Češi rekordně čerpají dávky. Příspěvek na bydlení poprvé bere přes 300 tisíc lidí, míří k nim miliardy
SOCIÁLNÍ DÁVKY
Počet uživatelů dávky na podporu bydlení přesáhl poprvé v historii hranici 300 tisíc. Příspěvky na bydlení tak už druhý měsíc po sobě překonávají rekordní čísla. V březnu stát vyplatil domácnostem na této dávce přes 1,9 miliardy korun, od počátku roku pak dávka spolkla přes 5,6 miliardy. Příspěvek se i po vládním pobízení stal značně populární, umožňuje získat tisíce měsíčně i lidem, kteří zdaleka netrpí nouzí. Změnit to má nejdříve od října nová revize sociálních dávek. Se stávajícím tempem tak lze opět očekávat, že se výdaje na příspěvek za letošní rok přiblíží ke 20 miliardám.
Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo v březnu příspěvek na bydlení 303 tisíc domácností. Dosavadní rekord padl přitom teprve v únoru, kdy se číslo zvýšilo na 295 tisíc. Meziročně v březnu příspěvek pobíralo o 18 tisíc domácností navíc, za první tři měsíce roku podpora vyšla na 5,6 miliardy korun. To je zhruba o 600 milionů víc než před rokem a více než trojnásobek oproti roku 2022.
Na nájem daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení, ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má změnit s revizí dávek a příchodem tzv. „superdávky“, ta čeká na podpis prezidenta Petra Pavla a platit by mohla případně od října. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Kritici však varovali před tím, že nynější návrh zároveň může výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.
Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“.
Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně. Dávku loni v prosinci dostalo 285 900 domácností, o 15 000 víc než před rokem a o 57 900 víc než před dvěma lety. V roce 2012 činily výdaje přes 5,7 miliardy korun, v prosinci podporu mělo 182 300 příjemců. Na konci roku 2015 ji pobíralo 241 600 domácností.
Vyplacená suma rostla po tehdejší ekonomické krizi až do roku 2016, dostala se na téměř 9,3 miliardy korun. Za konjunktury až do covidových let se částka i počty příjemců snižovaly. V roce 2021 úřady práce poskytly 6,6 miliardy korun, v prosinci poslaly peníze 153 700 domácností. Za poklesem výdajů i počtu příjemců byl tehdejší růst výdělků, roli hrálo také nižší nastavení normativních nákladů pro výpočet dávek. Řada lidí o podporu tak ani nežádala.
Z hlediska financí je otázka, zda revize dávek přinese nějakou změnu, ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) však od počátku říká, že záměrem revize není ušetřit rozpočet, ale lépe zacílit dávky a motivovat skrze ně více k práci. Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.
Nyní je systém nastaven tak, že mohou příspěvek získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesmí přesáhnout něco přes 17 tisíc korun. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu.
I po reformě dávek má zůstat v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky.
V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení.
