Těch otazníků kolem dosud největší české investice je dost. A nezapomeňme, že neúspěšní Francouzi jsou pořád v pozoru a čekají na příležitost.
Foto: Tomáš Novák
1
Česká armáda bude mít nová transportní letadla. Za dva letouny C-390 zaplatíme brazilskému výrobci Embraer 11,3 miliardy bez DPH. Podle některých údajů to může ...
Je to čím dál napínavější. Mluvíme o dokončení jaderného tendru na Dukovany a podepsání smlouvy s jihokorejskou společností KHNP. Ke všem nejasnostem a k mlčení vlády ohledně toho, jaký bude model financování druhého zamýšleného bloku, teď přibyla ještě nejistota v podobě toho, jak se bude vyvíjet situace v Jižní Koreji. Nebylo by správné tvrdit, že s celou zakázkou je teď konec. Těch otazníků kolem dosud největší české investice je ale dost. A nezapomeňme, že neúspěšní Francouzi jsou pořád v pozoru a čekají na příležitost.
Náhlý politický zvrat v Jižní Koreji, kde tamní prezident vyhlásil stanné právo (které tedy nakonec trvalo jen pár hodin, než ho vláda zrušila), překvapil západní i východní mocnosti. Prezident bude zřejmě odvolán a zajímavé bude, zda dění opravdu přeroste v zásadní politickou krizi, či ne. Co se naší země týče, zajímat by nás měl další vývoj velmi.
Korejci u nás docela výrazně investují, jsou naším čtvrtým největším zahraničním investorem, a zároveň s nimi máme silné obchodní vazby i přes vývoz našeho zboží. A co především, vláda spolu s ČEZ vybrala jihokorejskou KHNP jakožto preferovaného uchazeče o stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.
Prý z toho důvodu, že její nabídka byla „ve všech směrech lepší“ než ta od francouzské EdF. Prý lepší nabízené ceny. Mluví se o 200 miliardách za jeden blok, tedy 400 miliard za dva bloky, což je ovšem cena bez započtení finančních nákladů, které nakonec mohou tvořit většinu konečné ceny. Tedy určitě není správné nazývat ji cenou konečnou, která může být klidně několikanásobně vyšší.
Česká vláda i ČEZ jakožto investor tvrdí, že politické zvraty v Koreji pro pokračování české zakázky vůbec nic neznamenají. Stejně tak společnost KHNP říká, že zakázka „bude probíhat podle harmonogramu a postupu dohodnutého s vlastníkem“. Vzhledem k tomu, že by smlouva měla být podle plánu podepsána v březnu a kupí se jeden problém za druhým, je tomu už docela těžké věřit. Pomineme-li to stěžejní, tedy že vláda dosud nevyřešila, kdo vůbec nové bloky postaví (tedy zda to opravdu bude plně státní společnost, což by bylo nanejvýš logické, a znamenalo by to transformaci ČEZ), a neví, jak druhý blok bude financovat (má jen nevyhovující notifikaci na první blok), jsou zde boje mezi všemi uchazeči o dostavbu Dukovan. Tedy kromě KHNP jde i o EdF a americký Westinghouse.
Korejci vedou s Westinghousem dlouhodobý spor, respektive on s nimi. Ten se týká oprávnění používat technologii reaktoru nabízenou Korejci v Česku. Spor řeší mezinárodní arbitráž. V říjnu proběhlo v jihokorejském parlamentu tzv. grilování zástupců KHNP. A to jak kvůli Westinghousu, tak právě kvůli slibu zapojit z 60 procent český průmysl. Korejští poslanci se KHNP, ve které má stát poloviční podíl, ptali, zda celá česká zakázka dává smysl. Mluvili o neekonomickém podvodu na veřejnost. Protože jim dochází, že když bude mít 60procentní podíl český průmysl a k tomu budou muset zaplatit 10procentní licenční poplatek Westinghousu, nic moc jim ze zakázky nezbude. Podle informací redakce už stejně i česká strana připouští, že český podíl na zakázce se nakonec může pohybovat jen kolem 20 procent.
A v Koreji navíc celková podpora jaderné energetiky není jednoznačná. Korejský prezident jádro podporuje, dal zelenou k znovuzahájení výstavby nových jaderných bloků a udržení těch stávajících. Vůči vládě opoziční Demokratická strana, která má v parlamentu nejsilnější zastoupení, je naopak spíše pro odklon od jádra. A vzhledem k tomu, že prezident může brzy zmizet ze scény, není to moc přívětivá situace.
Pak je tu také stížnost EdF u Evropské komise, ta bude velmi pravděpodobně velkou překážkou. EdF argumentuje tím, že korejská vláda by mohla na dodávku nových bloků poskytnout KHNP státní podporu, aby byla schopná dodržet nabídnutou cenu. A to by naráželo na pravidla hospodářské soutěže na evropském trhu. KHNP to odmítá. Když Brusel začne s prošetřováním tendru, bude to pravděpodobně na hodně dlouho. A EdF si je jistá, že se stížností uspěje. Snaha nevpustit Korejci do evropského „jaderného prostoru“, tedy nedopustit, aby zde stavěli jaderné projekty, je ze strany EdF i Westinghousu velká. Naopak Korejci si od získání české zakázky slibují vstupenku na zdejší trh.
Výběr Korejců v tendru byl docela překvapením. Očekávalo se, že bude stavět EdF. Na jaře navštívil Prahu francouzský prezident Emmanuel Macron, který s Českem uzavřel strategické partnerství. To se mělo týkat i energetiky. EdF také uzavřela řadu dohod s českými firmami, které se měly podílet na zakázkách při stavbě Dukovan či Temelína i při stavbách jaderných projektů v zahraničí. A Francouzi se jen tak nevzdali. O českou zakázku stále usilují a čekají na vhodnou příležitost. Když z jakéhokoli důvodu nebude možné uzavřít smlouvu s Korejci, obrátí se česká vláda na ně. Rizikové je ovšem to, že i ve Francii je teď situace, jaká je. Čerstvě tam padla vláda. Nějak se nám to pomalu hroutí.
00:02
