Princip „oko za oko“ brzdí zbytečnou přísnost

O ČESKÉ JUSTICI

Princip „oko za oko“ brzdí zbytečnou přísnostROZHOVOR
"Zpřísnění trestů za nenávistné verbální činy vnímám jako nesystémové a snadno zneužitelné," říká Jakub Drápal. Foto: Michal Čížek
1
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

Jsme příliš mírní, a právě v tom spočívá naše tvrdost. Tak zní překvapivé stanovisko Jakuba Drápala, právního vědce a kriminologa, který letos získal prestižní evropský grant ERC. V rozhovoru vysvětluje, co znamená, že se z podmíněného odsouzení stala norma, proč přeplněné věznice nutně nesouvisejí s trestající kulturou, ale spíš s nepromyšleností, a také proč je přesvědčen, že přesvědčivější než tvrdost je spravedlnost – pro pachatele i veřejnost.

„Nově bude recidivní krádež trestána stejně jako ta prostá. Proč? Chceme nastavit tresty tak, aby byly adekvátní,“ uvedla na sociálních sítích ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Tím upozornila na jednu z novinek schválené novely trestního zákoníku. Můj kolega Martin Weiss to v Týdeníku Echo okomentoval slovy: „Kde se ti divní lidé stále berou?“ Co jste si při sledování toho videa pomyslel vy?

Pomyslel jsem si, že ve videu chyběly konkrétní příklady i úplnější vysvětlení. Recidivisté budou i nadále trestáni přísněji než prvopachatelé, jen ne tak tvrdě jako dosud. Uvedu pár příkladů: Je spravedlivý trest deset měsíců vězení za krádež nutelly? Anebo půl roku nebo osm měsíců nepodmíněně za jednu lahev vína? Toto jsou tresty uložené českými soudy a tito lidé šli do vězení.

V případě prvopachatele by to nebyl ani trestný čin.

Ano, byl by to přestupek. Novela reagovala na absurdní stav, kdy se porušovalo pravidlo přiměřenosti – tedy zásada vyjádřená ve starověkém „oko za oko, zub za zub“. Často se tvrdí, že je drakonická. Ve skutečnosti do trestání vnesla míru omezující přísnost, kterou já v desetiměsíčním trestu za jednu nutellu postrádám.

Jak bude tedy trestán recidivní zloděj podle nové úpravy?

I nadále může skončit ve vězení, nicméně je klíčové, že byla zrušena dolní šestiměsíční hranice. To znamená, že místo půl roku až roku dostane třeba jen měsíc či dva. Když se toto nedořekne, může video působit zavádějícím dojmem.

Jakub Drápal (1990) působí na Právnické fakultě UK a v Ústavu státu a práva AV ČR (doc., M.Phil., Ph.D.), kde se specializuje na empirický výzkum trestání a vězeňství. Studoval kriminologii v Cambridgi, postdoktorsky působil na univerzitě v Leidenu. Mezi lety 2016 a 2021 u Ústavního soudu jako asistent soudkyně Kateřiny Šimáčkové. Je autorem či spoluautorem řady studií a monografií, mimo jiné oceňované knihy Podmíněný trest odnětí svobody (2024). Za svou práci získal Cenu Bedřicha Hrozného, Prémii Otto Wichterleho, Cenu Evropské kriminologické společnosti pro mladého kriminologa i ocenění Czexpats in Science. Je ženatý.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články