Češi a klima: čemu věří a co jsou ochotní dělat?

Češi a klima: čemu věří a co jsou ochotní dělat?
Průzkum potvrdil, že postoj k životnímu prostředí stále více rozděluje společnost. Foto: Shutterstock
2
Domov
Echo24
Sdílet:

Ekologická a klimatická opatření jsou ve velkém měřítku velmi nákladná. Jejich socioekonomický dopad pociťují Evropané už nyní a hlasy po zpomalení ekologické transformace sílí. Jak se v postojích liší lidé z různých zemí a jak jsou na tom Češi? Na to odpovídá unikátní výzkum skupiny Veolia a agentury Elabe.

Skupina Veolia a Elabe poprvé Barometr ekologické transformace provedla už před dvěma lety. V první vlně se diskuze zaměřila spíše na to, zda nastává klimatická krize. Dnes jde hlavně o to, zda jsme ochotni nést s tím spojené náklady.

Jak lidé z různých koutů světa chápou dopady klimatické změny? Lidé si uvědomují, jaká rizika pro zdraví a kvalitu života zhoršování životního prostředí představuje. A podle výzkumu jsou ochotni pro změnu i něco udělat – například kupovat ekologické produkty či žít úsporněji a podobně. Ve světě však existují značné rozdíly mezi bohatými a chudými státy, obyvateli lépe situovanými a sociálně slabšími, velkou roli hraje i politika.

Dokonce 62 % obyvatel Česka má prý pocit zranitelnosti a ohrožení riziky souvisejícími s klimatickou změnou nebo znečištěním. Podobně jako ve většině zemí světa tuto problematiku vnímají intenzivněji ženy a mladí lidé. Hlavní motivace je přitom stejná – potřeba chránit sebe i své okolí, s důrazem na zdraví. Právě zdraví je pro lidi na celém světě silnou motivací k ekologickému chování a k přijetí potřebných změn.

Foto: Veolia

„Od realizace dostupných řešení, která chrání naše zdraví, snižují znečištění a potlačují výskyt extrémních klimatických jevů, si toho slibujeme hodně. V nadcházejících letech však musí naše planeta v souladu s těmito poznatky začít konat,“ připomíná generální ředitelka skupiny Veolia Estelle Brachlianoff.

Průzkum potvrdil, že postoj k životnímu prostředí stále více rozděluje společnost. Narůstá počet skeptiků, kteří proti sobě staví boj s chudobou a ekologická opatření.„Dnes proti sobě stojí dva hlavní směry: radikální přístup ke klimatické změně a ekologická pauza. Oba představují zásadní sociální, ekonomická i ekologická rizika. Proto Veolia přichází s třetí cestou a nabízí ekologické řešení, která jsou zároveň i ekonomická. Ekologickou transformaci totiž nemůžeme dělat bez ohledu na obyvatele naší planety. Nebylo by to možné ani správné. Je potřeba lidem naslouchat, pochopit jejich potřeby a najít příležitosti ke změně, které budou ekonomicky přijatelné a ekologicky žádoucí,“ tvrdí Brachlianoff.

Skeptické Česko

Již v roce 2022 v České republice, podobně jako ve střední Evropě (v Německu, Maďarsku), Nizozemsku, Belgii, Francii a Japonsku převládaly pochybnosti a rezignace. O 18 měsíců později se 63 % obyvatel Česka stále spíše počítá mezi pesimisty (53 % zpochybňuje naši schopnost zmírnit klimatickou změnu a znečištění, což je o 18 % více, než je světový průměr.

O tom, že probíhá klimatický rozvrat, ale Češi nepochybují. Devadesát procent respondentů s tímto výrokem ve výzkumu souhlasí. O jeho příčinách, však 16 procent respondentů pochybovalo, 10 % hájilo teorii o striktně přírodním jevu a 6 % tvrdilo, že důvody nelze určit. Tato čísla se od minulého kola barometru před dvěma lety nezměnila.

Menší rozdíly výzkum zaznamenal u odpovědi na otázku, zda se lidé cítí být kvůli klimatu a znečištění zranitelní a zda vnímají zdravotní rizika. Ve světě s výrokem souhlasí 65 % dotázaných, v Česku jen 62 %, což nás řadí na konec žebříčku spolu s Němci, Brity a Holanďany.

Dovedou si lidé představit, jak by mohl vypadat každodenní život po ekologické transformaci? Z průzkumu vyplývá, že v této oblasti máme opravdu velké rezervy. Ve světě 62 % respondentů nemá reálnou představu. V Česku pak toto číslo vystoupalo dokonce na 73 %.

A jak se Češi staví k nákladům za ekologickou transformaci oproti nečinnosti? 54 % obyvatel ČR je přesvědčeno, že nečinnost bude dražší než ekologická aktivita. Tito respondenti chápou, že náklady na řešení následků klimatické změny budou vyšší než investice, které by si vyžádala ekologická transformace.

Co jsou Češi ochotni udělat? Z výzkumu vyplývá, že 90 % respondentů souhlasí s nákupem potravin balených do recyklovaných materiálů, aby se omezilo znečištění plasty a těžba ropy. Dokonce 80 % lidí je pro konzumaci potravin pocházejících ze zemědělství, kde se využívá recyklovaná voda. A 74 % je ochotno platit za vodu více, aby v ní nebyly mikropolutanty a omezila se tak zdravotní rizika.

Společnost Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe realizovala Barometr ekologické transformace poprvé v roce 2022 a letos jej zopakovala. Výzkum zkoumá postoje lidí ke klimatické krizi a možnostem jejího řešení. Průzkum se uskutečnil v 26 zemích na pěti kontinentech, zúčastnilo se ho téměř 30 000 osob, průměrně jeden až dva tisíce v každé zemi. Dotazování probíhalo on-line od 17. října do 6. prosince 2023.

Země byly vybrány s ohledem na demografickou váhu, váhu z hlediska emisí skleníkových plynů a s cílem zajistit různorodost politické a kulturní ekologické historie. Celkově tyto země představují téměř 60 % světové populace a 67 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Průzkum byl proveden online od 17. října do 6. prosince 2023: v každé z 26 zemí byl vybrán reprezentativní vzorek obyvatel starších 18 let. Frekvence: barometr vychází jednou za 18 měsíců (dlouhé období vývoje reprezentací, názorů i chování).

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články