Armáda svrhává prozápadního vůdce Gabonu, skončil v domácím vězení

Gabonský prezident Ali Bongo si byl dobře vědom hrozby vojenského převratu ve své části světa, ale zapřisáhl se, že jemu se to nestane. Evidentně se mýlil, napsala ve středu agentura AP. Skupina vojáků ve středoafrickém Gabonu oznámila ve středu anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci ve středu ráno vystoupili v televizi a prohlásili, že převzali moc, uvedla agentura Reuters.

"Ačkoli naším světadílem v posledních týdnech otřásají těžké krize, ujišťuji vás, že nikdy nedovolím, abyste se vy a naše země, Gabon, stali rukojmími pokusů o destabilizaci. Nikdy," prohlásil tento měsíc Bongo u příležitosti oslav výročí 60 let od vyhlášení nezávislosti na Francii. Téměř po celou tuto dobu se přitom držela u moci jeho rodina.

Teď je Bongo v domácím vězení a skupina vysoce postavených důstojníků, kteří dnes ráno vystoupili v televizi, jej viní z "nezodpovědného a nepředvídatelného vládnutí". Vojáci oznámili, že po celé zemi pozatýkali řadu lidí kvůli velezradě, zpronevěře a korupci. Není však jasné, zda těmto obviněním čelí i prezident.

Ve zhruba minutovém videu, zjevně natočeném v jeho rezidenci v hlavním městě, prezident potvrdil, že je zadržován v domácím vězení, a vyzval svět, aby o tom dal hlasitě vědět. "Nevím, co se děje," řekl Bongo v angličtině, usazen v křesle v bohatě zdobené místnosti, s fotografií bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely vystavenou v knihovně.

Čtyřiašedesátiletý Bongo, zkušený politik a někdejší funkový hudebník, má francouzské vzdělání a je členem jedné z afrických politických dynastií. Úřadu prezidenta se ujal v roce 2009 po smrti svého otce, který vládl Gabonu 41 let, a navázal na partnerství v oblasti bezpečnosti s Francií a se Spojenými státy. Letitá vláda jeho rodiny mu dost možná dodávala sebedůvěru tváří v tvář vojenským pučům, které se šířily v ostatních částech frankofonní Afriky.

I tak se vyskytly problémy. V roce 2016 obhájil druhý sedmiletý mandát jen těsně a volby provázelo násilí. Koncem roku 2018 prodělal mrtvici, která ho téměř na rok vyřadila z funkce. Rok nato byl zmařen pokus o převrat, zatímco se Bongo zotavoval v Maroku. Pučisté však byli rychle dopadeni a uvězněni.

Stále není ani jasné, jak se vyvine současný puč, který byl ohlášen zhruba hodinu po oficiálním oznámení vítěze víkendových prezidentských voleb. Vůdci převratu oznámili, že prezident je doma, obklopen rodinou a lékaři. Podrobnosti o jeho zdraví neuvedli.

Zatímco vládnoucí elita v Gabonu, často provázaná příbuzenskými vztahy, bohatla díky ropným rezervám země, mezi obyčejnými lidmi sílila frustrace. Bongo patří mezi nejbohatší hlavy států v Africe a jeho majetek i jmění jeho rodiny teď zřejmě bude ještě více na očích. Vyšetřovatelé ve Spojených státech a ve Francii už nyní prověřují majetek za miliony v obou zemích.

"Je to ropný emirát řízený téměř šest desítek let jako rodinný podnik," řekl francouzský analytik se zaměřením na Afriku Thomas Borrell.

Gabon leží na pobřeží Guinejského zálivu, obklopen zeměmi, jejichž vůdci se umějí udržet u moci desítky let. Sousedním zemím vládne trojice nejvytrvalejších lídrů na kontinentě: Teodoro Obiang v Rovníkové Guineji od roku 1979, Paul Biya v Kamerunu od roku 1982 a Denis Sassou-Nguesso v Konžské republice od roku 1979 s přestávkou v letech 1992 až 1997.

Také Bongo měl zjevně v úmyslu setrvat v úřadu až do smrti jako jeho otec. Před dvaceti lety Gabon zrušit omezení počtu prezidentských mandátů a Bongo se podle organizací na ochranu lidských práv léta snažil potlačovat opozici. Víkendové volby se podle médií konaly poprvé bez účasti mezinárodních pozorovatelů.

"Gabon zažil další volební puč, takže jeden puč následoval druhý a ten druhý má mezi lidmi větší šanci na úspěch," řekl Borrell s odkazem na dnešní převrat a na stovky lidí, které v hlavním městě Libreville vyšly do ulic, aby zpěvem a tancem oslavily konec Bongovy vlády.