Rozpouštění čínské bubliny
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Rumunský ústavní soud rozhodl o nutnosti opakovat první kolo prezidentských voleb. Rozhodl poté, co už výsledky prvního kola potvrdil, a v okamžiku, když už zač ...
Obří čínská developerská firma Evergrande, která se dostala do neřešitelných dluhů ve výši zhruba 6 bilionů korun, bude zlikvidována. Rozhodl o tom soud v Hongkongu, kde je společnost oficiálně registrována. Po Evergrandu zůstává značné množství již rozprodaných, ale přitom dosud nedostavěných domů, u některých projektů se ani nehráblo do země. Přitom při zvláštní povaze čínského realitního trhu už vesměs ty neexistující byty mají majitele, kteří se zavázali za ně zaplatit a teď ten dluh musejí splácet. Nesplácení hypoték se v Číně bere velmi vážně a neplatičům hrozí zásadní zhoršení sociálního kreditu, na což se vážou různé další životní restrikce, třeba nemožnost cestovat vysokorychlostními vlaky.
Evergrande není v problémech sám, i když jeho hora dluhů je největší; v podobné situaci uvázli i další developeři a následně i jejich zákazníci. Čínská realitní bublina není ojedinělá, ve skutečnosti se na světě opakuje už poněkolikáté; je to poměrně klasický druh špatné alokace peněz, daný tím, že cihly a beton vypadají jako jistá a bezriziková investice.
Největší realitní bublinu v Evropě zažilo patrně Španělsko a opuštěné budovy z té doby „zdobí“ nejeden kout španělského pobřeží. Pomalu je zarůstají náletové dřeviny, zavívá písek a sem tam ještě najdete na zdi nápis „Domy bez lidí, lidi bez domů“, což je chytlavé heslo, které tehdy vymyslela španělská levice. A v tomto případě se mu nedá jen tak vysmát: tady zjevně selhaly regulační mechanismy.
Čínská realitní bublina je samozřejmě mnohem větší než ta španělská, už jen proto, že v té zemi žije 30krát více lidí. Čínské úřady se teď snaží ji nějak „cíleně, pomalu“ propíchnout, pokud možno tak, aby méně škod utrpěli Číňané a více naivní cizinci, kteří do čínských realit investovali zvenčí. Jednorázově je to efektivní řešení problému případných nepokojů, neboť cizí investoři zajisté do ulic čínských měst nevyrazí. Dlouhodobě, no, to je jiná. Už v roce 2022 začalo proudění zahraničního kapitálu do Číny nabývat negativního znaménka, jinými slovy, cizí firmy se z Číny spíš stahovaly, než aby zde zahajovaly nové investice. Tento trend v roce 2023 zrychlil.
(Zajímavá výjimka: německé investice do Číny rostou. Je otázka, zda je to rafinovaný plán, nebo zase jeden projev toho, že Německo má v důležitých politických tématech tak trochu zpoždění za zbytkem světa.)
Jedna z věcí, která se nedá koupit žádnou propagandou ani vynutit žádnou silou, je důvěra. Jak dokáže fungovat vyspělá ekonomika bez ní, to se v následujících letech uvidí.
UMĚLÁ INTELIGENCE V MEDICÍNĚ
PROBLÉMY VOLKSWAGENU