Kuchaři, cukráři, zdravotní sestry. Dříve do důchodu nepůjdu vždy ani lidé ze stejné profese

Po dlouhém čekání dospěla ministerstva práce a zdravotnictví k číslu kolem 120 tisíc zaměstnanců, kteří by měli dostat možnost odejít bez krácení do dřívějšího důchodu. Konkrétním lidem však zveřejnění návrhu přineslo spíše otázky. Způsob zařazení jednotlivých zaměstnanců totiž nezávisí na profesích, ale konkrétních pracovních místech. Ačkoliv tak návrh ukazuje na některá odvětví a zaměstnání, v řadě případů se jich nárok na dřívější důchod nemusí týkat.

Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn – tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív do penze by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Vzhledem k dostupné evidenci, kterou musí zaměstnavatelé archivovat deset let, bude prozatím platit, že první zaměstnanci budou moci odejít dříve o rok a čtvrt. Celkem by to mělo být nejvýš pět let.

Zaměstnavatelé by měli za pracovníky v náročné profesi platit vyšší sociální odvody o pět procent. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc.

Zatímco z takzvané čtvrté kategorie mají získat nárok na dřívější odchod do penze všichni, ze třetí jen menší část, které se specificky týká některý z rizikových faktorů – fyzicky náročná práce, vibrace, chlad či teplo. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že mezi tyto pracovníky mohou patřit specializované zdravotní sestry, pečovatelky v domovech, hasiči, lesníci, kováři, skláři, zedníci, kamnáři, dlaždiči, slévači či svářeči.

V samotném návrhu penzijních změn se pak zmiňuje orientačně několik odvětví a konkrétních zaměstnání, na které se může nárok do budoucna vztahovat. Patří k nim například někteří kuchaři a cukráři, popeláři či další pracovníci odvozu a recyklace odpadu, mezi zasažené obory pak mohou patřit kupříkladu i lesnictví a těžba dřeva, potravinářská výroba či výroba motorových vozidel.

Jak ale důvodová zpráva upozorňuje, jde jen o orientační výčet. Záležet totiž bude na konkrétních pozicích. „Uvedená odvětví či zaměstnání nemusí být vždy v kategorii čtvrté nebo v kategorii třetí pro vybrané faktory pracovních podmínek. Je nutné vycházet z konkrétní kategorizace prací daných pracovišť,“ stojí v důvodové zprávě. Znamená to tak, že i lidí ve stejných profesích se budou nutně týkat jiné podmínky důchodu na základě výskytu zmiňovaných zátěží. Zaměstnavatelé už teď musí lidi s rizikovou prací nahlásit hygienikům. Pracovníci se evidují v registru. Údaje o nich vede i firma, musí je mít za posledních deset let. To se má změnit a evidence se má udržovat o desítky let déle.

Podle návrhu reformních změn by se měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně. Postupně se má snížit výpočet nových důchodů, zohledňovat se při něm má menší část výdělku. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nyní je to deset procent a k tomu 770 korun. Zavést by se mohl sdílený základ manželů pro výpočet penze. Výchovné by mělo zůstat na třetí a další dítě, na první dvě děti by se započítával při stanovení důchodu fiktivní výdělek. Pracujícím důchodcům by se měly odpustit sociální odvody místo zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc.

Odbory návrh kritizují. Mají k němu připomínky i demografové. Výhrady má opozice. Ministr Jurečka uvedl, že je připraven o případných úpravách ještě jednat. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.