Slabé místo Evropy: Irsko se čtyřmi loděmi nezvládá chránit síť strategických kabelů před Ruskem

Neutrální Irsko, které je sice členem Evropské unie, ale nikoliv NATO, se podle analýzy listu Financial Times může stát slabým článkem evropské bezpečnosti. Do irského mořského prostoru patři mimo jiné tři čtvrtiny všech podmořských kabelů na severní polokouli a schopnost je chránit, je podle expertů „prakticky nulová“. Vláda mezitím připravuje první Národní strategii námořní bezpečnosti a nakupuje nové technologie, včetně sonarového systému, který nyní nemá. Poblíž se nedávno objevila ruská loď hlubinného výzkumu.

Když se před deseti lety začaly u irského pobřeží objevovat ruské lodě, vyvolalo to mezi příslušníky irského námořnictva pocit návratu do časů studené války. Uvádí to ve velké analýza list The Financial Times. Rostoucí počet podezřelých plavidel zvyšoval obavy, že Rusko mapuje rozsáhlou síť transatlantických kabelů, které přenášejí zásadní objemy dat mezi Evropou a Severní Amerikou. Irské námořnictvo však mohlo jen přihlížet – a to navzdory tomu, že kabely vedoucí přes jeho vodní území podle odhadů nesou více než čtvrtinu denního transatlantického datového provozu.

Irsko, jehož neutralita je zásadní součástí jeho moderní identity, tak zůstává podle expertů pouhým pozorovatelem vlastní námořní bezpečnosti. Země přitom patří mezi klíčové uzly globálních technologií a obchodu, což zvyšuje riziko, že se stane slabým článkem evropské bezpečnosti. Pozornost vzrostla minulý týden poté, co byla u Skotska zaznamenána ruská loď Jantar, operovaná tajnou ruskou jednotkou hlubinného výzkumu GUGI, přičemž měla podle podezření zamířit do irských vod.

Irsko mělo námořnictvo až od roku 1946 a v roce 1969 mu došly všechny lodě. Dnes je situace opět kritická: ze současných osmi plavidel jsou nasaditelné pouze čtyři. Země navíc nemá radar ani sonar. Tři evropští námořní důstojníci uvedli, že přátelské státy NATO nejsou schopny Irsku sdělit ani varování před podezřelým plavidlem – Irsko postrádá bezpečnostní infrastrukturu i systémy pro příjem utajovaných informací.

Bezpečnostní rizika budou viditelná i příští rok, kdy Irsko povede Evropskou unii a bude hostit široký summit evropských a aliančních zemí. Nově zvolená prezidentka Catherine Connollyová je však výraznou odpůrkyní militarizace, což může posílit vnitrostátní odpor k posilování obrany.

Přestože irské vody obsahují přibližně tři čtvrtiny všech podmořských kabelů na severní polokouli a země je závislá také na podmořských energetických potrubích, schopnost státu tyto prvky chránit je minimální. Bývalý námořní velitel Caoimhín Mac Unfraidh uvádí, že schopnost země chránit kabely je „v podstatě nulová“. Irsko podle něj nedisponuje ani kapacitami pro hlubinné inspekce, které jsou omezeny pouze na potápěčskou jednotku.

Problémem je i přetrvávající neutrální status země, který pomáhal oddalovat investice do obrany. Podle předsedy bezpečnostního think-tanku Azure Forum Petera Coylea se neutralita stala „článkem víry“ a veřejnost ji vnímá jako ochranu před útokem. Odpor k přistoupení k NATO je v Irsku dlouhodobě silný, přestože veřejnost podporuje navýšení obranného rozpočtu.

Ten je však stále nejnižší v celé EU: na rok 2026 činí rekordních 1,5 miliardy eur, což odpovídá čtvrtině jednoho procenta HDP. To kontrastuje s tím, že státní finance jsou v přebytku a vláda očekává výrazné rozpočtové přebytky i v roce 2026. Nedostatečné výdaje vyvolávají nevoli u spojenců, kteří upozorňují, že irská ekonomika stojí i na infrastruktuře, kterou země neumí bránit.

Ruské aktivity v Irském moři přitom pokračují. V roce 2022 vyvolaly napětí plánované ruské námořní cvičení v irské výlučné ekonomické zóně, které nakonec pomohli odvrátit místní rybáři. Podle jejich zástupců se ruská plavidla v oblasti objevila několikrát i poté. Analýza radarových dat identifikovala loď Jantar v listopadu loňského roku, kdy se několik hodin pohybovala nad třemi hlavními datovými kabely.

ECHO PORADA: Po rošádě se vrátili z Hradu. Gambit pokračuje. Co bude dál?

Irsko zároveň nedisponuje vlastní zpravodajskou službou. Bezpečnost zajišťují policejní složky a vojenské zpravodajství, avšak bez jednotné agentury nevznikl ani systém bezpečnostních prověrek nebo utajených komunikačních kanálů. Podle tří evropských námořních důstojníků nebylo možné ani včas předat varování před rusky mířenými plavidly – jednoduše nebylo jak.

Dublin proto podnikl alespoň dílčí kroky. V roce 2020 zastavil rozšíření ruské ambasády, označené za bezpečnostní riziko, a po vypuknutí války na Ukrajině omezil víza ruským pracovníkům. Čtyři diplomaté podezřelí z napojení na GRU byli vyhoštěni.

I přes rostoucí obavy ale zůstává neutralita citlivým tématem. Průzkumy ukazují, že většina veřejnosti upřednostňuje zachování současného modelu, přestože podporuje vyšší výdaje na obranu. Odpor vyvolávají i vládní plány na úpravu pravidel pro nasazení mírových sil.

Vláda mezitím připravuje první Národní strategii námořní bezpečnosti a nakupuje nové technologie, včetně sonarového systému za 60 milionů eur, který však bude funkční až v roce 2027. Probíhá i objednávka radarového systému a Irsko pořizuje dvě letadla Airbus 295, ovšem upravená pouze na neozbrojený dohled.

Země se zapojila do simulací v rámci programu NATO Partnership for Peace a diskutuje se o případném vstupu do Joint Expeditionary Force, skupiny severských států zaměřených na hrozby ze strany Ruska. Nicméně žádné rozhodnutí zatím nepadlo.

S blížícím se irským předsednictvím EU se tak čím dál viditelněji ukazuje, že Irsko má mnoho co chránit, ale jen málo prostředků, jak to udělat. Jak poznamenal bývalý vládní činitel Ossian Smyth, země si dlouho myslela, že je příliš malá a vzdálená, než aby se stala terčem. „Teď máme co bránit. Nemůžeme se spoléhat na laskavost cizích,“ řekl Smyth.