Hlavně neprolomit Benešovy dekrety. Vláda mimosoudní dohodu s Lichtenštejny nepodporuje

Další politická debata ohledně sporu s Lichtenštejnskem nyní zřejmě nepřichází v úvahu. Představitelé vlády Petra Fialy (ODS), která je v této věci kompetentním orgánem, totiž nemají zájem prolamovat Benešovy dekrety, čemuž by mimosoudním vyrovnáním došlo. Na dotaz deníku Echo24 to řeklo hned několik členů vlády. Návrh vláda nejspíš neprojedná, dokud neskončí probíhající soud. Do prezidenta Petra Pavla, který téma politicky otevřel, se ostře opírá sněmovní opozice.

Politickou debatu o možnosti mimosoudního vyrovnání letitého sporu rozjel prezident Petr Pavel, který dle svých slov předal vládě podnět lichtenštejnského dědičného prince Aloise k posouzení. „Já nemám v úmyslu do jejího rozhodování nijak zasahovat ani jeho výsledek zpochybňovat,“ uvedl Pavel. Návrh nicméně vládní podporu nemá.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) při pokračujícím soudu nevidí důvod otevírat další jednání. Pozice České republiky se nezměnila, řekl novinářům v úterý při návštěvě Vídně. „Návrh na mimosoudní vyrovnání vychází z dopisu, který lichtenštejnská strana adresovala prezidentovi republiky. Pravomoc řešit tuto věc má vláda, která zatím o záležitosti nejednala,“ doplnil pro Echo24 Lipavský. Stejně se pro Echo24 vyjádřil i ministr pro Evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Za zahraniční politiku České republiky odpovídá vláda. Stejně tak za spor, který v tuhle chvíli Lichtenštejnsko vede s Českou republikou u Evropského soudu pro lidská práva. Nad rámec toho se pozice České republiky nijak nezměnila,“ řekl novinářům Lipavský s tím, že v žalobě na Česko jsou podle něj poměrně závažná obvinění. „Dokud žaloba trvá, nevidím důvod, abychom otevírali nějaká další jednání v té věci,“ poznamenal.

Stejný názor má i šéf hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. „Návrh na mimosoudní vyrovnání adresovala lichtenštejnská strana prezidentovi, vláda o této věci zatím nejednala a nezabývala se konkrétním postupem. Předpokládám, že se návrhem budeme zabývat až po dokončení soudních řízení,“ řekl pro Echo24 Rakušan.

I ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro Echo24 řekla, že chce počkat na výsledek soudu. „Otázka lichtenštejnského majetku v České republice je složitý spor, který by měly vyřešit především soudy a rozhodnout, zda byl dosavadní postup státu v této věci správný. Do té doby by, dle mého názoru, vláda do sporu neměla vstupovat,“ uvedla Černochová.

Vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na dotaz deníku Echo24 řekl, že by považoval další politickou debatu o sporu s Lichtenštejnskem o majetek za irelevantní. Konkrétní nespravedlnosti vždy musí podle něj řešit soud. „Pokud si vzpomínám dobře, v roce 1991 demokraticky zvolená politická reprezentace jasně rozhodla o tom, co je deadline, je to datum 25. února 1948. Další politická debata na toto téma je naprosto irelevantní,“ řekl pro Echo24 Válek. „Jestli je to spravedlivé, nespravedlivé, to jsou věci, které musí posuzovat soud,“ doplnil Válek.

Česko podle něj mohlo napravovat nespravedlnosti komunistického režimu, protože se jednalo o režim totalitní. „Ale těžko je možné, a ani já bych pro to nebyl, otevírat debatu o rozhodnutí demokratické vlády po revoluci,“ uvedl. „Konkrétní nespravedlnosti, ke kterým pochopitelně vždycky může docházet, pak vždycky musí řešit soud tak, jak to bývá ve všech ostatních případech,“ uzavřel vicepremiér.

