Konec optimismu kolem lékařů. Fiala možná nedojednal nic

PROTEST LÉKAŘŮ

Konec optimismu kolem lékařů. Fiala možná nedojednal nic
Optimismus ohledně dohody vlády s nespokojenými lékaři vystřídal rychle zmatek i rozčarování. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Mimořádně pozitivně laděnou tiskovou konferenci premiéra Petra Fialy (ODS) vystřídalo během pár hodin rozčarování. Zatímco část aktérů špatně pochopila, že došlo de facto k odvolání lékařského protestu, další se začali ostře vymezovat proti prakticky nespecifikovanému řešení, s kterým premiér do jednání přišel. A o den později se zdá, že měli blíže k pravdě kritici. Vláda nemá ze zákona možnost peníze dostat ke zdravotníkům, chystá se zřejmě nemocnice svým způsobem „poprosit“, ať si nechají vzít svobodu nakládat s vlastními prostředky.

Po čtvrtečním jednání, kterého se zúčastnil premiér Petr Fiala, zástupci České lékařské komory či ředitel VZP Zdeněk Kabátek, zazněl překvapivý výsledek: lékaři souhlasí s nabídkou, že na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích půjde v příštím roce navíc 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění. Viceprezident ČLK Jan Přáda zároveň řekl, že s odvoláním plánovaného protestu čekají na písemné stvrzení dohody.

Jeho slova o zajištění péče o víkendových dnech, než dojde k případnému stvrzení dohody, však někteří pochopili jako pozastavení protestu. To přineslo další rozčílení mezi lékaři či odboráři. Ke stažení výpovědí z dobrovolných přesčasů každopádně všude nedošlo a v prosinci se tak nadále očekává omezení některé neakutní péče.

Podle VZP, která se účastnila čtvrtečního jednání, budou nemocnicím jako možnost realizace dohody premiéra Petra Fialy s nespokojenými lékaři nabídnuty úhradové dodatky ke smlouvám, které mají pojišťovny s nemocnicemi uzavřené. Podle mluvčí VZP Viktorie Plívové ale nelze předjímat, zda je všechny pojišťovny akceptují. Nemocnice mají příští rok mít z veřejného zdravotního pojištění 279 miliard, z meziročního nárůstu 18,7 miliardy by mělo jít podle dohody 9,8 miliardy na růst platů.

Zdeněk Kabátek, ředitel VZP, jejímiž pojištěnci je 60 procent populace, se ve čtvrtek tříhodinového jednání premiéra se zdravotnickými odbory a Českou lékařskou komorou (ČLK) účastnil. Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády právě on potvrdil, že existují možnosti, jak zvýšit nejen platy lékařů ve státních nemocnicích, ale i mzdy v nemocnicích ostatních zřizovatelů.

„Včerejší jednání dalo prostor k navýšení mezd lékařům v nemocnicích. Bylo to především politické rozhodnutí, které nabídlo řešení vypjaté situace,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. „V dalším kroku bude třeba zajistit jeho věcnou realizaci, tedy tuto dohodu přenést do takzvaných úhradových dodatků, které nabídnou zdravotní pojišťovny svým smluvním partnerům, tedy nemocnicím. Zda bude návrh všemi akceptován, samozřejmě nikdo předjímat nemůže,“ doplnila. Nemocnice by se tak musely ve své podstatě dobrovolně zavázat k tomu, že se vzdají své autonomie a podle politického rozhodnutí rozdělí své prostředky mezi zdravotníky. Je tedy otázka, jakým způsobem k tomu například soukromé nemocnice plánuje VZP „přemluvit“.

Například v době epidemie covidu-19 ministerstvo zdravotnictví nařídilo pojišťovnám vyplatit všem zdravotníkům odměny, potřebovalo však kompenzační vyhlášku vydanou podle speciálního zákona. Zdravotní péče se hradí z veřejného zdravotního pojištění, které spravují zdravotní pojišťovny. Ministerstvo parametry hrazení péče pro každý rok stanoví takzvanou úhradovou vyhláškou. Podle zákona by měla být výsledkem dohody mezi jednotlivými segmenty zdravotní péče a zdravotních pojišťoven. Pro příští rok se ale k dohodě v řadě z nich nedospělo a parametry stanovilo ministerstvo zdravotnictví. Pro příští rok v ní počítá s náklady péče 509 miliard korun, meziročně o 37 miliard víc. Do nemocnic jde obvykle více než polovina této částky, meziročně by to příští rok mělo být o 20 miliard korun víc. Polovinu této částky premiér Fiala slíbil na růst platů a mezd zdravotníků.

Možnost dostat cíleně peníze ke zdravotníkům skrze úhradovou vyhlášku zpochybňují někteří odborníci i zástupci pojišťoven či nemocnic. Podle Martina Balady, výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje ostatní pojišťovny, neexistuje mechanismus, jak ovlivnit rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění na platy zdravotníků. I podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), který je místopředsedou správní rady největší zdravotní pojišťovny VZP, takový krok není možný. „Je možné úhradovou vyhláškou zvýšit platbu za výkony. Není ale možné, a bylo by to proti zákonu, úhradovou vyhláškou zajistit, aby toto navýšení šlo do platů,“ napsal na síti X.

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje 11 fakultních nemocnic, nemocnice psychiatrické a další zařízení. Většina ze 160 nemocnic v ČR je ale zřizována kraji, městy, soukromými společnostmi nebo církví. Ve státních nemocnicích, kde má vláda teoreticky páku případné dodatky pojišťoven prosadit, se odměňování řídí platovými tabulkami určenými státem, pro ostatní nemocnice však nejsou závazné. Výše mzdy, kterou platí nestátní nemocnice, je na jejich rozhodnutí. Podle odborů se ovšem při zvýšení tabulek přizpůsobují, přesto je průměrný rozdíl několik tisíc korun měsíčně.

Zdravotníků v lůžkové akutní péči bylo podle evidence ÚZIS loni 116 257. Pokud by se slíbené peníze rozdělily mezi ně, v průměru by to mohlo znamenat přibližně 7000 korun měsíčně. Konkrétní parametry ale zatím dohoda obou stran nemá, bude se dál jednat příští týden. Průměrný plat lékařů ve státních nemocnicích byl loni 102 121 korun, za pět let rostl o 36,6 procenta, průměrná mzda lékaře v soukromém zařízení vzrostla o 43 procent na 98 641 korun. U zdravotních sester byl průměrný plat 57 644 korun a mzda činila 49 573 korun, rostly za pět let o 57, respektive 58 procent. O přibližně 50 procent se zvýšily také odměny ostatních specializovaných nelékařů, jejichž platy jsou kolem 50 000 měsíčně a mzdy 44 000 korun měsíčně, a sanitářů, kteří berou zhruba 30 000 korun měsíčně. Průměrná mzda v ČR se ve stejném období zvýšila o necelých 37 procent na 40 353 korun.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Myši žerou Ukrajincům západní ekologické zbraně

VÁLKA NA UKRAJINĚ

Po dvou letech války se Kyjev spoléhá na značně heterogenní vybavení své armády, složité na logistiku a údržbu a se západní vojenskou výzbrojí, které někdy není ...

11:25
×

Podobné články