Ruský akciový trh zažil nejhorší týden od roku 2022. Důvodem jsou Trumpova cla i propad cen ropy

Ruský akciový trh má za sebou nejhorší týden od podzimu 2022. Důvodem je znepokojení investorů z nově oznámených rozsáhlých globálních celních tarifů ze strany Spojených států a současně i prudký pokles cen ropy a dalších surovin. Podle dat moskevské burzy ztratily ruské veřejně obchodované firmy během dvou dnů na tržní hodnotě přibližně 2 biliony rublů, tedy zhruba 23,7 miliardy dolarů. Informoval o tom zpravodajský server The Moscow Times.

V americkém Senátu navíc momentálně leží zákon, který počítá s uvalením tvrdých cel na ruský export, pokud Moskva nepřistoupí na mírové jednání s Kyjevem. Navrhovaný zákon počítá mimo jiné i s 500% celními sazbami na zboží z těch zemí, které nakupují ruskou ropu, plyn nebo uran. Zákon má momentálně významnou podporu ze strany republikánských i demokratických senátorů.

Největší propad od mobilizace v roce 2022

Hodnota indexu MOEX Russia, který zahrnuje největší domácí společnosti, poklesla během týdne o 8,05 %. Tak hluboký propad index nezažil od doby, kdy Kreml v září 2022 oznámil částečnou mobilizaci pro válku na Ukrajině.

Akcie největších hráčů na trhu oslabily napříč sektory. Sberbank ztratila 5,2 %, Gazprom 4,9 %, banka VTB 6 %, Rosněfť 3,9 % a Lukoil 4,6 %. Výraznější propady zasáhly také těžařského a ocelářského giganta Mechel (–7 %), leteckou společnost Aeroflot (–4,8 %) a po druhého největšího ruského producenta zemního plynu Novatek (–5,4 %).

Podle ruského investičního bankéře a vysokoškolského pedagoga Jevgenije Kogana se situace na ruském trhu celkově výrazně zhoršuje. „Před našima očima se rozvíjí masivní krize,“ řekl.

Ceny ropy klesají, hrozí dopad na rozpočet

Negativním impulsem byla mimo jiné nejnovější obchodní opatření Washingtonu. Ekonomové banky J.P. Morgan v reakci na americká cla odhadli pravděpodobnost globální recese na 60 %.

Cenové tlaky se promítly zejména na trzích se surovinami. Ropa Brent během dvou dnů zlevnila o 12 % a krátce klesla až k hranici 64,06 dolaru za barel – nejnižší hodnotě od dubna 2021. Cena mědi spadla o 11 %. Ruská ropa Ural se dostala pod 60 dolarů, což podle Kogana zvyšuje riziko rozpočtových problémů a možné oslabení rublu v následujících měsících.

„Takové ceny signalizují problémy s rozpočtem a pravděpodobnou devalvaci rublu,“ dodal.

Dopady obchodní války se mohou projevit naplno

Trhy reagují také na vyhrocení obchodního konfliktu mezi USA a Čínou. Peking odpověděl na Trumpova cla zavedením 34% sazby na americké zboží, což přispělo k dalšímu oslabení globálních akciových trhů. Index S&P 500 ztratil během tří dnů přes 10 %, evropské burzy zakončily pátek se ztrátami mezi čtyřmi a pěti procenty.

Podle analytičky Jeleny Kožuchovové z Veles Capital by případná obchodní válka mohla mít pro Rusko výrazně negativní dopady. „Nižší ceny energií, dražší dovozy a nové inflační tlaky mohou výrazně zasáhnout ruskou ekonomiku, která je silně závislá na vývozu komodit,“ upozorňuje.

Od poloviny února ztratil index MOEX 17 % své hodnoty. Výrazné ztráty zaznamenaly i akcie některých klíčových podniků – například Gazprom oslabil o 30 %, Norilsk Nickel o 25 % a Rosněfť o 28 %.

Diplomatická jednání bez pokroku a možná nová cla proti Rusku

Na diplomatické úrovni zatím k žádnému posunu v řešení konfliktu nedošlo. Návštěva šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu z minulého týdne podle všeho zásadní výsledek nepřinesla. Další jednání mezi USA a RUskem by se podle něj mohla konat v nadcházejícím týdnu.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že „prezident Trump se nenechá zatáhnout do nekonečných jednání o jednáních. Brzy – v řádu týdnů, ne měsíců – se ukáže, zda to Rusko s mírem myslí vážně.“

Zástupci NATO nicméně zatím nepozorují změnu ruského postoje. „Nevidíme žádné známky toho, že by se ruské cíle v této válce změnily,“ sdělil ve čtvrtek vysoký představitel aliance během uzavřeného jednání.

V reakci na pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině navíc připravili američtí senátoři Lindsey Graham (republikán) a Richard Blumenthal (demokrat) novou legislativu, která by uvalila tvrdá cla na ruský export, pokud Moskva nepřistoupí na mírové jednání s Kyjevem. Navrhovaný zákon počítá mimo jiné s 500% celními sazbami na zboží z těch zemí, které nakupují ruskou ropu, plyn nebo uran. Zákon má momentálně podporu 25 republikánských a 25 demokratických senátorů (ze 100 celkově) a signalizuje vysokou míru konsenzu s tvrdším přístupem vůči Moskvě, píše Newsweek. Zákonodárci také vyzvali k okamžitému zákazu služeb amerických firem pro ruský sektor fosilních paliv, jako je například společnost Schlumberger, která má výjimku pro práci v Rusku.