Lidovci: Žádný majetek dobrovolně vydávat nebudeme

Nejvíce naklonění návrhu se zdáli lidovci, kteří v tiskové zprávě uvedli, že se jedná o bezprecedentní vstřícný krok vůči České republice, díky němuž budeme moci o kulturní a přírodní dědictví na našem území znovu náležitě pečovat. Na dotaz deníku Echo24 však byli ministři ve svých komentářích opatrnější.

„Nemůže dojit k žádnému prolomení Benešových dekretů, stát nebude vydávat žádný majetek, pokud to nebude dáno rozhodnutím soudu, ale rozhodně máme zájem hledat intenzivní spolupráci s Lichtenštejnskem v oblasti ekonomické spolupráce, kulturní vědecké a dalších oblastech, to má potenciál, to může velmi přispět k rozvoji vzájemných vztahů,“ uvedl pro Echo24 šéf lidovců a ministr pro místní rozvoj Marian Jurečka. Stejný názor má i jeho straník a ministr zemědělství Marek Výborný. I on uvedl, že odmítá prolomení Benešových dekretů a vydávání majetku jiným způsobem, než po případném rozhodnutí soudu.

Na dotaz zaslaný ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) reagovalo tiskové oddělení resortu s tím, že ministerstvo žádný návrh ze strany Lichtenštejnů na smírné řešení sporů neobdrželo. „Ministerstvu spravedlnosti nejsou známy žádné podrobnosti, tudíž se k předmětné věci nemůžeme v současné době vyjádřit,“ řekl redakci mluvčí Michal Pleskot.

Že vláda návrh zatím neřeší, potvrzují i další ministři, jako například ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) či ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), kteří pro Echo24 uvedli, že návrh ještě ani neviděli, chtějí se s ním nejprve seznámit a až poté k němu zaujmout stanovisko.

Vondráček: Pavel do toho vstoupil, aniž by tomu rozuměl

Podle šéfa ústavně-právního výboru ve sněmovně Radka Vondráčka (ANO) je podstatné, že Lichtenštejnsko dosud prohrálo všechny soudy, jak v Česku, tak v zahraničí. „Je to právně velmi komplikované, ale všechny ty spory dopadly pro Českou republiku dobře a případné mimosoudní vyrovnání by bylo strašně ošemetné. Nikdo nedokáže předvídat možné důsledky, protože se to týká Benešových dekretů,“ řekl pro Echo24 Vondráček s tím, že prezident Pavel zjevně do procesu zasahuje bez hlubší znalosti věci.

„Podle mě se nesmí otevírat Pandořina skříňka Benešových dekretů. Podobné snahy ze strany Lichtenštejnska tady byly už v minulosti a pozice České republiky byla vždy stejná. Prezident se samozřejmě může setkávat, s kým chce, není to z pohledu pravomocí nijak omezené a jeho pravomoc je vlastně docela malá… Ale musí si uvědomovat, že jako hlava státu má vliv nejen na veřejné mínění, ale také na očekávání druhé strany,“ dodal Vondráček s tím, že když něco řekne prezident, tak to není bezvýznamné.

Místopředsedkyně ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD) považuje mimosoudní vyrovnání s rodem Lichtenštejnů podporované prezidentem za nebezpečný krok, který by byl průlomem Benešových dekretů. „Je to popření vyjádření historiků o spolupráci šlechtického rodu s nacisty a znevážení výsledků již proběhlých soudů. Na tento fakt poukazují i někteří právníci. Prezident by měl zastupovat naše národní zájmy, zájmy našich občanů,“ řekla redakci Lesenská.

„Ale asi pochvala od Lichtenštejnů a od dalších šlechtických rodů nebo sudetských Němců, kterým by takto dal příklad, jak se dobrat k restitucím, ke kterým nemohou právě přes Benešovy dekrety, je mu přednější. Opravdu chce prezident být vstřícný všem těmto snahám včetně snahy některých skupin Benešovy dekrety zrušit úplně? Myslím si, že prezident své pravomoce překročil,“ dodala pro Echo24 Lesenská.