Nejhorší schodek rozpočtu v historii ČR. Podle Stanjury ho způsobily důchody a kompenzace energií

Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice.

Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta. Výdaje dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku narostly o 26,7 procenta.

"Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohé bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření," uvedl Stanjura v tiskové zprávě.

Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. "Stát sice ještě může počítat s dividendami a doplatky daní u právnických osob, avšak druhá polovina roku bývá rozpočtově méně příznivá, takže riziko překročení schodku se opět zvyšuje. Šancí by mohly být rychlé úspory ve výdajích, avšak je otázkou, zda jsou v tuto chvíli reálné," uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy sice zatím není plánovaný schodek nesplnitelný, velmi pravděpodobně ale bude vyšší. "Nejpravděpodobněji vykáže úroveň zhruba 320 miliard korun," uvedl.

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 222,5 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Z daně z přidané hodnoty šlo do státního rozpočtu 117,5 miliardy korun, o 8,1 procenta víc než loni. Ze spotřební daně rozpočet inkasoval 43,4 miliardy korun, meziročně to znamená pokles o 7,4 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 38 miliard korun, meziročně o 32 procent víc. Daň z příjmu právnických osob vynesla 37,6 miliardy korun, o 21,3 procenta víc než loni.

V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 8,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.

Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména sociální dávky. Stát na nich vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 procenta víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 procenta. Téměř na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 procent na 23,1 miliardy korun.

Výrazný meziroční růst vykázaly kapitálové výdaje, které činily 52,7 miliardy korun, o 84,6 procenta víc než loni. Z toho na financování dopravní infrastruktury směřovalo 18,9 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.

Na celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.