Kdo bude nový pan Twitter?
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
JEDNANÍ V KYJEVĚ
Český ministr zahraničí Jan Lipavský v sobotu na okraj summitu k potravinové bezpečnosti v Kyjevě jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Témate ...
Elon Musk, současný majitel sítě Twitter, se obrátil na své uživatele s anketou: má být i nadále výkonným ředitelem Twitteru, nebo nikoliv? Byla to poněkud nečekaná událost, neboť velcí podnikatelé (ba ani malopodnikatelé) takové otázky lidu vesměs nesvěřují. Natožpak ne zcela reprezentativní podmnožině „lidu“, která se seběhne u takového online hlasování a mezi kterou se nedá vyloučit ani výskyt těch nechvalně známých „botů“, softwarových mechanismů, které si na lidi jen hrají.
Nicméně stalo se, odhlasováno jest a 57 % hlasujících se vyjádřilo tak, že Musk má z čela firmy odejít. Vzhledem k tomu, že slíbil, že se výsledkem hlasování bude řídit, znamená to, že nastává hledání nového pana Twittera. Nebo paní Twitterové.
Podobná osobnost působí právě v čele Muskovy kosmické firmy SpaceX a jmenuje se Gwynne Shotwellová. Mimo kruhy vesmírných nadšenců ji zná málokdo; to je osud lidí, kteří nejsou miliardáři a pouze miliardářům pomáhají. Ale v komunitě zasvěcených je označována za někoho, bez koho by firma SpaceX buď neexistovala vůbec, nebo by minimálně neměla ty úspěchy, které má.
Shotwellová je v rámci SpaceX zchlazujícím, racionálním elementem, který dokáže Muskovu chaotickou energii zkrotit a usměrnit k produktivitě. Dohlíží na to, aby závazky, které si firma nabrala, byly splněny – i za cenu toho, že musí svému šéfovi občas „sednout na hlavu“. To bylo potřeba učinit například u supertěžkého nosiče Falcon Heavy, jehož vývoj se táhl mnohem déle, než firma původně očekávala, a Muska to svádělo k myšlence celý projekt uzavřít. Shotwellová mu pak důrazně připomínala, že americká armáda má právě o tento druh kapacitního nosiče velký zájem a že vycouvat z již slíbeného SpaceX by nenapravitelně poškodilo pověst.
Takovou paní Twitterovou by potřebovala i těžce zkoušená sociální síť. Jisté je, že jejího vlastnictví se Elon Musk jen tak nezbaví, i kdyby chtěl; koupil ji velmi draho a v současných ekonomických poměrech by ji neprodal ani za polovinu vynaložené sumy. Má ale potenciál dokázat mnohé, což i krátké období Muskovy vlády naznačilo: například „zametl“ s výskytem dětské pornografie, což předešlé vedení označovalo za víceméně nedosažitelný cíl. I velké propouštění bylo asi potřeba, protože korporace v Křemíkovém údolí zřetelně trpí přezaměstnaností z lepších časů, a Twitter není sám, kdo se nyní zaměstnanců zbavuje. Jeho konkurent Facebook utopil ve svém projektu Metaverse velké peníze a projekt hlasové asistentky Alexa, financovaný Amazonem, má jen letos vyrobit ztrátu fantastických 10 miliard dolarů. Není to sice provázeno takovým společenským vřením jako současné reformy Twitteru, ale výsledky jsou to špatné, prašpatné.
Vystihnout tu správnou balanci mezi heslem „move fast and break things“, které charakterizuje odvážné startupy, a mezi určitou aspoň minimální stabilitou, aby se uživatelská pravidla nepředvídatelně neměnila každý boží den, je obtížný úkol. A, popravdě řečeno, není to úkol pro jednoho člověka. Má-li Twitter v budoucnosti ukázat i své lepší já, bude k tomu potřebovat aspoň malý, ale tým.
BRAZÍLIE VS. ELON MUSK