Fialova vláda pomalu balí práci ve sněmovně. Je fér neslibovat nemožné, říká Pekarová

Vláda premiéra Petra Fialy načíná poslední fázi svého mandátu. Volby do sněmovny prezident Petr Pavel vyhlásil na 3. a 4. října, s připočtením letních prázdnin a předvolební kampaně je tak prostor pro prosazování nových zákonů minimální. Část klíčových předpisů, na kterých si koalice v minulosti zakládala, se už nestihne projednat vůbec. Ministři i poslanci to otevřeně přiznávají, zatímco opozice se nezdráhá mluvit o čtyřech promarněných letech.

„Je nesporné, že žádný zákon, který teď vláda projedná, nemá příliš reálnou šanci být schválen ve sněmovně. Musela by to být nějaká mimořádná záležitost, pak to ve zrychleném režimu možné je,“ konstatoval předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. Také ministr spravedlnosti Pavel Blažek uvedl, že vláda nyní projednává už spíše jednodušší záležitosti. „Jsou tu jen návrhy nařízení nebo vyhlášek, což je v pořádku, to jsou prováděcí předpisy,“ vysvětluje.

Pekarová: Je fér neslibovat nemožné

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v hodnocení dosavadního působení koalice pro Echo24 připomíná úspěchy, ale zároveň varuje před nerealistickými očekáváními v závěru mandátu.

„Navzdory destrukčnímu jednání opozice ve sněmovně, se nám podařilo významně postoupit v klíčových oblastech, jako jsou digitalizace státní správy, debyrokratizace, schválili jsme důchodovou reformu a zjednodušili systém vyplácení sociálních dávek,“ vypočítává. Připomněla také přijetí zákona o partnerství stejnopohlavních párů a legislativu na ochranu zvířat.

Aktuálně podle ní vláda intenzivně pracuje na dvou návrzích. „Zákon o výzkumu našeho ministra Marka Ženíška je největší změna české vědy za 22 let, a novela zákona o zdravotních službách ministra Vlastimila Válka posílí práva pacientů a výrazně zjednoduší administrativu ve zdravotnictví,“ říká. Naopak lituje neprosazených změn ve školství.

Kdyby vláda nemluvila pravdu o tom, co je možné stihnout, vytvářela by podle Pekarové Adamové nerealistická očekávání. „Neumím si představit, že by naši ministři lhali o tom, co všechno je ještě reálné stihnout, když všichni dobře vědí, že legislativní proces zabere standardně víc než půl roku,“ míní.

Co už zůstane jen na papíře

Zákonů, které mají ještě šanci projít, už podle všech aktérů není mnoho. Podle šéfa poslanců TOP 09 Jana Jakoba je reálné, že budou přijaty jen návrhy, které jsou nyní ve druhém nebo třetím čtení, nebo ty, které projdou ve zrychleném řízení. „Domnívám se, že je reálné přijmout ještě zhruba dvě až tři desítky zákonů,“ uvedl.

Jedním z těch, které by se ještě mohly stihnout, je rozsáhlá reforma trestního zákoníku. Ta má podle ministra spravedlnosti Blažka „ulevit přeplněným věznicím, zefektivnit trestní řízení a snížit recidivu“. Reforma prošla prvním čtením už v prosinci a nyní se čeká na závěrečné fáze projednávání. I zde však panuje nervozita z možných obstrukcí a sporů mezi koaličními stranami. Významnou součástí reformy je tzv. dětský certifikát – evidence, která má znemožnit odsouzeným za násilné a sexuální trestné činy práci s dětmi. Ústavně-právní výbor novelu doporučil k přijetí a očekává se, že plénum ji projedná koncem května.

V pokročilé fázi jsou také novela zákona o veřejném zdravotním pojištění či návrh na podporu bydlení. Ministr Ženíšek stále doufá v přijetí zákona o vědě a výzkumu. Naopak bez šance jsou návrhy, které zůstávají na začátku legislativního procesu – například zákon o zálohování PET lahví, myslivecký zákon, novela zákona o obalech, nebo plán na sjednocení elektronických formulářů mezi zaměstnavateli a státními úřady.

Předseda pirátského klubu Jakub Michálek připomněl, že právě Piráti stáli za digitalizačními projekty, které se podařilo uvést do praxe. „Jako Piráti jsme šlápli do digitálních služeb, rozjeli jsme digitální občanku a Portál občana pro pětkrát větší počet občanů, digitální stavební povolení apod. Člověk u sebe nemusí nosit řidičák a občanku, stačí mu mít eDoklady,“ odpověděl na dotaz. Za neúspěch ale považuje neprosazené zákony na podporu startupů, Jakob zase zmínil nedotažené jednotné inkasní místo.

Opozice: „Čtyři zmařené roky“

Opoziční hnutí ANO vládní bilanci hodnotí negativně. „Období Fialovy vlády vstoupí do dějin české politiky jako čtyři zmařené roky,“ uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Kritizuje zrušení zákonů minulé vlády, například elektronické evidence tržeb nebo stavebního zákona, a tvrdí, že Fialův kabinet žádné vlastní zásadní návrhy nepřinesl.

Zmiňuje i nejasnosti ohledně rozpočtu. „Bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se Zbyněk Stanjura bez novelizace rozpočtu vypořádá s rozpočtovými triky, v jejichž důsledku byla už v polovině března rozpuštěna celá rozpočtová rezerva,“ kritizuje.

Závod o klíčové priority

I mezi koaličními stranami nyní probíhá závod o to, čí prioritní zákony se ještě podaří zařadit na program jednání. STAN chce dokončit legislativu k podpoře bydlení a školství, TOP 09 usiluje o prosazení zdravotních a výzkumných zákonů, ODS chce dotáhnout reformu trestního zákoníku. V koalici se hovoří o tom, že by některé body mohl být zařazeny na program mimořádně. "Byl bych velmi opatrný na to řazení na mimořádné schůze mimo harmonogram sněmovny,“ upozorňuje ale předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.

Většina ministerstev už nové zákony nepřipravuje. Výjimky tvoří návrhy, které jsou připravené k projednání, například migrační novela ministerstva vnitra nebo Lex OZE III z dílny ministerstva průmyslu. Významné změny může přinést i zákon o automatizovaných vozidlech.