Prezident Si v Moskvě a souboj velmocí. „Papírových tygrů se nebojíme,“ vzkazuje Čína

Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí v Kremlu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. „Neformální setkání“ obou vůdců trvalo čtyři a půl hodiny, informovaly ruské agentury. Dodaly, že čínský host v Putinově doprovodu opustil Kreml a oba prezidenti krátce pohovořili ještě u automobilu čínského prezidenta. Znovu se setkají v úterý.

Návštěva podle agentury AP posílá silný vzkaz západním vůdcům, že jejich úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského vůdce také představuje povzbuzení Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Server Politico podotýká, že je v zájmu Číny zůstat Rusku strategicky blízko i navzdory tomu, že pro ni Evropa představuje mnohem významnějšího obchodního partnera. Spojené státy, podporované Evropskou unií, blokují Číně cestu k tomu stát se globálním lídrem, zatímco globální hráči, kteří jsou Číně geograficky blízko – hlavně Indie, Japonsko, Jižní Korea či Vietnam – se k velmoci staví čím dál tím víc negativně.

„Číňané nejsou náchylní k vyhrožování. Papíroví tygři, jako jsou Spojené státy, by Čínu rozhodně nemohli ohrozit,“ uvádí se v komentáři čínské státní tiskové agentury Nová Čína, který předznamenával Siovu cestu do Ruska. Ve stejném článku byl Washington kritizován za to, že hrozí Číně sankcemi, pokud poskytne Rusku zbraně pro jeho invazi na Ukrajinu. „Čím více chtějí USA rozdrtit obě velmoci, Čínu a Rusko, dohromady… tím více se Čína a Rusko opírají jeden o druhého,“ uvádí článek.

Náklonnost Siho a Putina také pro Politico vysvětlil Alexander Gabujev, vedoucí pracovník think tanku Carnegie Endowment for International Peace a odborník na rusko-čínské vztahy. „Věkově jsou od sebe vzdáleni jen šest měsíců. Jejich otcové bojovali ve druhé světové válce… Oba muži si v mládí prošli těžkostmi. Oba mají dcery,“ řekl. „A oba jsou stále více jako císař a car, stejně posedlí barevnými revolucemi,“ dodal.

Průběh schůzky

Putin podle agentury Reuters označil postoj svého kolegy k mezinárodní situaci za vyvážený. Uvedl také, že se Rusko zabývalo čínským návrhem na vyřešení konfliktu na Ukrajině a že je otevřené jednání. „Podrobně jsme se seznámili s vašimi návrhy na vyřešení akutní krize na Ukrajině. Samozřejmě, že budeme mít možnost to probrat,“ řekl podle agentury TASS Putin.

Si Ťin-pching pak podle ruské agentury Putinovi řekl, že čínská strana si velmi cení vztahů s Ruskem a že tyto kontakty mají „dějinnou logiku“. Putinovi také poděkoval za to, že Rusko podle něj Čínu podporuje.

Oba státníci si v úvodu schůzky vyměňovali poklony a používali oslovení „přítel“. Putin pogratuloval svému čínskému protějšku k obhájení funkce ve volbách. Čínský lídr pak vyjádřil přesvědčení, že Putin taktéž napřesrok uspěje ve volbách, a prohlásil, že Rusko pod Putinovým vedením v posledních letech dosáhlo značných úspěchů.

„Vím, že příští rok se ve vaší zemi uskuteční další prezidentské volby. Díky vašemu vedení dosáhlo Rusko v posledních letech značných úspěchů a rozkvětu. Jsem přesvědčen, že ruský lid vás silně podpoří ve vašich dobrých záměrech,“ řekl Si.

Šéf Kremlu dosud neoznámil, zda bude kandidovat.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov rychle poukázal na to, že Si Ťin-pching konkrétně nehovořil o Putinově účasti ve volbách v příštím roce, ale dodal, že Kreml může jen sdílet jeho důvěru, že Rusové podporují Putina.

Deník Kommersant připomněl, že s možností Putinova znovuzvolení počítá novelizace ústavy, schválená v roce 2020 v referendu. Příští prezidentské volby by se měly konat 17. března 2024. Podle deníku v lednu v Kremlu začaly přípravy na volby.

Když se Putin poprvé dostal k moci, slíbil, že skoncuje s chaosem, který zachvátil Rusko po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Ale invaze na Ukrajinu spustila zdaleka největší problémy, s jakými se Putin za své vlády střetl, poznamenala agentura Reuters.

Válka zahájila nejvážnější konfrontaci Ruska se Západem od kubánské raketové krize v roce 1962. Ruská armáda utrpěla na Ukrajině sérii porážek, zatímco Západ uvalil na ruskou ekonomiku dosud nejtvrdší sankce. Ruskému partnerství s Čínou se nyní dostává větší pozornosti, přičemž USA se obávají, že Peking možná zvažuje dodávky zbraní Moskvě. Peking to popřel a na oplátku obvinil Západ z rozdmýchávání války na Ukrajině, dodal Reuters.

Si podle agentury Interfax také poděkoval Putinovi za podporu Číny a prohlásil, že si Rusko vybral jako cíl své první zahraničí cesty po znovuzvolení, stejně jako před deseti lety, kdy se poprvé stal předsedou ČLR, protože Rusko a Čína jsou dobří sousedé. Hovořil také o „všezahrnující strategické spolupráci“ mezi oběma zeměmi, které mají „hodně společných či podobných cílů“.

Ruský prezident zase ocenil „kolosální krok vpřed“, jaký podle něj Čína udělala za posledních deset let pod vedením jeho hosta, což Rusko „trošku závidí“. Ruský a čínský systém hospodářského rozvoje a posilování státu je podle Putina „mnohem efektivnější“ než v mnoha jiných zemích, což je „zjevný fakt“. Číně se podle ruského prezidenta daří slaďovat tržní mechanismy s „přesvědčivým politickým kurzem“. V úterý mají být na pořadu otázky ekonomické spolupráce.

Obě velmoci popsaly návštěvu jako příležitost k prohloubení „neomezeného přátelství“. Čína pohlíží na Rusko jako na zdroj ropy a plynu pro svou energeticky hladovou ekonomiku a jako na partnera, který se staví tomu, co obě velmoci považují za americkou nadvládu nad globálními záležitostmi. Obě země, které patří mezi pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, také pořádají společná vojenská cvičení.