„Mimořádný exces“ blízký cenzuře. Blokovat po invazi dezinformační weby bylo nezákonné, řekl soud

Kauza zablokování takzvaných dezinformačních webů na počátku války na Ukrajině se po několika letech pohnula. Městský soud v Praze totiž na konci letošního února poprvé konstatoval, že pozastavení webů v roce 2022 ze strany poskytovatelů internetu bylo nezákonné. Ti, kteří blokování provedli, totiž neměli vyslechnout špatně formulované výzvy státu. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády Petra Fialy z šíření dezinformací. Od počátku ale mělo výhrady mnoho kritiků z řady zastánců svobody slova.

Vláda 25. února 2022, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka. „Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ stálo v usnesení.

Problém byl od počátku v tom, že Fialův kabinet se na věci pouze shodl a následně vyzval poskytovatele, aby přístupy zablokovali sami. Ti tak v zásadě jen vyšli vstříc žádosti, nikdo ale o zablokování „natvrdo“ nerozhodl a sám stát nikoho neodstřihl.

Sdružení CZ.NIC pak zablokovalo v ten samý den například weby Aeronet.cz nebo Protiproud.cz. V květnu pak sdružení většinu webů zase odblokovalo. Přístup na stránky znemožnili na doporučení vlády také mobilní operátoři.

Sdružení tehdy situaci v interním memu označilo „naprosto bezprecedentní“ a i přes určité výhrady souhlasilo s využitím „mimořádných opatření“.

Zásadní rozsudek

Nově ale existuje soudní rozsudek, podle něhož byl takový zásah protiprávní. Upozornila na něj Advokátní kancelář AK Sudolská, která zastupovala jeden z blokovaných webů. „Zatímco soud prvního stupně shledal, že k porušení Nařízení o síťové neutralitě nedošlo, Městský soud v Praze rozhodl tak, že blokace ze strany jednotlivých operátorů do žádné výjimky nespadá a že blokace ze strany operátora je tak v rozporu s přímo závazným právním předpisem Evropské unie,“ konstatuje kancelář.

Soud navíc dospěl k závěru, že za škodu způsobenou nezákonnou blokací webů odpovídají mobilní operátoři. Klíčovým problémem bylo to, že výzva Národního centra kybernetických operací (NCKO), které stát zastupovalo, byla nezávazná a operátoři ji měli ignorovat.

„Recentní usnesení Městského soudu v Praze po téměř přesně dvou letech od blokace webových stránek, která dle našeho názoru v českém právním prostředí nemá obdobu, odstraňuje zcela neuspokojivý stav, ve kterém se jevilo, že za nastalou situaci nikdo nenese právní odpovědnost – takový stav by byl v právním státě zcela nepřijatelný,“ uvádí advokátní kancelář.

„Na jednání mobilního operátora je třeba nahlížet velmi kriticky, jde o mimořádný exces vykazující znaky podobné cenzuře a provádějící kontrolu a znepřístupnění obsahu konkrétních webových stránek,“ dodala. Věc se podle ní teď vrací k soudu prvního stupně, který bude dále rozhodovat o výši náhrady škody způsobené nezákonnou blokací.

Operátoři zatím mlčí

Redakce deníku Echo24 se obrátila také na Asociaci provozovatelů mobilních sítí (APMS) s žádostí o vyjádření. Její prezident Jiří Grund nicméně kauzu zatím nechtěl komentovat. „Aktuálně se k té věci nebudeme vyjadřovat, protože tento spor ještě nebyl právně ukončen,“ sdělil.

Věc se nedávno dostala i k Ústavnímu soudu, ten ale stížnost advokáta z Prahy v tomtéž případu odmítl. Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu.

Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Poukázal na to, že případný zásah veřejné moci by musel být namířen proti jednotlivci a přímo zasahovat do jeho veřejných subjektivních práv, což se v projednávané kauze nestalo. Zároveň NSS uvedl, že „nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky“.

Advokát neuspěl ani u ústavních soudců. „Dle ÚS správní soudy dostatečně a logicky odůvodnily svůj závěr, že stěžovatelem deklarovaný zásah se přímo nedotýká jeho veřejných subjektivních práv. To pro odmítnutí žalobní legitimace stěžovatele v řízení před správními soudy postačí,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka, o kterém hlasovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.