Rolling Stones vydávají po letech album, podílí se na něm i Lady Gaga i Paul McCartney

V pátek vyšlo nové album The Rolling Stones, které znovu přitahuje pozornost k legendární britské rockové skupině z 60. let. Deska s názvem „Hackney Diamonds“ obsahuje celkem 12 skladeb. Mezi singly, které vyšly před vydáním alba, patří „Angry“ a „Sweet Sounds of Heaven“. Na albu se mimo jiné podíleli Lady Gaga, Elton John či Paul McCartney. Rolling Stones vydali 30 studiových alb, v tomto počtu jsou ale zahrnuty britské a americké verze některých jednotlivých alb z počátků, které se od sebe v maličkostech odlišovaly. K tomu vydali desítku živých nahrávek a několik desítek kompilací. Celkem prodali přes 200 milionů kusů svých desek.

Tvorba Rolling Stones je často dělená do tří etap, podle kytaristů skupiny – Briana Jonese, který tragicky zemřel v roce 1969 a díky kterému se v hudbě Stones objevovaly i některé orientální či netypické nástroje (například sitár), Micka Taylora, který hrál v kapele v letech 1969 až 1974 a který je považován za jednoho z nejlepších bluesových kytaristů všech dob, a Ronnieho Wooda, který v roce 1974 nahradil Taylora a v kapele je dodnes.

V květnu 1963 nahráli Rolling Stones první singl Come On od Chucka Berryho a v dubnu 1964 vyšlo jejich první album The Rolling Stones. Hymnou nejen tohoto období se stala píseň (I Can‘t Get No) Satisfaction s již zlidovělým úvodním kytarovým rifem. Hit vyšel jako singl v roce 1965 a objevil se i na americké verzi alba Out of Our Heads. Plně autorská byla až čtvrtá deska Aftermath (1966), ze které pochází slavná „alžbětinská“ balada Lady Jane.

Z počátečního období se vymyká psychedelické album Their Satanic Majesties Request (1967), které je mimo jiné zajímavé tím, že na něm vůdčí dvojice Mick Jagger a Keith Richards „povolila“ basákovi Billu Wymanovi zazpívat vlastní skladbu In Another Land.

Následujíc album Beggars Banquet (1968), podle mnoha fanoušků jedno z nejlepších v historii, bylo posledním, na kterém se plně angažoval Brian Jones. Album, které odstartovalo asi nejlepší éru Rolling Stones, obsahuje obří hit Sympathy for the Devil. Pochmurnou píseň napsal Jagger, který se inspiroval románem Michaila Bulgakova Mistr a Markétka. Na albu se měla objevit i slavná píseň Jumpin‘ Jack Flash, která ale nakonec vyšla na singlu.

Na nahrávání dalšího alba Let It Bleed (1969) s drsnými hity Gimme Shelter a Midnight Rambler se již souběžně podíleli Brian Jones i nový kytarista Mick Taylor. V roce 1969, krátce po svém odchodu kvůli neshodám s Mickem a Keithem, byl nalezen mrtvý na dně bazénu svého domu Brian Jones a jeho smrt není dodnes objasněna. Zavedenou instituci to však nemohlo zastavit. Na jedné straně estét, intelektuál a výrazný zpěvák Mick Jagger, který si vyzkoušel i herectví, na straně druhé věčný rebel a nezaměnitelný kytarista Keith Richards. Oba utvořili výjimečnou autorskou dvojici přezdívanou Glimmer Twins (Blýskává dvojčata).

Nástupce Jonese, Mick Taylor, se plně zapojil na další desce Sticky Fingers. Tato přelomová deska, první pod labelem Rolling Stones Records, obsahuje hity Brown Sugar či baladickou Wild Horses. Obal tohoto „džínového“ alba navrhl Andy Warhol. S touto deskou je spojené nepřiznané autorství Taylorovi u brilantních písní Sway a Moonlight Mile a Taylor později označil neustálé handrkování o autorství písní s duem Jagger-Richards za jeden z důvodů svého odchodu ze skupiny.

Vytříbený technik Taylor se podílel na dalších ceněných deskách Exile on Exile on Main St., kterou hudební časopis Rolling Stone zařadil na sedmé místo ve svém uznávaném žebříčku 500 nejlepších alb rockové historie, Goats Head Soup se slavnou baladou Angie, a It‘s Only Rock ‚n Roll se stejnojmenným hitem, jehož část plně vystihuje filozofii skupiny: „Je to jenom rokenrol, ale já ho mám rád“.

Na Taylorovo místo nastoupil v roce 1975 Ronnie Wood a první deskou s ním byla Black and Blue z roku 1976. Wood do skupiny hudebně i lidsky velice dobře zapadl a stal se jejím sedmým řádným členem v pořadí. S Woodem v sestavě Stones s trochu jiným zvukem uchvátili deskou Some Girls (1978) a „klasickou“ Tattoo You (1981) s hitem Start Me Up.

Autorsky nedoceněný se cítil rovněž Wyman, který odešel v roce 1992. Za něj nastoupil jazzman Darryl Jones, který se ale řádným členem již nestal.

Po sólových ambicích a sporech v 80. letech se „stouni“ vrátili s plnou parádou v roce 1989 s deskou Steel Wheels, která odstartovala hudebně i komerčně veleúspěšný comeback. Dosud poslední nahrávku Blue & Lonesome obsahující bluesové coververze skupina vydala v roce 2016.

Kořeny Rolling Stones sahají do roku 1960, kdy se ve vlaku v Londýně náhodou setkali dva bývalí kamarádi ze základky Mick Jagger a Keith Richards a Jagger přitáhl Richardse do své kapely Little Boy Blue and the Blue Boys, která vykrystalizovala při koncertech Alexise Kornera. Při jednom se Mick s Keithem seznámili s Brianem Jonesem a do kapely přišel klavírista Ian Stewart, který byl zpočátku považována za člena kapely. V červenci 1962 poprvé vystoupili jako záskok za „otce“ Kornera ve slavném klubu Marquee. Na konkurz přišel baskytarista Bill Wyman a počátkem roku 1963 se objevil bubeník Charlie Watts.