Hluk, zvýšená doprava, devastace půdy. Obcím na Ostravsku vadí stavba vysokorychlostní trati

Takzvaná vysokorychlostní trať by měla posunout dopravu na železnici v České republice do nynějšího století, vůči její výstavbě se nicméně porůznu objevuje i nemalá kritika. Obcím, kterých se dotkne výstavba VRT v Moravskoslezském kraji, vadí očekávané zvýšení hluku, přemístění značného množství kvalitní zeminy i zvýšená dopravní zátěž po dobu stavby. K dokumentaci EIA zabývající se vlivy stavby na životní prostředí budou proto podávat řadu námitek. A to i přesto, že na státní úrovni si vysokorychlostní trať politici většinou přejí.

Novinářům ve čtvrtek své výhrady po jednání v Jistebníku na Novojičínsku prezentovali starostové dotčených obcí. „My se určitě zaměříme na překročení hlukových limitů, určitě tam bude taky připomínka k narušení krajinného rázu v obci. Další připomínky se budou týkat vlastní stavby, protože stavba o takovém rozsahu předpokládá, že tady bude najíždět velké množství nákladních automobilů, kamionů, železniční dopravy a podobně, a s tím samozřejmě souvisí negativní hlediska jako hluk, prašnost a samozřejmě narušení běžného života v obci,“ řekla starostka Jistebníku Šárka Storzerová (SNK-Za další rozvoj Jistebníku).

V obci budou podle ní místa, kde budou hlukové limity vysoce překročeny. Například u jednoho bytového domu v blízkosti kolejí by měla stát čtyřmetrová protihluková stěna. „Je nemožné, aby lidé, kteří tam aktuálně bydlí, dále v těchto bytech bydleli. Takže je to dům, o kterém se uvažuje, že by byl vykoupen a poté by byla tato stavba odstraněna,“ řekla Storzerová.

Starosta Vražného Lukáš Bršťák (Vražné, Hynčice, Emauzy) řekl, že obcí povede VRT i dálnice, zákon však neumožňuje hluk z obou komunikací sčítat. „Naše námitka je, aby byl v zákoně umožněn takový postup, že ty dva hluky při měření se sečtou, a v případě, že dojde k převýšení hlukové normy, tak aby byla udělána taková opatření, která zamezí tomu, aby občané byli hlukem rušení,“ řekl Bršťák. Dodal, že se ale obává, že se prostředí kolem obydlí zhorší, ale nic s tím nezmůžou.

Starostka Mankovic Martina Blažková (Společně pro Mankovice) řekla, že s materiálem na stavbu by přes obec jezdilo denně 300 až 500 kamionů. „Bylo nám vyloženě přislíbeno, že veškerá doprava materiálu půjde přes železnici. Proto jsme byli překvapení, že teď se najednou bavíme o kamionech. Takže náš požadavek bude určitě, aby materiály šly pokud možno přes železnici,“ řekla Blažková.

Předseda Spolku pro přijatelný život kolem dálnic v Moravskoslezském kraji a starosta Klimkovic Jaroslav Varga (Občané Klimkovic) řekl, že námitky obcí se budou týkat také extrémního množství zeminy, která se má odvézt. Odvážení zeminy a navážení kameniva na stavbu podle něj představuje extrémní zátěž. „Povezou to nákladními vozy, to obce zničí, to bude devastace území. Nejlepší by bylo, kdyby tam vytvořili nějaké tvarování krajiny aspoň třeba z poloviny toho množství zeminy,“ řekl Varga.

Na vypracování připomínek k dokumentaci EIA měly obce 30 dní, což podle Storzerové vzhledem k jejímu rozsahu bylo nedostatečné. Spolek se proto obrátil na specialistku Jaroslavu Paciorkovou, která vypracovala oponentní komentář. Upozornila mimo jiné na to, že značná část podmínek, které by měly zajistit omezení negativního vlivu na životní prostředí, je v EIA vymezena pouze jako doporučení, nebyla by proto v budoucnu vymahatelná.

Varga řekl, že chtějí, aby podmínky byly závazné. Námitky obcí se stanou součástí stanoviska, které vydá ministerstvo životního prostředí a bude závazné.

Trať nazvaná VRT Moravská Brána spojí Prosenice u Přerova a Ostravu. Bude součástí páteřního tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby a také uvolnění přetížených tratí pro nákladní a regionální dopravu.

„My bychom chtěli tu stavbu zahájit modernizací stanice Ostrava-Svinov, do které vysokorychlostní trať bude zapojená,“ řekl Marek Pinkava ze Správy železnic (SŽ). V místě bude podle něj potřeba vykoupit minimum pozemků, které SŽ nevlastní, stavební práce tak bude možné zahájit v roce 2027 nebo 2028.

Jinde jsou pro

Na celostátní úrovni přitom do VRT vkládají velké naděje. „Vysokorychlostní tratě jsou moderním způsobem dopravy, který bychom měli s ohledem na hospodářskou prosperitu a konkurenceschopnost české ekonomiky ve třetím tisíciletí intenzivně rozvíjet. Pokud má být Česká republika křižovatkou Evropy, jak o tom hovoří premiér Petr Fiala, musí tato křižovatka být propojena vysokorychlostními tratěmi do všech světových stran. Kromě severu, jihu a východu je nezbytná i existence spojení na západ,“ uvedl například během nedávného kulatého stolu ve sněmovně poslanec TOP 09 Miloš Nový.

Současné plány na výstavbu VRT v ČR počítají se směrem na sever (Praha – Ústí nad Labem –Drážďany/Most), východ (Praha – Pardubice/Hradec Králové – Wroclav) a jihovýchod (Praha – Brno – Olomouc – Ostrava). Během jednání představil Jan Eisenreich návrh na vytvoření VRT ve směru Varšava – Praha – Plzeň – Stuttgart s následným napojením až na Paříž.

„Spojení sever – jih, jak jej v tuto dobu připravuje Správa železnic je jistě důležité. Spojení Berlína, Prahy a Vídně konečně napraví zanedbání výstavby VRT předchozími vládami. Výsledkem jejich nečinnosti je skutečnost, že z Vídně do Berlína se dnes nejezdí logicky přes Prahu, ale přes bavorský Mnichov. Česká republika je tak obejita. V této souvislosti musím poděkovat panu ministrovi Martinovi Kupkovi za to, že potřebné budování VRT svojí nezměrnou aktivitou rozhýbal. Spojení na západ, který je hospodářským centrem Evropské unie, zůstává bohužel v nejbližších plánech zatím opomenuto. Považuji za náš úkol i pořádáním dnešního kulatého stolu přispět ke zdárnému vyřešení této otázky,“ řekl Nový.