K volbě ústavních soudců

ÚHEL POHLEDU: Prezident Petr Pavel má příležitost ukázat, že je prezident všech. Podaří se mu to? Při volbě prvních tří kandidátů senátem na pozici ústavních soudců ohodnotili všichni novináři jeho výkon jako úplné a hlavně prestižní politické vítězství.

Na tom jistě záleží, neboť prezident je politik a obstál v politickém boji a dokonce v jedné ze svých klíčových pravomocí. Se stejnou taktikou, poradenským sborem a se stejným přístupem přistoupil k volbě další skupiny kandidátů, které předkládá Senátu. Zařekl jsem se, že nebudu komentovat kohokoliv z kandidátů osobně a budu v tom pokračovat. Nicméně i tak mohu spolehlivě říci, že prezident vybírá nadále soustavně podle špatného klíče. Ústavní soud je soudem základně politickým, který vyjadřuje právní názory na zásadní politické otázky.

Věci, které se k němu dostanou, by z hlediska rozhodování měly být poměřovány otázkou ústavnosti a i politické zkušenosti. Aktuální stav je takový, že k dnešnímu dni je u Ústavního soudu sedm kariérních soudců a tři kariérní akademici. Budoucí stav, pokud Senát návrhu vyhoví, bude osm kariérních soudců a čtyři kariérní akademici. Když se na to podíváme měřeno hlediskem profese právníka, která je předpokladem toho být ústavním soudcem, tak největší skupina má aktuálně jednoho zástupce, nejmenší skupina má čtyři zástupce. Minoritní skupiny právníků vykonávajících právní profese pak absolutně chybí a soudci jsou preferovaní víc než dost. Lze to různě matematicky přepočítávat na poměry k počtu osob, k jednotlivé profesi, ale vždycky to vyjde naprosto neslavně pro ty, kteří jsou skutečnými reprezentanty lidí a všech firem a institucí, které tvoří Českou republiku.

Ano, Ústavní soud zoufale trápí z mého pohledu absolutní nedostatek zástupců těch, kteří tvoří Českou republiku, tedy jejich občanů. Těmi zástupci jsou politici a v právních věcech advokáti, které si musí lidé vybrat a dát jim svoji důvěru. Soudce ani akademiky, stejně tak státní zástupce, notáře či exekutory si z logiky věci nevybíráte. Je to tak v pořádku. Jenže  je tu třeba už jeden ze základních rozdílů, to že nikdo z těch, kteří rozhodují jako minulí soudci či akademici, neznají nic jiného, než pohodlí státního zaopatření. Nájem, elektriku, zaměstnance, stravenky a cokoliv dalšího za ně vždycky a důsledně platil někdo jiný a oni se nemuseli starat. Oni vlastně ani neví co to je. Tužky se fasují ve skladu a intrenet se objednává u technické správy budovy. Za nic v práci se neplatí. Nevím, jestli to pan prezident cítí, ale je to špatně. Upozorňuji, že to není kritika profese soudce či akademika, je to poukázání na podstatu smyslu kandidátů ze všech právních profesí a z řad politiků, protože to jsou zástupci lidí.

Nastavení parametrů Ústavního soudu pan prezident asi prostě nechápe a i když jsem ho volil, v tomto směru není můj prezident. Dělá chybu a dělá chybu i jeho poradní panel. Nevím proč mu politici a advokáti tak vadí, a politicky i občansky bych chtěl nějaké vysvětlení.

Ústavní soud může prezident proměnit na výstavu zabezpečených odborníků a odbornic s dokonalým akademickým, případně izolovaným pohledem na svět. Jestli je to jeho přání, je mi to líto ve vztahu k nám, občanům.

Závěrem mám dvě malé poznámky. Žádné ze jmen, ať osob již zvolených, navržených i těch zmiňovaných, kteří mají údajně přijít později – zde si dovolím být konkrétní, patří k nim i pan profesor Kuhn - nemá ani morálně, ani profesně žádnou vadu. S výjimkou té odtrženosti od politiky a reálného života, která je pro jejich postavení klíčová. Je jejich nosným znakem.

Nelze si odpustit i ten komentář druhý – hodit odpovědnost za kandidaturu advokátům na advokátní komoru byl výraz nejvyššího alibismu, který vyšel poradenskému panelu na 100 %. Advokátní komora z logiky věci nenavrhla nikoho, kdo by zářil jako diamant, pro vlastnosti nutné u Ústavního soudu. Navrhla úplně stejně dokonalé a zaměnitelné profesionály, jako je nekonečná řada soudců a akademiků, která defiluje v úvahách do dnešního dne.

Při hledání kandidátů na ústavní soudce je potřeba přemýšlet jinak, než že vyberme bezchybné kariéry z prostření chráněném justiční stráží nebo akademickou svobodu. Jako voják pan prezident jistě pochopí můj příměr. Potřebujete i bojovníky a velitele z prvních řad.