Odkaz Franze Kafky. Praskne obruč vlády socialistů a lidovců? Jáchym Topol o Vlastimilu Harapesovi

V tomto týdnu jsme si připomněli 100 let od úmrtí spisovatele Franze Kafky. Osmdesát let uplynulo od vylodění spojenců v Normandii, které zásadně ovlivnilo vývoj druhé světové války. O víkendu se uskuteční volby do Evropského parlamentu. Všechny tyto události reflektuje nové vydání Týdeníku Echo.

Jděte volit. Europarlament má nad vámi velkou moc. Poprvé mohli Češi do Evropského parlamentu volit před dvaceti lety. Život od roku našeho vstupu bohatě ukázal, že skrze tento parlament s dvojím sídlem ve Štrasburku a Bruselu lze tlačit nadnárodní projekty, postrkovat neustálé sjednocování „Evropy“ až k federálnímu státu. Více v komentáři Daniela Kaisera.

Hranatá legenda, tragické ambice Nerudové a stažený Babiš. Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Výsledným dojmem je směs nepodstatných obrazů a heroizace bizáru. Více v textu Bohumila Pečinky.

Klíč k mystériu Kafky. Jeho odkaz provází chybné výklady. Na začátku června 1924 umírá Franz Kafka. Je mu čtyřicet let a jedenáct měsíců. Navzdory pokračující nemoci si jeho tvář udržuje mladistvý výraz, jak ho zaznamenala poslední fotografie z podzimu 1923: stále ty husté tmavé vlasy, hluboké temné oči (podle pasu „tmavě modrošedé“), úzké rty, a hlavně ta štíhlá, jaksi orientálně vykrojená silueta tváře. Dalších sto let se bude jeho odkaz vytvářet pod dojmem této ikonické tváře krásného proroka a mystika, který měl prý předpovědět, kam člověk kráčí, do jakých temnot směřuje lidská společnost… Více o Kafkově odkazu a interpretacích v textu Jiřího Peňáse.

„Normandie nebyla druhá fronta.“ Echo Salon o operaci Overlord před 80 lety. Před osmdesáti lety, 6. června 1944, se vojska západních spojenců vylodila ve francouzské Normandii, a otevřela tak novou frontu druhé světové války. O souvislostech operace Overlord debatují tři historici. Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu a Vít Smetana a Zdenko Maršálek, oba z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Debatu vedl Ondřej Šmigol.

„Jak žil Vlastík s mým tátou, je pro mě pořád tajemství,“ říká Jáchym Topol. Toto je rozhovor starých známých. Jáchyma Topola jsem se na to chtěl léta zeptat, ale vlastně to ani nebylo nutné. Pak umřel Vlastimil Harapes a Jáchym sám řekl, hele, možná bych o tom, jak žil Vlastík s mým tátou, něco řekl. A já řekl: Myslíš? Jo, lepší, než když kolem toho bude taková divná mlha. Více v rozhovoru, který pořídil Jiří Peňás.

Když slova nezabíjejí. Esej Terezy Matějčkové. Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Více v eseji Terezy Matějčkové.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.