Fiala vidí prostor pro růst daní, chce ale hlavně úspory. Deficit chce snižovat o 1 % HDP ročně

Premiér Petr Fiala (ODS) vidí prostor pro růst daní až do 30 miliard korun navíc na straně příjmů státního rozpočtu. Trvá nicméně na tom, že hlavní musí být opatření na straně výdajů. Některé koaliční strany přitom v posledních dnech zveřejnily své návrhy, které volají po zvýšení daně z příjmů i základní sazby daně z přidané hodnoty. Tento dopad by byl mnohem vyšší. Vláda chce také snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun ročně.

Premiér Fiala o tom informoval na tiskové konferenci po jednání s generálním tajemníkem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Mathiasem Cormannem. Konsolidaci veřejných financí Česku doporučuje právě i ve čtvrtek zveřejněná zpráva OECD. Podle ní by vláda měla přistoupit ke zvýšení daňové progrese nebo ke zvýšení důchodového věku.

Fiala potvrdil svá předchozí tvrzení, tedy že jeho vláda se chce soustředit na hledání úspor. Podobně hovořil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který řekl, že letošní konsolidační balíček ve výši 70 miliard bude složen ze dvou třetin z úspor na výdajové straně, jednu třetinu pak má doplnit příjmová strana rozpočtu.

S tím ale mají problém některé koaliční strany. V médiích se například minulý týden objevily vlastní návrhy hnutí STAN, které přišlo mimo jiné se zvýšením základní sazby DPH, ale i se zvýšením daně z příjmu. První místopředseda hnutí Lukáš Vlček v rozhovoru pro deník Echo24 minulý týden řekl, že se nejedná o kritiku ministra Stanjury, ale že státní rozpočet nepůjde zachránit pouze škrtáním výdajů.

Další koaliční strana TOP 09 navrhuje rovněž zvýšit základní sazbu DPH. „Z důvodu potřeby snížit deficit státního rozpočtu by TOP 09 preferovala zvýšení základní sazby na 22 %,“ dodal Nový s tím, že takto navrhované změny by tedy nebyly rozpočtově neutrální, jak navrhuje Stanjura, ale měly by potřebný fiskální efekt doprovázený příslušnou sociální ochranou,“ řekl deníku Echo24 místopředseda rozpočtového výboru a poslanec za TOP 09 Miloš Nový začátkem března. TOP 09 uvádí, že konsolidační zásah by měl být ve výši 100 miliard.

Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 uvedl, že lidovci jsou ochotni se bavit i o úsporách nad zmíněnou hranici 70 miliard, například větším zdaněním firem či progresivní daní. „U právnických osob si dovedeme představit dočasné navýšení (navrhujeme na dva roky) sazby daně o 1 nebo 2 procentní body, tedy na 20 nebo 21 %,“ řekl pro Echo24 Kohajda.

„U fyzických osob navrhujeme vrátit zdanění osob s příjmem nad 48násobek průměrné mzdy na úroveň před zrušením „superhrubé mzdy“, tedy zhruba k sazbě 27 %. U méně vydělávajících osob pak navrhujeme zvýšení sazby o 1 nebo 2 procentní body oproti současnosti, což však bude stále o čtyři až pět procentních bodů méně než před zrušením ‚superhrubé mzdy‘,“ nastínil Kohajda návrhy lidovců s tím, že současně ale KDU-ČSL navrhuje zvýšit měsíční slevu na poplatníka na 3 000 korun, což by prospělo zejména pracujícím osobám s nejnižšími příjmy.

U DPH chtějí lidovci zachovat tři sazby. „Do druhé snížené desetiprocentní sazby navrhujeme oproti současnosti přeřadit základní potraviny a ponechat v ní i pitnou vodu, zdravotnické potřeby, léky nebo kojeneckou výživu. U základních potravin by tak důsledkem přeřazení do nižší sazby daně bylo jejich zlevnění,“ nastínil Kohajda. „Dovedeme si představit, pokud budou koaliční partneři souhlasit s tímto snížením sazby u základních potravin, že my budeme naopak souhlasit s dočasným navýšením základní sazby DPH o 1 nebo 2 procentní body,“ dodal.

70 miliard je rozumné tempo, říkají ekonomové

Vláda podle Fialy také pracuje na důchodové reformě, která zajistí slušnou penzi i dnešním čtyřicátníkům a mladším. Zároveň se změny nedotknou lidí v těsně předdůchodovém věku, zdůraznil premiér. Podle Fialy OECD přesně vystihla výzvy, kterým Česko čelí, a navrhovaná opatření jdou směrem, o který se snaží i vláda. „Jsem rád, že tato významná a nezávislá organizace potvrzuje nutnost provedení reformních kroků, které někdy nejsou třeba úplně příjemné a mohou částí společnosti být vnímány jako bolestivé, ale které jsou nezbytné pro dobrou budoucnost naší země,“ řekl Fiala. Představitelé ODS pro Echo24 řekli, že se jim nelíbí, jakým způsobem představitelé koaličních stran zveřejňují v posledních dnech svá opatření a shodují se s premiérem, že hlavní jsou úspory.

Na tom, že by tempo 70 miliard za rok do konce mandátu Fialovy vlády bylo dostatečné, se shodují i ekonomové, které oslovil deník Echo24. Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Fialy Štěpán Křeček pro Echo24 uvedl, že ekonomiku by vláda neměla vystavovat šokové terapii, v rámci které by se strukturální schodek vyrovnal v jednom roce.

„Konsolidace veřejných financí by se naopak měla rozložit do delšího časového období, tak aby přijímané restrikce příliš nepoškozovaly naše hospodářství. Snížení strukturálního schodku o 70 miliard korun během jediného roku bych považoval za rozumné tempo konsolidace. Je však zapotřebí v tomto tempu pokračovat i v následujících letech, tak abychom přibližně za 3 roky měli nejvážnější problémy vyřešené,“ uvedl Křeček.

Podobně hovořil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. „Úspěch záměru by zároveň byl i vítaným signálem v oblasti uzdravení veřejných financí. Pokud by podobné úsporné balíčky dokázala vláda prosadit v každém roce svého působení, dokázala by vyřešit vysoký strukturální schodek českých veřejných financí. Což je v současné době jednou z největších výzev,“ uvedl pro Echo24 Peterka s tím, že by zároveň by došlo k ztlumení inflačních tlaků plynoucích z velmi expanzivní fiskální politiky v posledních letech.