Neoliberální přístup Západu k Číně prohrál. Teď se hraje další kolo

Počátkem září byla evropská i naše média plná zpráv o tom, jak mnichovskému autosalonu letos dominovaly čínské automobilky. Čínská elektroauta vtrhla do Evropy jako přívalový déšť – jejich podíl na trhu stoupl z půl procenta v roce 2019 na dnešních osm procent. A to je teprve začátek.

Jednu takovou zprávu komentoval na Twitteru viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar slovy: „Doufám, že to nikoho nepřekvapuje. Naučili jsme je to my…“ Jeho slova lze vnímat tak, že mluvil jako Čech a Evropan, ale taky někdejší manažer koncernu Volkswagen. Pokud to neplatí úplně doslova zrovna pro elektromobily, tak obecně pro západní, zejména německý průmysl zcela určitě.

Pár týdnů poté oznámila Evropská komise, že zahájí vyšetřování, zda výroba čínských elektromobilů není nepřípustně subvencovaná. Reportážemi z mnichovského autosalonu vyvrcholila několikaměsíční vlna panických článků v evropských, zejména německých médiích. Jenže zatímco reakce evropské lobby výrobců automobilů na krok Komise byla pozitivní, právě reakce německého svazu byla opatrná. Zmiňovala i, že „je třeba vzít v úvahu i možné reakce z Číny“. Evropské komise byla podle některých zdrojů tlačena Francouzi, zatímco v Němcích ještě žijí letité liberální reflexy.

Evropská unie se v tomto případě svázala do kozelce. Na jedné straně naplánovala zákaz aut se spalovacími motory a, vědoma si, jak šíleně to zejména méně majetné Evropany naštve, chce jim dát přístup k co nejlevnějším elektromobilům. Na druhé straně chce chránit domácí průmysl. Nechce, aby se zopakovalo to, co počátkem minulého desetiletí s fotovoltaickými panely. Tehdy na ně uvalila antidumpingová a antidotační opatření. Jenže v nastalých sporech získali navrch spotřebitelé, v roce 2013 Komise zacouvala a evropská výroba fotovoltaických panelů prakticky přestala existovat. Dnes Čína ovládá nejen celosvětovou produkci solárních panelů, ale i všech součástí jejich výrobního řetězce aspoň z 80 procent.

V reakci svazu německých automobilek taky lze vidět symptom „stockholmského syndromu“, kterému Německo, pokud jde o vztahy s Čínou, propadlo.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.