Aktivisté odradili západní investory od výstavby afrického ropovodu. Nahradí je Čína

Východoafrická Uganda chce postavit téměř 1500 kilometrů dlouhý ropovod vedoucí z jejích nalezišť u Albertova jezera do tanzanského přístavu Tanga. Kvůli nátlaků ekologických aktivistů však západní banky odmítly projekt financovat. K výstavbě ropovodu ale nakonec stejně dojde, zaplatí ji totiž instituce z jiných zemí, zejména z Číny.

Výstavba takzvaného Východoafrického ropovodu (EACOP) má být z větší části financovaná na dluh, ugandské ministerstvo energetiky a těžebního rozvoje si chce zajistit půjčku ve výši tří miliard amerických dolarů. Irene Batebeová, která ministerstvo ve věci zastupuje, očekává, že největší část půjčky poskytnou dvě velké čínské finanční instituce – společnost pro zahraniční investice Sinosure a exportní banka Eximbank. Vzájemná dohoda má být uzavřena do konce října. Kromě Číňanů mají ropovod financovat i saudskoarabská Islámská rozvojová banka a různé africké instituce.

Batebeová tvrdí, že zpočátku se o výstavbu EACOP zajímali i západní věřitelé, ti se ale stáhli poté, co se proti projektu zvedla vlna silného odporu ekologických a lidskoprávních skupin jak v Ugandě, tak v západních zemích. Aktivisté tvrdí, že ropná pole a ropovod ohrožují křehký ekosystém regionu a živobytí tisíců lidí. Mezi instituce, které se po tomto nátlaku měly stáhnout, údajně patří zhruba tucet významných bank, včetně britských Barclays a HSBC, někdejší švýcarské Credit Suisse a americké Morgan Stanley. Ropovod dokonce řešil i Evropský parlament, jehož poslanci schválili rezoluci vyzývající k zastavení jeho výstavby.

Podle Batebeové taková reakce nebere ohled na komplexní realitu. „Není to vůbec správné. Ropný sektor, který se z hlediska životního prostředí snažíme rozvíjet udržitelným způsobem, poskytne finance na náš přechod k čistějším formám energie. Není přeci možné přijít do země, jako je ta naše, říci nám, že musíme změnit způsob, kterým vyrábíme energii, a neposkytnout nám pro to žádný finanční plán,“ citoval ji hongkongský deník South China Morning Post. „Viděli jsme, jak některé západní banky od projektu odstoupily, ale my jsme se obrátili na jiné přátele. Začali jsme se dívat na Východ.“