Británie chce mapovat DNA všech novorozeňat. Bude to cíl pro hackery, varují kritici

Britský Národní zdravotní systém (NHS) má plán na mapování DNA všech novorozených dětí během příští dekády. Cílem má být mimo jiné odhalit a předcházet různým nemocem, jelikož budou moci lékaři zasáhnout ještě před tím, než se projeví první příznaky. Plán vyvolává obavy z možného narušení soukromí a zneužití genetických dat. Kritici upozorňují na etické otázky a rizika hackerských útoků, která by mohla citlivé informace ohrozit, přestože vláda slibuje silná bezpečnostní opatření.

Podle britského ministra zdravotnictví Wese Streetinga má tento krok představovat zásadní proměnu systému zdravotní péče, která se má zaměřit na předcházení nemocem místo jejich léčení. Genomická data by měla umožnit včasné a cílené zásahy ještě předtím, než se projeví první příznaky onemocnění. „Revoluce v lékařské vědě znamená, že můžeme proměnit NHS ze služby, která nemoci diagnostikuje a léčí, na službu, která jim předchází,“ uvedl Streeting.

Plán, jehož detaily mají být představeny příští měsíc, podle serveru The Standard počítá s tím, že každému novorozenci bude odebrán vzorek krve – obvykle z pupečníku – a následně podstoupí kompletní sekvenování genomu. Cílem je odhalit genetická rizika stovek nemocí a tím nahradit dosavadní obecné zdravotní prohlídky a základní screeningy.

Celý program má být podpořen investicí ve výši 650 milionů liber (téměř 19 miliard korun při současném kurzu) v rámci širší strategie britského vládního plánu pro sektor biotechnologií. Navazuje na pilotní projekty, při nichž bylo sekvenováno sto tisíc novorozenců, a inspiraci čerpá i ze zahraničních modelů, například z Japonska.

Dosud NHS nabízí tzv. patičkový test, kterým se u novorozenců vyšetřuje devět vzácných onemocnění. Nový systém má přinést možnost poskytnout „personalizovanou“ zdravotní péči a potenciálně i preventivní předepsání léků. Díky přizpůsobení léčby genetickému profilu pacienta by mělo dojít i ke snížení nežádoucích účinků léků.

Plán je součástí širší digitální transformace NHS, v jejímž rámci se počítá i s využitím chytrých hodinek pro pacienty, s tzv. „virtuálními nemocnicemi“ propojujícími pacienty přímo s konzultanty a s rozšířením zapojení soukromých poskytovatelů péče. Strategický dokument bude klást důraz na tři zásadní změny: přesun péče z nemocnic do komunit, přechod od analogových systémů k digitálním a posun od léčby nemocí k jejich prevenci.

Přestože úředníci a ministři vyzdvihují výhody včasné diagnostiky, očekává se veřejná debata o etických dopadech a ochraně dat. Testování by mělo probíhat se souhlasem rodičů, nicméně některé děti mohou během života získat informaci o vysokém riziku vážných onemocnění, například Alzheimerovy choroby nebo agresivních forem rakoviny. Studie na vzorku 7000 dětí odhalila například 27 nositelů genu BRCA1, spojovaného se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

Genetická data budou uložena v Národní knihovně genomického výzkumu, kde mají být identifikační údaje šifrovány a uchovávány odděleně. I přes tato opatření však existují obavy ze zneužítí nebo kybernetických útoků. V roce 2023 dostala firma 23andMe pokutu 2,3 milionu liber kvůli nedostatečné ochraně dat britských uživatelů při hackerském útoku, dopady úniku se tím ale pochopitelně nevyřešily.

Zástupci vlády tvrdí, že při dostatečné ochraně převažují výhody nad riziky. „Zdravotní péče musí držet krok s vědou,“ uvedl jeden ze zdrojů. „Jde o to dát lidem ten nejlepší možný start do života – a udržet je zdravé co nejdéle.“