Systém zdravotních pojišťoven míří do zdi. Místo změn dostaly vyčerpané rezervy

Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. S blížícími se volbami se tak strany i experti opět začínají ozývat s tím, že je třeba řešit posilování role pojišťoven či jejich slučování a rušení. A pokračují debaty, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory.

Ilustrací toho, proč experti volají po posílení role pojišťoven, jsou každoroční přestupy jejich klientů, ke kterým dochází na základě žádosti v prvním či třetím čtvrtletí. I vzhledem k omezeným možnostem, jak si mohou pojišťovny konkurovat, totiž „přestupové období“ většinou končí i přes reklamní kampaně jen menšími přesuny tisíců lidí.

V posledních letech však pojišťovny nebojují už jen o klienty, ale v některých případech už i o své přežití. Postupně totiž kvůli deficitním rozpočtům přichází o své rezervy a v případě jedné z pojišťoven už začíná být situace kritická. Další od toho však nejsou daleko. A experti stále dokola kritizují, že bez systémových změn lze těžko dosáhnout efektivnějšího využití rozpočtu zdravotnictví, který v posledních letech výrazně nabobtnal a řítí se neudržitelným směrem. „Za hlavní hřích pokládám vytvoření deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, čistě vrchnostenskými rozhodnutími, a to v době, kdy k tomu nebyly žádné důvody,“ kritizoval nynější situaci pojišťoven Pavel Vepřek, konzultant v oblasti zdravotnictví, bývalý ředitel FN Motol a poradce bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09).

Vyčerpání rezerv veřejného zdravotního pojištění kritizují také prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek či Ladislav Švec z Platformy pro udržitelné zdravotnictví, který byl ředitelem Kanceláře zdravotního pojištění. Příčinou je podle Kubka převedení 20 miliard původně určených na platby za státní pojištěnce na snížení rozpočtového schodku. Podle Švece je však příčinou schodku vyvedení tří miliard z VZP na zvýšení platů lékařů, aby vláda odvrátila jejich protest. „Mimo zákon, mimo řešení příčiny protestu, bez analýzy nebo požadování odpovídající služby, jen tak, na základě rozhodnutí manažera, usilujícího o znovuzvolení, a okamžitého přání politika, byť předsedy vlády,“ uvedl Švec.

Tehdejší řešení konfliktu s protestujícími lékaři vzbudilo i silnou kritiku, jelikož místo systémových změn – z nichž některé vláda zmiňuje ve svém programovém prohlášení – došlo opět k „nalití“ peněz do systému a požadovaných změn se nakonec nedočkali ani protestující lékaři.

Podle Pavla Vepřeka je žádoucí změna směrem k pojišťovnickému systému, tedy posílení role pojišťoven. „Aby bylo naše zdravotnictví schopné průběžné adaptace na demografický a technologický vývoj, je nutné v něm odstranit všechny konflikty zájmu a jednotlivým prvkům systému nastavit správné motivace a kompetence. Současná kolektivní neodpovědnost by měla skončit,“ doplnil.

S recepty přichází i politické strany a o podobných řešeních, která se však v debatách objevují dlouhé roky, mluví jak nynější vládní, tak opoziční strany. Mluví jak o roli pojišťoven, tak způsobech jak do systému dostat více peněz či ho zefektivnit. Do debat ke zdravotnictví hnutí ANO vysílá bývalého ministra Adama Vojtěcha, ten jako prioritu označil mimo jiné silnější roli zdravotních pojišťoven a podporu praktických lékařů, jejichž péče je levnější než pobyt v nemocnicích. Některá jejich akutní oddělení je podle něj třeba změnit na dlouhodobou péči. „Nikoliv rušit nemocnice, ale upravovat strukturu jejich péče. Nedává smysl, aby všechny dělaly všechno,“ uvedl v debatě Národní asociace pacientských organizací (NAPO) v polovině června.

Potřebu snížit přebujelý systém nemocnic v Česku dlouhodobě zmiňují odborníci a do snah o proměnu méně vytížených lůžek se pustila i největší pojišťovna VZP, ani té se však nepodařilo poměrně skromné cíle v minulém roce naplnit. Pojišťovna si vytyčila „ambicióznější“ plán proměnit zhruba 5 000 lůžek akutní péče, které mají v některých krajích třeba i méně než poloviční obsazenost a vážou na sebe značné náklady. Po ročním tlaku na nemocnice a zřizovatele se jim podařilo splnit cíl zhruba ze třetiny. Zrušeno bylo 1864 lůžek. Podobné plány často narazí v regionech na odpor místních politiků či obyvatel.

Adam Vojtěch také podpořil možnost doplatit si za komfortnější péči, zásilkový výdej léků na předpis nebo očkování v lékárnách či stejně jako Spolu či STAN vyšší zdanění sladkých potravin či alkoholu. Na sociální síti X uvedl, že bude nutné krátkodobě systém veřejného zdravotního pojištění, který má k dispozici přes 500 miliard korun, stabilizovat navýšením plateb za státní pojištěnce. Ty letos vyšly státní rozpočet na 155 miliard Kč. „Zároveň musí dojít ke zvýšení efektivity,“ dodal.

Naopak ministr zdravotnictví koalice Spolu Vlastimil Válek (TOP 09) hájil automatickou valorizaci těchto plateb podle vývoje ekonomiky. „Je to transparentní, stabilní a předvídatelný systém,“ uvedl v týdnu na síti X. Dřívější zvyšování těchto plateb podle něj vedlo k růstu nákladů bez odpovídajícího růstu dostupnosti a kvality péče. Válek v debatě jako prioritu uvedl možnost pacienta doplatit si rozdíl mezi dnes pojišťovnami hrazenou a nákladnější léčbou. Koalice Spolu to navrhovala už letos, nezískala ale ve vládě dostatečnou podporu.

Podle poslance Toma Philippa (KDU-ČSL), který je v čele správní rady VZP, je třeba zrušit úhradovou vyhlášku, kterou ministerstvo určuje výši úhrad péče, nebo snížit počet pojišťoven. „Zdravotnická zařízení budou muset hledat vnitřní rezervy,“ dodal. V červnové debatě České lékařské komory (ČLK) podpořil poslanec SPD Jan Síla zvýšení plateb za státní pojištěnce z rozpočtu a zmínil sloučení zdravotních pojišťoven do jedné. Úhradová vyhláška by se podle něj měla každoročně valorizovat podle indexu spotřebitelských cen.

Na riziko zhoršující se situace zdravotních pojišťoven na jaře upozornila například i Národní rozpočtová rada. „Na úrovni systému veřejného zdravotního pojištění pokračuje trend mírného deficitního financování, kdy zdravotně pojistné plány předpokládají deficit ve výši okolo 12 mld. Kč (zhruba 0,15 % HDP). Schodek budou zdravotní pojišťovny krýt z finančních rezerv minulých let, které však postupně docházejí. Největší problémy lze podle zdravotně pojistných plánů na rok 2025 očekávat u Vojenské zdravotní pojišťovny, u které se předpokládá navýšení hodnoty závazků po splatnosti na 2,9 mld. Kč. NRR proto zdůrazňuje, že pro dosažení udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění bude nezbytné snížit tempo růstu výdajů,“ varovala NRR ve stanovisku k vývoji veřejných financí za první čtvrtletí letošního roku.