kancléře Friedricha Merze, českého premiéra Petra Fialy i zmocněnce USA pro Ukrajinu Keitha Kellogga se připojili přes videospojení.

Fiala dnes v tiskové zprávě uvedl, že pokud Evropa chce mír, nesmí ustupovat agresorům. "Proto jsme vedli velmi konkrétní debatu o sankcích, vojenských dodávkách, a hlavně o tom, jak přimět Rusko, aby souhlasilo s příměřím a usedlo k jednacímu stolu,“ řekl Fiala.

Zástupce Spojených států se jednání účastnil poprvé.