Trump si vůči EU prosadil své. Jak a kdo na to doplatí v Česku

CELNÍ DOHODA

Trump si vůči EU prosadil své. Jak a kdo na to doplatí v Česku
Dopady celní dohody. Foto: Shutterstock
1
Domov
Jan Hrdlička
Sdílet:

Spojené státy a Evropská unie se po intenzivních jednáních dohodly na nové podobě obchodních vztahů, které po měsících napětí přinášejí jistotu – ale také vyšší náklady. Americký prezident Donald Trump a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli oznámili, že na většinu dovozu z EU do USA bude nově platit patnáctiprocentní clo. To je výrazně více než průměrných 4,8 % před nástupem Trumpovy administrativy, ale méně než dříve hrozících 30 %.

Součástí dohody jsou i závazky EU nakoupit americké energetické suroviny za 750 miliard dolarů (asi 16 bilionů korun), zvýšit investice do USA o 600 miliard dolarů a rozšířit nákupy amerického vojenského vybavení.

„Nešlo o sledování, ale interní cvičení.“ Řehka nařkl ministerstvo obrany z úniku dat

Odvrácená obchodní válka, ale za cenu ústupků

Podle serveru Politico museli unijní vyjednavači doslova spěchat do Trumpova skotského golfového resortu, aby dosáhli dohody. „Von der Leyenová musela přijet za prezidentem Trumpem do jeho soukromého střediska v Turnberry, kde vyjednávání předcházelo několikahodinové golfové kolo,“ uvedl Politico. Trump sám dohodu označil za „největší ze všech“, von der Leyenová mluvila o „těžkém, ale spravedlivém jednání“. Dohoda zabránila spuštění odvetných cel EU, které měla Unie připravena na zboží za 93 miliard eur, včetně letadel, automobilů či bourbonu.

Agentura Bloomberg upozornila, že Evropská unie výměnou za mírnější celní režim slíbila masivní investice a dlouhodobé nákupy americké energie. „Výsledkem je sice úleva pro finanční trhy, ale i závazky, které omezí manévrovací prostor evropských ekonomik,“ uvedl Bloomberg. Komentátor Lionel Laurent v textu pro Bloomberg Opinion konstatoval: „Evropané, nikoli Trump, nakonec couvli. Vyhnuli se obchodní válce, ale přistoupili na podmínky, které znamenají vyšší clo i dlouhodobou závislost na USA.“

Dopady na český export: hlavně přes Německo

Český vývoz do USA tvoří přibližně 2,5 % celkového exportu. Největší dopady se tak očekávají nepřímo, především skrze Německo, které je hlavním odběratelem českých komponentů a zároveň významným vývozcem hotových vozidel do USA. Sdružení automobilového průmyslu k tomu uvedlo: „Pro český automobilový průmysl nejsou USA zásadním přímým exportním trhem – do USA směřovalo jen 0,8 % tuzemského automobilového exportu. Dopady tak budou převážně zprostředkované, zejména skrze export komponent do Německa,“ řekl výkonný ředitel Sdružení Zdeněk Petzl.

Analytik Deloitte David Marek odhaduje, že zvýšení cel sníží růst českého HDP o 0,3 až 0,4 procentního bodu. Nejvíce zasažena budou podle něj strojírenství, elektrotechnika, chemicko-farmaceutický sektor a částečně i automobilový průmysl. Ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel upozornil, že „při mírně vyšších sazbách v citlivých sektorech, jako jsou léčiva či kovy, by se dopad mohl přiblížit až čtyřem desetinám procentního bodu“.

Firmy zvažují přesuny výroby

Asociace exportérů uvedla, že část českých firem již přistoupila k přesunu části výroby do USA, aby se vyhnula novým clům. „První české firmy do USA stěhují výrobu. Nejde o nic masivního, zatím jsem slyšel asi o pěti případech. Přesně tohle prezident Trump chtěl,“ řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Podle něj bude rozhodující, jak rychle se firmy přizpůsobí nové situaci, protože „pokud budou chtít udržet konkurenceschopnost, musí buď přijmout nižší marže, nebo přesunout část kapacit přímo na americký trh“.

Hospodářská komora označila dohodu za „deeskalaci obchodní války“, ale varovala před domácími problémy: „Evropa musí začít s důsledným odstraňováním překážek na svém vnitřním trhu. V mnoha případech jsou právě tyto vnitřní bariéry větším limitem pro evropské podniky než vnější cla,“ zdůraznil její prezident Zdeněk Zajíček. Zároveň upozornil, že dohoda umožňuje realisticky plánovat: „To, že nyní známe parametry nové obchodní dohody, umožňuje firmám realisticky plánovat své výrobní, cenové i exportní strategie.“

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil, že jde o maximum možného: „Dohoda přinese byznysu zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na ministerstvu budeme i nadále dělat maximum pro to, abychom pomáhali českým exportérům uspět v zahraničí.“ Ekonom Lukáš Kovanda ji označil za „dobrou zprávu pro Česko“, ale upozornil, že „Evropská unie však na oplátku za nakonec jen 15% clo pošle Americe přes 30 000 miliard korun. Nová průměrná efektivní celní sazba bude pořád o více než deset procentních bodů vyšší, než byla před Trumpovým nástupem do úřadu“.

Politické reakce jsou v Evropě rozdělené. Italská premiérka Giorgia Meloniová považuje dohodu za „udržitelnou“ a stabilizační, zatímco francouzský premiér François Bayrou hovoří o „pochmurném dni a podřízení Evropy“ a maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že „Donald Trump si dal von der Leyenovou k snídani“. O německé reakci píšeme ZDE

Analytici se shodují, že dohoda sice zabránila obchodní válce, ale za cenu vyšší zátěže pro evropské a české vývozce. „Trumpova taktika přijít s hrozbou přísné obchodní politiky a pak částečně slevit mu vychází,“ řekl ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Z pohledu české ekonomiky může dojít k mírnému zpomalení růstu, zejména v exportně orientovaných odvětvích. Podle Davida Marka však „jasná pravidla hry po měsících nejistoty umožní firmám rychle se adaptovat, což je lepší než risk nekontrolované eskalace“.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články