Školy chtějí od Beka „pochvalu“ za testy PISA. „Pozitivní údaje mají zaznívat i od něj“

Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) se ohradila proti podle ní účelovým výkladům aktuální zprávy o testování žáků PISA. Upozornila na to, že přestože z hlediska financování vzdělání není Česko v popředí mezi zeměmi OECD, je výsledek testování ve všech třech kategoriích lepší než průměrný nebo nadprůměrný. Asociace o tom informovala na svém webu. Reakci asociace vyjádřil plnou podporu šéf školských odborů František Dobšík, informovala mluvčí školských odborů Jana Kašparová.

Čeští žáci v mezinárodním srovnání skončili nad průměrem, například v matematice se ale v porovnání s posledním testováním před pandemií covidu-19 v roce 2018 zhoršili. Dosáhli nejhoršího výsledku od roku 2003, kdy byla matematická gramotnost také hlavní doménou testování. Za sledované období se zhoršily výsledky většiny zúčastněných zemí. Vliv na výsledky žáků měla podle odborníků i pandemie covidu-19 a následná uzávěra škol. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal upozornil i na velké rozdíly mezi žáky na základě jejich socioekonomického zázemí.

Na uzavření škol v době pandemie upozornila ve své zprávě i AŘZŠ. Připomněla, že školy v Česku byly uzavřené nejdéle ze všech zemí EU i ve světě a vyučovalo se distanční formou. „AŘZŠ ČR apeluje na současného ministra školství, aby tyto významné pozitivní výsledky, údaje a argumenty z výsledků PISA zaznívaly veřejně také z jeho úst,“ uvedla asociace.

Reakci ředitelů základních škol podpořil i Dobšík. „Školské odbory se rovněž domnívají, že nejsou dostatečně prezentovány kladné výsledky českých škol tak, jak zpráva dokumentuje. Zejména jde o výsledky v kategoriích matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, které jsou hodnoceny lepší než průměrný nebo nadprůměrný. Těchto výsledků dosahuje školství ve srovnání se zeměmi OECD, kde naopak ČR v oblasti financování školství se řadí k podprůměrným,“ řekl Dobšík.

Výsledky mezinárodního testování žáků představili v úterý zástupci České školní inspekce a ministerstva školství. Čeští žáci dosáhli v mezinárodním srovnání nadprůměrného výsledku v matematické, přírodovědné i čtenářské gramotnosti. Do testování se vloni zapojilo 81 zemí a ekonomických regionů, v Česku se průzkumu účastnilo 430 škol. Průměrný výsledek většiny zúčastněných zemí se od roku 2003 do roku 2022 zhoršil.

Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je srovnání důležitým podnětem pro politickou debatu o tom, jakými nástroji lze systémově změnit základní nedostatek českého vzdělávacího systému. Je podle něj potřeba vést otevřenou debatu jak o proměně obsahu a forem vzdělávání, tak o proměně modelu financování regionálního školství.

Za nejslabší místo českého vzdělávacího systému označil Zatloukal velké rozdíly mezi žáky z různých socioekonomických prostředí. V Česku se podle něj daří dosahovat výborných výsledků u žáků, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U žáků, které mají srovnatelné charakteristiky, ale pocházejí z méně podporujících rodin se těchto výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.