Rumunský prezident má významné pravomoci v zahraniční politice. Budou mít volby dopad na Ukrajinu?
VOLBY V RUMUNSKU
Vítěz prvního kola rumunských prezidentských voleb George Simion získal přes 40 % hlasů a výraznou, více než 60 % podporu měl i od spoluobčanů v zahraničí. Britská BBC si všímá, že právě v zahraniční politice by mohl pozměnit postoje Rumunska a to i například v přístupu k válce v sousedící Ukrajině. Rumunsko hraje důležitou roli například ve výcviku ukrajinských pilotů či při exportu ukrajinského obilí.
Až 70 % ukrajinského obilí je kvůli válce na Ukrajině exportováno přes Rumunsko. Rumunské námořnictvo se také podílí například na odminování Černého moře. V Rumunsku rovněž probíhá výcvik ukrajinských pilotů F-16. Je také známo, že Rumunsko darovalo Ukrajině jeden ze svých dvou protiraketových systémů Patriot. Minulý týden americká vláda schválila prodej jednoho systému Patriot, právě v reakci na rumunský dar Ukrajině. Přesto o celkové rumunské podpoře Ukrajiny nejsou známy konkrétní čísla, protože je v zemi citlivým politickým tématem.
Někteří političtí analytici tvrdí, že právě Simion, pokud by vyhrál v druhém kole, může zahraniční politiku Rumunska změnit. "Pokud se Simion stane prezidentem, tak na další pomoc Ukrajině zapomeňte,“ uvedl George Scutaru z think-thanku New Strategy Center v Bukurešti. Před politickou výbušností tématu varoval v minulosti i server RBC Ukraine.
Řada pravomocí rumunského prezidenta se týká právě zahraniční politiky a armády. Prezident je vrchním velitelem armády. Zároveň předsedá Národní bezpečnostní radě a může předsedat vládě, když se projednávají témata zahraniční politiky a bezpečnosti.
Ze zahraničí, kde volí přibližně osm procent rumunských voličů, získal přitom Simion podporu 61 % voličů.
Romania, Diaspora final results:
— Europe Elects (@EuropeElects) May 5, 2025
Presidential election, first round today
Simion (AUR-ECR): 61% (new)
Dan (*-RE): 25.4% (new)
Antonescu (PSD/PNL/UDMR-S&D|EPP): 6.7% (-48.7)
Lasconi (USR-RE): 3.2% (-24.7)
Ponta (*-S&D): 2.4% (new)
Funeriu (*-EPP): 0.3% (new)
Terheș (PNCR-ECR):… pic.twitter.com/4S4jVFFghq
Sám Simion má zákaz vstupu na Ukrajinu a do Moldavska. A to kvůli jeho výrokům v minulosti, kdy prosazoval sjednocení Rumunska s Moldavskem. Ukrajinu pak kritizuje dlouhodobě, a to kvůli omezování výuky rumunštiny na ukrajinských školách. Minulý rok se navíc některých rumunských církevních sborů dotkl ukrajinský zákaz Pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. Tato témata Simion využíval i ve volební kampani.
O svých postojích k zahraniční politice mluvil v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo. Válka na Ukrajině by se podle jeho názoru měla ukončit, to i za tlaku USA a prezidenta Donalda Trumpa. „Jako politik bych řekl, že ta válka se stejně nikam nevyvíjí a že by se mělo prosadit příměří. A že by ho měl prosadit stát s nejsilnější armádou na světě. To jsou USA. Mír ať je uzavřen co nejdřív, pokračování války vede jen k dalšímu zbytečnému umírání. Nebude to fér k Ukrajině, ano. Většina Rumunů nechce do té války být zatažena. Nemáme rádi Rusy, ale taky nemáme rádi Ukrajince,“ uvedl v rozhovoru.
Zároveň si nemyslí, že by přizvání Ukrajiny do NATO posílilo bezpečnost Aliance. V Rumunsku se také v současnosti rozšiřuje vojenská základna poblíž Konstanty, která by se měla v roce 2030 stát největší americkou základnou v Evropě. Investice mají dosáhnout skoro tří miliard dolarů a po dokončení by mohla hostit až 10 000 amerických vojáků. Podle Simiona však otázka americké základny nehrála ve volbách velkou roli.
Sám Simion podporuje podle svých slov silné NATO pod americkým vedením.
Druhé kolo rumunských prezidentských voleb proběhne 18. května. V rekci na výsledek prvního kola již rezignoval rumunský premiér Marcel Ciolacu.
