Summit NATO v Haagu bude pod Trumpovým tlakem řešit existenční otázky

NATO musí být silnější, spravedlivější a smrtelnější aliancí, uvedl nedávno v Londýně generální tajemník Mark Rutte. Reagoval tak na tlak ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale i rozvoj schopností Ruska či Číny. Středobodem jednání nadcházejícího summitu NATO v nizozemském Haagu však bude dohoda na navýšení závazku jednotlivých členských zemí v reakci na nedávno schválené navýšení schopností, kterými mají jednotliví členové přispívat. Už před summitem se však objevují jisté trhliny mezi spojenci, když například španělský premiér Pedro Sánchez žádá výjimku z nových cílů a ta mu byla podle španělského tisku i přislíbena. Navíc oproti minulému roku bude pravděpodobně na programu upozaděno téma Ukrajiny či spolupráce s v Indo-Pacifiku, které byly důležitými body programu v minulých letech.

Letos budou podle generálního tajemníka Rutteho všechny státy dávat 2 % HDP, a budou tak plnit alianční závazek. To však, jak v posledních měsících upozorňuje Rutte nebo americký prezident Donald Trump, v současné geopolitické situaci nestačí.

Na nedávném setkání v Londýně Rutte varoval, že NATO čelí hrozbám od Ruska, Číny, Íránu či Severní Korei. Upozornil například na muniční produkci Ruska, které vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za celý rok. Varoval také před růstem čínského námořnictva, které produkčně převyšuje USA a snahou Číny mít v roce 2030 tisíc jaderných hlavic.

Podobně situaci vidí i v USA. Pro deník Echo24 se vyjádřil předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Pavel Žáček při své nedávné návštěvě USA. „Můj závěr z toho je, že pro Trumpovu administrativu je rychlé a mohutné navýšení rozpočtů na obranu členských státu NATO nezbytnou podmínkou existence Severoatlantické aliance v podobě, v jaké ji známe. Američané sami již navyšují svůj střednědobý rozpočet a chtějí mít jistotu, že evropské státy budou schopny převzít rozsáhlé vojenské kapacity a infrastrukturu do svých rukou a do své zodpovědnosti. Ať se to členským státům líbí nebo ne, bude to (5%) zjevně na stole na červnovém summitu NATO v Haagu. Trump žádné další černé pasažéry nepřipustí. Pro úplnost dodám, že Kongres je historicky protiruský, nedůvěřuje Putinovi, ale také vnímá jako mnohem větší hrozbu světové bezpečnosti masivně zbrojící komunistickou Čínu,“ uvedl při své nedávné návštěvě USA pro Echo24 Žáček.

K nutnému odstrašení, nebo jak Mark Rutte několikrát uvedl, aby se v evropských zemích nemluvilo rusky, má pomoci navýšení rozpočtů na obranu na 5 %, kdy by se částky rozdělily na 3,5 % HDP přímo na obranu 1,5 % HDP na infrastrukturu.

Směrem k tomuto cíli na začátku měsíce už NATO schválilo rozvoj schopností. Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůny je pro splnění těchto cílů naprostým minimem dávat 3 % HDP na obranu po dobu deseti let. A bude nutné se soustředit i na schopnosti bránění vlastního území, uvedl při nedávné debatě na Univerzitě Cevro. To ostatně potvrzuje mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek. „Pro Českou republiku bude nově prioritou především vybudovat dvě brigády (namísto dosavadní jedné), zavést letouny 5. generace, výrazně navýšit schopnosti protivzdušné obrany a posílit logistiku,“ uvedl pro Echo24 Čapek.

Cíl 5 % HDP na obranu podpořil nedávno jak prezident Petr Pavel, tak premiér Petr Fiala, který zdůraznil, že klíčové je rozdělení mezi obranné výdaje a výdaje na infrastrukturu. Jak ale upozornil mluvčí ministerstva Čapek Česko nechce výsledky summitu předvídat.

Česko není v podpoře nových závazků samo. Například minulý týden švédský parlament hlasy vlády i opozice schválil armádě finanční injekci ve výši 31 miliard dolarů. Peníze mají jít do nákupu munice, protivzdušné obrany či náboru desítek tisíc nových vojáků a na splnění závazku 3,5 % HDP na obranu do roku 2032.

Krátce před summitem však také sílí hlasy proti novým závazkům a to většinou s odkazem na finanční kondici některých států. Například španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že 5 % HDP na obranu je „nekompatibilní se španělským sociálním státem a světonázorem“ a na summitu bude žádat pro Španělsko výjimku. Tu se mu podle EL País podařilo vyjednat. Italský ministr obrany pak upozornil, že požadované investice ve výši 5 % HDP by vyžadovaly po Itálii navýšení rozpočtu o 60 miliard eur oproti současnosti a upozornil, že o konečné výši příspěvku bude vždy rozhodovat v Itálii parlament.

Slovenský premiér Robert Fico, pak vyzbrojování ostře kritizoval a vznesl otázku ohledně možné slovenské neutrality. Zároveň však uvedl, že ví, že takové rozhodnutí není v jeho rukou. Jeho výrok ostře zkritizoval slovenský prezident Peter Pellegrini, s tím, že Fico nezmiňuje B tohoto kroku a to finanční nákladnost neutrality.

5 procent HDP na obranu odmítá rovněž šéf ANO a předpokládaný budoucí český premiér Andrej Babiš s tím, že Česká republika na to nemá peníze. K němu se v neděli připojil i lídr kandidátky Motoristů a europoslanec Filip Turek, podle něhož bude úkolem příští české diplomacie tento postoj vysvětlit Donaldu Trumpovi.

Součástí summitu bude i jednání o rozvoji zbrojního průmyslu, kterého by se měl účastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě rozvoj zbrojního průmyslu bude ve snaze NATO dosáhnout na efektivní odstrašení klíčový. "Navýšení výdajů na obranu (3,5 + 1,5 %) na celkových 5 % HDP by se mělo týkat období až do roku 2035. Evropu však čeká náročný úkol, jak financovat výdaje na obranu, zároveň restartovat přešlapující ekonomiku a ufinancovat Green Deal," upozorňuje šéf zbrojovky Steyr Milan Šlapák.

Oproti minulým rokům by na summitu mělo ustoupit do pozadí i téma Ukrajiny. Prezident Trump před summitem kritizoval pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Oproti předchozím letům by tak v závěrečném komuniké nemělo zaznít pasáž o nezvratné cestě Ukrajiny do NATO. Nizozemští hostitelé však pozvání pro ukrajinského prezidenta nezrušili. Podobně Trump odmítl setkání s australským premiérem Anthony Albanesem, ten tak nedávno uvedl, že se summitu nezúčastní.

Bílý dům pak v minulých dnech mluvil o větší efektivitě celé Aliance. Poté, co Donald Trump v minulých dnech předčasně opustil summit G7 byl upraven hlavní program tak, že hlavní jednání Rady NATO, na kterém se bude řešit nová úroveň závazků by nemělo být delší tří hodin. Trump kvůli zdlouhavým jednáním už opustil předčasně summit NATO v roce 2019. Summit proběhne v úterý a ve středu v nizozemském Haagu.