Co dělat, když se celý svět zbláznil a pokazil

V této době řešíme konflikty, nové nemoci či zdražování energií, takže uvažování o smyslu života se zdá vzdálené a nadbytečné jako nějaká intelektuální libůstka. Pokud na počátku 20. století žilo ve městech kolem 6 % populace, řešit podobné otázky ani nebylo zapotřebí. Člověk se prostě narodil do světa, ve kterém bylo nutné starat se o hospodářská zvířata, včas zasít a dobře sklidit. Duchovní rámec jeho života určovaly církevní svátky a nedělní bohoslužby.

V rostoucích městech už člověk nemusel chodit do kostela, ale ani dodržovat lidové zvyky. Osvobodil se od mnoha povinností, ale také se začínal ptát, odkud vlastně jde a kam že to směřuje. Obě světové války končily nejenom bídou a utrpením, ale také otázkou, proč se staly a jaký toto velké ničení mělo smysl.

Viktor Frankl (1905–1997), jehož otec pocházel z jihomoravských Pohořelic, byl rakouský psycholog, který původně vyšel z okruhu Sigmunda Freuda, ale postupně se mu, jako všichni nadaní žáci, stále víc vzdaloval. Klíčovým obdobím pro něj byly tři roky strávené v různých koncentračních táborech včetně Terezína, kde přišel o své nejbližší příbuzné. Po návratu do Vídně z něho během devíti dní „vyvřela“ kniha, která vyšla pod jednoduchým názvem Psychologova zkušenost v koncentračním táboře (1946). Jejím hlavním poselstvím je, že lidé v koncentračních táborech, kteří věřili, že jejich život má nějaký smysl, lépe přežívali roky hrůzy a ponížení. Kniha byla později přeložena do angličtiny s pozměněným názvem Člověk hledá smysl. Nikdo to nečekal, ale prodeje rychle dosáhly několika milionů kusů. Dodnes je považována za jednu z nejdůležitějších knih 20. století. Často se na ni odkazují specialisté, kteří se zabývají přežíváním národů i jednotlivců.

Celý esej Zdraví a smysl života si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.