„Mediální daň“ prošla. Jak se projeví v ČT a na našich obrazovkách

Poslanecká sněmovna po vleklých debatách a obstrukcích schválila novelu zákona, která výrazně mění financování veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) se zvýší a rozšíří se okruh povinných plátců. Nově budou muset poplatky odvádět i domácnosti, které nevlastní klasický televizní či rozhlasový přijímač, ale mají připojení k internetu. Pro novelu hlasovalo 99 ze 189 přítomných poslanců, proti bylo 89. Vládní koalice ji nyní chce obhájit v Senátu.

Změny: Vyšší poplatky i rozšíření plátců

Podle schváleného návrhu se televizní poplatek zvýší o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o 10 Kč na 55 Kč. Výše poplatků se do budoucna bude automaticky zvyšovat podle inflace. Novela zároveň ruší podmínku vlastnictví televizního či rozhlasového přijímače – platit budou všechny domácnosti, které vlastní jakékoli zařízení umožňující přístup k vysílání, tedy například mobilní telefon nebo počítač s připojením k internetu.

Firmy budou muset poplatky hradit podle počtu zaměstnanců. To vyvolalo ostrou kritiku opozice i některých vládních poslanců. „Za někoho se budou poplatky platit dvakrát – jednou za domácnost a podruhé za zaměstnavatele. Přitom v práci nejsme proto, abychom sledovali televizi,“ kritizoval změnu expředseda Pirátů Ivan Bartoš.

Současně prošly i dva poměrně sporné pozměňovací návrhy. Jedním je plán na aktivní podporu mediální gramotnosti a občanského vzdělávání v ČT a ČRo a boj s dezinformacemi. Podle dalšího by ČT a ČRo mohly od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) žádat data o firmách, jestli platí poplatky například vzhledem k počtu zaměstnanců.

Podpora vlády: Stabilní financování veřejnoprávních médií

Vládní představitelé naopak obhajují novelu jako klíčovou pro udržení kvalitních a nezávislých veřejnoprávních médií. „Skutečně kvalitní veřejnoprávní média si tu částku zaslouží,“ uvedl senátor KDU-ČSL David Šimek. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) novela vytváří „dobrý základ pro souběžnou existenci veřejnoprávních a soukromých médií“.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) označil přístup k ověřeným informacím za klíčový pro demokracii. „Kdo má spolehlivé a ověřené informace, toho je těžší obelhat a zmanipulovat,“ uvedl. Předseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN) doplnil, že „navýšení poplatků není dramatické – jde zhruba o jedno malé pivo měsíčně“.

Opozice: „Mediální daň“ a nekontrolované hospodaření

Opoziční ANO a SPD novelu označují za „mediální daň“ a varují před neúčelným nakládáním s veřejnými financemi. „Pokud budou tato hnutí u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu,“ uvedl místopředseda SPD Radim Fiala. Předseda hnutí Tomio Okamura dodal, že pokud SPD po volbách získá vládní moc, bude prosazovat úplné zrušení poplatků a převedení veřejnoprávních médií pod kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu.

Kritika přichází i z řad Pirátů, kteří se v hlasování většinově zdrželi. „Novela zavádí povinnost platit poplatky i lidem, kteří mají jen mobil s internetem, a firmám podle počtu zaměstnanců. Stále chybí nezávislá kontrola nad hospodařením veřejnoprávních médií,“ uvedla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Co přinese novela? Nové pořady i možné škrty

Česká televize odhaduje, že jí novela přinese přibližně 865 milionů korun ročně navíc, Český rozhlas pak 331 milionů. Podle generálního ředitele ČT Jana Součka umožní dodatečné finance rozšířit původní dramatickou tvorbu, investigativní žurnalistiku a modernizovat technologické zázemí. „Máme projekty, které jsou připravené, ale čekáme, zda na ně budou prostředky,“ uvedl.

Pokud by novela neprošla, ČT by podle něj musela přistoupit k omezení počtu kanálů a redukci zpravodajské i dokumentární tvorby. Podobné škrty by čekaly i rozhlas – podle ředitele ČRo Reného Zavorala by se mohlo omezit regionální vysílání a některé analytické pořady.

To se ale zřejmě nestane. Naopak.

Jedním z chystaných pořadů, který byl už na podzim ve fázi hotového pilotu, je podle ředitele divize Zpravodajství a publicistiky Petra Mrzeny pořad s pracovním názvem Defacto zaměřený na ověřování faktů. Na Události komentáře by mohl v neděli navázat diskusní pořad Události komentáře týdne, který by rekapituloval hlavní dění uplynulých sedmi dnů.

Dalším chystaným pořadem byly Reportéři plus, který by měl rozpracovávat investigativní témata Reportérů více do hloubky a další formát Fenomén doby má zahrnovat celospolečenskou publicistiku zaměřenou na témata s dopadem na celou zemi. Pořad Selfie by pak měl nabídnout dokumentární portréty zajímavých osobností. Další nový diskusní pořad Zkraje, který se soustředí na regionální publicistiku, se již vysílá.

V opačném případě by televize směřovala ke snížení počtu kanálů ze stávajících šesti na tři, a to ČT1, ČT2 a ČT24. Jako doplněk k nim by fungoval ještě sportovní kanál, protože sportovní práva se nakupují dlouho dopředu.

Další osud novely: Senát a případná úprava

Novela nyní míří do Senátu, kde ji vláda bude obhajovat. Podle Baxových slov se koalice chystá na „trpělivé vyjednávání“ se senátory. Přesto se očekává, že předloha narazí na silnou kritiku a není vyloučeno, že se vrátí do Sněmovny k dalším úpravám.

Odpůrci budou usilovat zejména o vypuštění povinnosti platit poplatky na základě vlastnictví chytrého telefonu nebo počítače. „Není spravedlivé, aby poplatek platil i člověk, který televizi nebo rádio nikdy nesleduje,“ uvedl poslanec Pirátů Jakub Michálek.