Jurečka představil nový návrh důchodové reformy, do dřívější penze chce pustit až 120 000 lidí

Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona k reformě penzí. Upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívější penzi pro náročné profese. Týkat by se mohla zhruba 120 000 lidí, tedy všech pracovníků z takzvané čtvrté kategorie prací a části z kategorie třetí s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle počtu odpracovaných směn by mohli jít do důchodu až o pět let před důchodovým věkem. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by dřívější penze mohla být třeba pro některé specializované zdravotní sestry, hasiče, lesníky, skláře či slévače.

Zaměstnavatelé by měli za pracovníky v náročné profesi platit vyšší sociální odvody o pět procent. Sazba by se jim měla podle návrhu zvedat postupně od příštího roku do roku 2028. Z údajů ministerstva vyplývá, že v prvním roce 2025 se zvýšením odvodů o dvě procenta by zaměstnavatelé mohli odvést 1,2 až 1,6 miliardy korun navíc. Pokud by člověk odpracoval v rizikovém prostředí 2200 směn - tedy deset let, mohl by jít do penze bez krácení částky o rok a čtvrt dřív. O dva a půl roku dřív na odpočinek by mohli jít lidé po odpracování 4400 směn, tedy 20 let v náročné profesi. Za každých dalších 74 směn by to pak mohlo být dřív o další měsíc. Celkem by to mělo být nejvýš pět let.

Mezi 13 rizikových faktorů patří hluk, prach, chlad, teplo, chemikálie a biologické látky, tlak vzduchu, záření, fyzická, psychická či zraková zátěž, vibrace a pracovní poloha. Kvůli překračování limitů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Resorty zdravotnictví se shodly na tom, že nárok na dřívější penzi by měli mít všichni pracovníci ze čtvrté kategorie a část lidí ze třetí kategorie, a to s prací s fyzickou zátěží, vibracemi, v chladu či teple. Podle Jurečky podmínky teď splňuje celkem 118 921 lidí.

Ministr zmínil, že mezi tyto pracovníky mohou patřit specializované zdravotní sestry, pečovatelky v domovech, hasiči, lesníci, kováři, skláři, zedníci, kamnáři, dlaždiči, slévači či svářeči. "Nelze to ale vždy paušalizovat. Vždy se to posoudí na tu konkrétní danou pozici," zdůraznil šéf resortu.

Zaměstnavatelé už teď musí lidi s rizikovou prací nahlásit hygienikům. Pracovníci se evidují v registru. Údaje o nich vede i firma, musí je mít za posledních deset let. "Nejsme schopni se podívat do historie 20, 25 či 30 let. Systém bude mít logicky postupný náběh," řekl Jurečka. V prvních letech by podle něj mohlo dřív do důchodu chodit několik tisíc osob.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Odpovídá to zhruba procentu HDP. Pokud by se podle Jurečky úpravy neprovedly, v polovině století by deficit dosahoval ročně pěti procent HDP, v dnešních cenách tedy kolem 350 miliard korun. "Museli bychom omezit třeba jiné důležité výdaje státu, třeba na oblast školství či zdravotnictví," uvedl Jurečka. Podotkl, že společnost stárne, rodí se méně dětí a mladí nastupují do práce v pozdějším věku. Zatímco teď přispívá na jednoho starobního důchodce v průměru 3,5 pracujících lidí, v polovině století to budou dva.

Podle návrhu reformních změn by se měla nově každý rok věková hranice přehodnocovat podle doby dožití lidem, jimž bude zrovna 50 let. Odsouvat se má nejvýš o dva měsíce ročně. Postupně se má snížit výpočet nových důchodů, zohledňovat se při něm má menší část výdělku. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Nyní je to deset procent a k tomu 770 korun. Zavést by se mohl sdílený základ manželů pro výpočet penze. Výchovné by mělo zůstat na třetí a další dítě, na první dvě děti by se započítával při stanovení důchodu fiktivní výdělek. Pracujícím důchodcům by se měly odpustit sociální odvody místo zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc.

Odbory návrh kritizují. Mají k němu připomínky i demografové. Výhrady má opozice. Jurečka uvedl, že je připraven o případných úpravách ještě jednat. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, Sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.